Europarlament si rozděluje vedení EU. Pro nejvyšší posty si jdou Kallasová i von der Leyenová

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK). 

Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.

"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.

Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.  

Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu. 

Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.

Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.

Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP. 

"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.

V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.

"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.

Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Kaja Kallasová (Estonsko) Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešním klíčovým telefonátem mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem obvinil ruského prezidenta z úmyslného protahování války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy