Mráz, střelba, strach. Uprchlíků z rozbombardovaného Donbasu přibývá

Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo na Ukrajině asi 33.000 etnických Němců, z nich asi 3000 na Krymu. Německý vládní pověřenec Hartmut Koschyk po jedné ze svých cest na Ukrajinu mluvil o "velkém znepokojení u německé i u jiných menšin". Podle agentury DPA varoval před možnými "panickými reakcemi ve formě žádostí o vystěhování".

Polská vláda na žádosti o vystěhování čekat nechce. Příslušníci polské menšiny sice žijí převážně na západní Ukrajině, která byla do roku 1939 součástí Polska, polské ministerstvo zahraničí ale přesto poslalo v prosinci na Ukrajinu náměstka, aby sestavil s pomocí charkovského konzulátu seznam těch, kteří se chtějí z východní Ukrajiny dostat.

"Čekáme na sbalených kufrech," citují polská média Viktorii Charczenkovou z Doněcka. Jako mnoho místních s polskými kořeny prodala i ona svůj majetek a čeká na transport do Polska, který by mohl začít už příští týden, po pravoslavných Vánocích.

VIDEO: Poláci chtějí pryč z Doněcku

Zdroj: YouTube

Na seznamu lidí, kteří chtějí ze země vycestovat, je podle údajů polského ministerstva zahraničí 205 lidí - Ukrajinci s polskými kořeny a jejich rodiny. Třicet kilo na osobu si mohou s sebou vzít ze svého starého života.

Počet těch, kteří svou budoucnost vidí v Polsku, by mohl být ale mnohem větší, myslí si farář Mikolaj Pilecki, který na Donbasu pečuje o polské katolíky. "Ne všichni mohou dokázat své polské kořeny," říká. A jiní se zase rozhodli přečkat na Donbasu až do konce konfliktu. "Někdy ta válka přece musí skončit. Naději jsme ještě neztratili," dodává Pilecki.

V přesídlení do země svých předků doufají i stovky Ukrajinců s českými kořeny, proto se obrátili se svou naléhavou žádostí o repatriaci na vedení v Praze.