Vstup Finska do NATO podpořili i prezident a premiérka. Rusko reaguje

Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podporu finskému odhodlání vyjádřili zástupci aliance, francouzský prezident i šéfové vlád Německa, Dánska nebo Česka. Naopak Kreml dal najevo, že případný vstup dosud neutrálního Finska do NATO bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu.

Finsko, stejně jako sousední Švédsko, přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V obou severských zemích zesílila podpora vstupu do NATO i u veřejnosti. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů a pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.

"Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," uvedli dnes finský prezident a premiérka. Tisková konference obou politiků před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky" je naplánovaná na neděli. Parlament se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat.

Osud Ukrajiny je pro Finy zvlášť znepokojující. Finsko sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelilo invazi ze strany Sovětského svazu. Niinistö ve čtvrtek po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Podotkl však, že pokud Finsko do NATO vstoupí, může si za to sám ruský prezident Vladimir Putin.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. "Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším," citovala Peskova agentura Interfax.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes řekl, že pokud Finsko o vstup do aliance požádá, bude vřele přivítáno a přijímací proces bude hladký a svižný.

Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala, Elysejský palác, německý kancléř Olaf Scholz či premiérky Dánska a Estonska. "Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme," reagoval na twitteru Fiala. Plnou podporu urychlenému začlenění Finska do NATO vyjádřili i Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron. "Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO," sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Zelenskyj, který se v tomto smyslu také vyjádřil při telefonátu s finským protějškem.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Finsko NATO Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy