Vymýtit covid-19 potrvá dlouhé roky, varuje profesor imunologie

Jen málo vědců volá po nulové toleranci covidu-19 a pokusu o jeho celkovou eliminaci, nikoliv po pouhém omezení jeho šíření, uvádí Mills. Připomíná, že to se téměř podařilo na Novém Zélandu, ale po 100 dnech bez jediného případu se objevily nové nákazy pocházející ze zahraničí a dalších neznámých zdrojů.

Za pomoci zmíněných opatření je možné oplošťovat křivku, ale zcela vymýtit covid-19 je podstatně složitější, deklaruje odborník. Věří, že by toho šlo dosáhnout v ostrovních zemích, ale novozélandská zkušenost ukazuje, že v takovém případě je nutné zabránit opětovnému zavlečení viru, což by si zjevně žádalo dlouhé a tvrdé omezení cestování a přísné testování před a po cestě.

"S ohledem na malou chuť k dlouhému uzavření hranic nejsou opatření na kontrolu společnosti dostatečná k vymýcení viru, dostat se na nulu není možné," píše imunolog. Věří že v budoucnu by tomu mohlo být jinak, zvolíme-li jiný přístup.

Nejlepší strategie? Imunita

Za nejúčinnější cestu k zastavení koronaviru označuje Mills využití přirozené imunity, tedy lidského imunitního systému. Prodělání virové nákazy se běžně pojí s rozvojem imunity, ale není zatím jasné, zda tomu tak je i v případě viru SARS-CoV-2, byť případů opětovné nákazy je velmi málo, upozorňuje expert. Vysvětluje, že většina nakažených si vytvoří protilátky a u těch, kteří nemají žádné příznaky a protilátky zřejmě negenerují, může nákaza aktivovat T buňky, které poskytují alternativní obranu.

Zdá se tedy, že nákaza vytváří imunitu u většiny lidí, přinejmenším krátkodobou, deklaruje profesor. Podotýká, že na základě toho někteří vědci naznačují, že virus by se měl nechat šířit v populaci - spolu s ochranou ohrožených -, což by vedlo ke vzniku kolektivní imunity, tedy stavu, kdy je dostatek lidí imunních, tudíž se nemoc nemůže volně šířit.  

Hranice kolektivní imunity je 90-95 % u silně nakažlivých virů jako spalničky, ale někteří vědci naznačují, že u covidu-19 by mohla být již 50 %, přičemž konsensus panuje na hranici 60-70 %, konstatuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že počet lidí, kteří se koronavirem nakazili a zotavili se, není ani zdaleka tak vysoký, například v New Yorku je odhadován na 23 %, což ale vedlo k velkým ztrátám na životech.

"A Švédsko, které přijalo liberální politiku k zadržování pandemie, která vedla k vysokému počtu případů, má desetkrát více mrtvých na milion lidí než sousední Finsko a Norsko," pokračuje vědec. I tak čeká, že dopad druhé vlny bude menší na těch místech, kde se již nakazil větší počet lidí, přestože kolektivní imunity nebylo dosaženo a populace jako celek zůstává nechráněná.  

Dopad pokusu o dosažení potřebného prahu přirozené imunity by vedl k vysokým ztrátám na životech mezi ohroženými skupinami - starými, obézními a chronicky nemocnými, přiznává profesor. Dodává, že u mnohých nakažených se mohou projevit dlouhodobé zdravotní komplikace, a to i v případě, že u nich nemoc neprobíhala zcela závažně, tudíž s ohledem na spojená rizika je snaha o kolektivní imunitu nepřijatelnou strategií.

Vakcína rychlou nápravu nepřinese

Potenciál téměř úplného vymýcení covidu-19 má teoreticky kolektivní imunita dosažená vakcinací, podobně jako bylo v mnoha rozvinutých zemích dosaženo v případě záškrtu, tetanu, spalniček, příušnic, zarděnek či hemofilie typu b, tvrdí Mills. Poukazuje, že proti viru SARS-CoV-2 je v současnosti vyvíjeno přes 200 vakcín, ale i tak je vymýcení nemoci velmi vysoká laťka, protože vakcína by musela být velmi efektivní a bránit nejen nákaze, ale také šířeni nemoci mezi lidmi, kteří se očkovat nenechali.

Vakcíny, které jsou momentálně nejdál, však mají cíl nastavený výrazně níže, v podobě alespoň padesátiprocentní efektivity, což je laťka, kterou pro jejich schválení definovaly americké úřady, uvádí profesor. Dodává, že doufat ve vytvoření vysoce efektivní vakcíny na první pokus by bylo příliš optimistické, protože taková látka musí být účinná napříč všemi věkovými skupinami a bezpečná pro plošné užití.  

"Bezpečnost je klíčová, jelikož jakékoliv pochybnosti v některé z věkových skupin omezí důvěru a zájem," píše imunolog. Připomíná, že vakcína bude muset být také vyráběna v dostatečném množství a než ji získá 7 miliard lidí, nějaký čas uplyne - jeden z předních kandidátů, produkt firmy AstraZeneca, má například nasmlouván odběr 2 miliard kusů do konce příštího roku, tudíž vyrobení dávek pro celý svět může trvat roky.

Dopad navíc nebude okamžitý, varuje odborník s odkazem na neštovice, které se šířily do roku 1977, tedy ještě 10 let poté, co Světová zdravotnická organizace zahájila globální program za jejich vymýcení a téměř 200 let po vzniku první vakcíny proti této nemoci. Stejně tak trvalo 30 let vymýtit obrnu, vyzdvihuje imunolog.

Efektivní vakcína sice nabízí nelepší šanci na vymýcení covidu-19, měli bychom být ale realističtí v našich očekáváních, apeluje Mills. Vymýcení koronaviru ve většině světa považuje za myslitelné, ale pouze v dlouholetém časovém horizontu.