Evropa horečně zbrojí a Trump zpochybňuje bezpečnostní garance. Hrozba z Ruska mezitím roste

Od nástupu do úřadu v lednu změnil americký prezident Donald Trump zásadně transatlantické vztahy. Pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Navíc znovu zpochybnil závazek USA bránit své spojence v NATO v případě napadení, což mezi evropskými lídry vyvolalo obavy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle CNN označil Rusko za „existenciální hrozbu“ pro Evropu a kontinent se nyní připravuje na možnost, že by se v budoucím konfliktu musel bránit bez americké pomoci. V rámci těchto příprav se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připojil k jednáním v Bruselu a oznámil, že příští týden navštíví Saúdskou Arábii, kde představí první návrh příměří před nadcházejícími rozhovory mezi Kyjevem a Washingtonem.

Na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu se lídři EU dohodli na plánu, který by mohl uvolnit miliardy eur na posílení evropské obrany. Evropská komise předložila návrh, který by mohl mobilizovat až 800 miliard eur na zvýšení obranyschopnosti kontinentu. Součástí plánu by mělo být i poskytnutí úvěrů ve výši až 150 miliard eur jednotlivým státům na posílení jejich armád.

Macron oznámil, že EU poskytne Ukrajině více než 33 miliard dolarů, přičemž finance budou získány ze zmrazených ruských aktiv. Podle něj „v roce 2025 poskytne EU Ukrajině 30,6 miliardy eur, financovaných ruským majetkem“.

Evropští lídři v prohlášení uvedli, že ruská agrese na Ukrajině představuje „existenciální výzvu pro Evropskou unii“ a že Evropa musí být „suverénnější, více odpovědná za svou obranu a lépe připravená jednat autonomně při řešení bezprostředních i budoucích bezpečnostních hrozeb“.

Na summitu NATO ve Washingtonu minulý rok spojenci jasně označili Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost NATO“. Trump však tento závěr opětovně zpochybnil a naznačil, že by USA mohly upustit od svých závazků vůči alianci, pokud evropské státy nebudou dostatečně investovat do obrany.

„Myslím, že je to prostá logika. Pokud neplatí, nebudu je bránit,“ prohlásil Trump.

Trump dlouhodobě kritizuje výdaje členských států NATO na obranu v porovnání s USA. Jeho poslední prohlášení však přichází ve chvíli, kdy Washington mění svůj postoj k válce na Ukrajině a čelí obviněním, že se Trumpova administrativa stále více sbližuje s Ruskem na úkor svých spojenců.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Valerij Zalužnyj varoval, že „Bílý dům nyní podniká kroky směrem ke Kremlu a snaží se najít společnou řeč, což by mohlo znamenat, že dalším cílem Ruska bude Evropa“. Dodal, že Spojené státy „ničí současný světový řád“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek zdůraznil důležitost amerického závazku vůči NATO a ujistil evropské státy, že „transatlantické partnerství zůstává základem naší aliance“.

Evropští lídři vyjádřili téměř jednomyslnou podporu Ukrajině a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že mírové jednání bude možné pouze s evropskou účastí.

Ze 27 lídrů EU přítomných v Bruselu všichni kromě jednoho podepsali text požadující mírovou dohodu, která bude respektovat „nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a zároveň zajistí přímou účast Ukrajiny na jednáních. Maďarský premiér Viktor Orbán se podpisu zdržel.

Macron představil plán na měsíční příměří zahrnující zastavení bojů v oblasti vzdušného, námořního a energetického sektoru, což by mohlo připravit půdu pro trvalejší mírovou dohodu. Zároveň však varoval, že spojenci „musí zabránit unáhlenému příměří, které by bylo nedostatečně promyšlené“.

Podmínka, že Ukrajina stáhne svou žádost o členství v NATO bez záruk bezpečnosti, je podle Macrona „zcela nepřijatelná“.

Zelenskyj uvedl, že „připravuje praktické návrhy“ na ukončení války spolu s evropskými lídry. Prvním krokem by mělo být zastavení ruských náletů na energetickou a civilní infrastrukturu a přerušení všech vojenských operací v Černém moři.

Ukrajinský prezident se příští týden setká s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem, přičemž jeho tým zůstane v zemi, aby pokračoval v jednáních se zástupci Spojených států.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová odmítla Macronův návrh na jednoměsíční příměří a označila možnost nasazení evropských mírových jednotek na Ukrajině za „nepřijatelnou“.

Moskva zároveň uvedla, že „normalizace“ vztahů mezi Ruskem a USA vyvolává v Evropě paniku.

Čínský zvláštní vyslanec pro evropské záležitosti Lu Šaj upozornil, že by Evropa měla využít agresivní a „dominantní“ politiku Trumpovy administrativy vůči Evropě jako podnět k přehodnocení svých minulých politik vůči Číně.