Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

„Nemůžeme být tak lehkovážní v oblasti veřejných financí jako někteří jiní – a i u nich už začínám mít vážné obavy,“ řekl Merz. Nejmenoval konkrétní státy, ale v EU existuje šest zemí – Francie, Itálie, Řecko, Belgie, Španělsko a Portugalsko – jejichž dluh přesahuje velikost jejich ročního ekonomického výkonu.

„Další finanční krize určitě přijde,“ prohlásil. „Bude to krize státního dluhu. Nevíme kdy, nevíme odkud, ale přijde.“

Merzova slova přicházejí v době, kdy se v Německu vede ostrá debata o reformě tzv. dluhové brzdy. Tento ústavní mechanismus omezuje strukturální zadlužování německé vlády na 0,35 % HDP a v posledních letech se stal překážkou pro vyšší státní investice.

Tlak na Německo roste i ze strany Spojených států, které vyžadují, aby Evropa více financovala vlastní obranu. Berlín po ruské invazi na Ukrajinu vytvořil zvláštní fond ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády, ale většina prostředků už byla přidělena. Po roce 2027 bude muset Německo roční výdaje na obranu zvýšit o dalších 30 miliard eur, aby splnilo svůj závazek vůči NATO.

Merz sice nevyloučil úpravu dluhové brzdy, ale zdůraznil, že nejprve je nutné provést strukturální reformy, včetně revize výdajů na uprchlíky a podporu v nezaměstnanosti. „Klíčem ke všemu je ekonomický růst,“ uvedl. „Všechno ostatní musí být až na druhém místě.“

Pokud Merz zvítězí, bude čelit složitým jednáním o vládní koalici. Jeho nejpravděpodobnějšími partnery jsou sociální demokraté (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze nebo Zelení, kteří dlouhodobě prosazují změnu ústavní dluhové brzdy. Toto téma se tak nevyhnutelně stane klíčovým bodem jednání.

Merz také ostře odmítl možnost, že by v nové vládě pokračoval ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení), který spojil ekonomickou a klimatickou politiku do jednoho ministerstva. „Nejenže Habeckova hospodářská politika nebude pokračovat, ale také jeho ministerstvo v současné podobě zanikne,“ prohlásil Merz.

Napětí mezi CDU a Zelenými panuje i v otázce migrace. Merz slíbil, že okamžitě uzavře německé hranice a výrazně zpřísní pravidla pro přijímání uprchlíků. „Počet lidí přicházejících do Německa musí být snížen – a to rychle,“ řekl s tím, že inspirací mu je italská premiérka Giorgia Meloni.

Plánuje například zadržovat žadatele o azyl, které německé úřady označí za potenciálně nebezpečné, obnovit deportace do zemí řízených radikálními režimy, jako je Afghánistán ovládaný Tálibánem, a vyjednávat nové migrační dohody s třetími zeměmi.

V širším evropském kontextu se obavy z nové finanční krize stupňují. Francie, Itálie a Španělsko čelí rekordnímu zadlužení, zatímco německá ekonomika je v technické recesi a prognózy růstu jsou nejhorší za poslední dekádu.

Pokud Merz volby vyhraje, čeká ho nejen obtížné koaliční vyjednávání, ale i nutnost najít rovnováhu mezi rozpočtovou disciplínou, ekonomickým růstem a tlakem na vyšší vojenské výdaje. Vývoj v příštích týdnech tak může zásadně ovlivnit budoucnost nejen Německa, ale celé Evropské unie.