Blíží se katastrofa? Experti mají strach o budoucnost Bosny

"Pokud se nestane zázrak a politici nezmoudří, ekonomická situace bude horší než v roce 2014, což by mohlo vést k novým protestům," říká politolog Srdjan Puhalo z Banja Luky. "Oživení je nezbytné. Důležitější ale je, aby se vytvořilo ovzduší spravedlivé společnosti a aby lidé viděli fungující justici," citoval jej server BalkanInsight.

"Nové vlády, vystavené katastrofické sociální a hospodářské situaci, budou muset udělat bolestivé škrty. Ale vzhledem k tomu, že základem jejich politické aktivity je kontrola veřejných prostředků, státních společností a veřejných zakázek, si neumím představit, že začnou s racionalizací a úsporami," nevěří příliš budoucím vládám ve složitém státoprávním systému země další politolog Adnan Huskić.

Navíc koalice stran, které volby v roce 2014 vyhrály a které zformovaly nebo zřejmě zformují vlády na nejrůznějších úrovních - od celostátní až po kantonální - se zdají být křehké, zvláště kvůli množství práce, které je čeká, pakliže chtějí letošek politicky přežít.

V důsledku únorových protestů, ničivých záplav na jaře a období bez reforem během voleb, které dominovaly druhé polovině roku 2014, ekonomické problémy země dál narostly.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zatím posledním ekonomickém výhledu optimisticky předpokládá, že letos HDP Bosny vzroste o 3,5 procenta, i díky výdajům na obnovu oblastí poničených záplavami. Bosenský úřad pro hospodářské plánování v jedné ze svých posledních zpráv počítá s tím, že přímé zahraniční investice letos vzrostou na půl miliardy eur (téměř 14 miliard Kč), a to zejména v oblasti energetiky.

Podle sarajevského ekonoma Zlatka Hurtiče jsou ale patrné známky toho, že Bosnu čeká horší rok. Předvídá další hubené období s jen minimálním růstem. Počítá přitom s jen malým oživením v Evropské unii, včetně zemí, na nichž je ekonomika Bosny nejvíce závislá.

"Nynější trendy nízké úrovně investic a rostoucí rozpočtové schodky vytvořily velkou nejistotu, pokud jde o roku 2015," dodává. Obává se ještě větších ztrát pracovních míst a vyšší nezaměstnanosti.

"Když se vezme všechno v úvahu, měl by se očekávat další růst rozpočtových deficitů, zvlášť s ohledem na zprávy, že by se mohly opozdit devátá a desátá tranše úvěru MMF," míní Hurtić. "Můžeme čekat, že se opozdí i penze a sociální dávky," dodává.

"Jestli to půjde takhle dál, čeká nás katastrofa," upozorňuje Puhalo. Varuje před novou vlnou protestů spojených s ekonomickými a sociálními problémy, ale tentokrát nejen v bosňácko-chorvatské federaci, jako tomu bylo loni, nýbrž i v Republice srbské.

Businessinfo.cz uvádí, že v soukromém sektoru se očekává mírné zvýšení počtu zaměstnanců zejména oblastech stavebnictví, průmyslové výroby a obchodu. Nezaměstnanost v Bosně by se za ideálních podmínek mohla snížit o 2 procentní body na 26 % v roce 2015. Poptávka po pracovní síle by mohla vyvolat růst mezd, nominálně o 3,3 % v roce 2015 a o 3,9 % v roce 2016. Tato pozitivní čísla jsou uváděna Ředitelstvím pro ekonomické plánování, které vychází z předpokladu, že nastanou ideální ekonomické podmínky. Existuje však celá řada rizik, ekonomických i politických, které mohou snadno vymazat případný pozitivní vývoj v domácí ekonomice (např. dlouhodobé politické debaty o zlepšení podnikatelského prostředí).