To chtějí posílat zbraně Banderovcům? Poslanec se pustil to TOP 09 a médií

Praha – Příměří na základě dohody Minsk II funguje nepřejícníkům navzdory, myslí si poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka. Podle politika je také vidět, že některým českým novinářům a politikům tato situace nehraje do karet.

„Z českých médií je zřejmé, že kancléřkou Merkelovou dohodnuté příměří mnoha našim novinářům a politikům vyloženě vadí. Zvláště TOP 09 jako by již ani neměla jiný politický program než zpochybňovat těžce dosaženou dohodu, horovat pro dodávky zbraní Ukrajině a štvát Evropu do války proti Rusku," pustil se do Schwarzenbergerovy strany Šarapatka a dodal, že podle něj je naopak dohoda správným krokem.

„Mise kancléřky Merkelové, prezidenta Hollanda a nakonec i prezidenta Putina byla perfektně odvedenou úspěšnou diplomatickou misí, která přiměla obě znepřátelené strany, aby se dohodly na kompromisu a uzavřely, doufejme dlouhodobé, příměří," nešetří chválou na adresy evropských státníků bývalý velvyslanec. „Výsledkem je úspěšné stažení těžkých zbraní z linie bojů a především konec zabíjení Ukrajinců Ukrajinci. Nechápu, jak může být něco takového někomu proti mysli," diví se Šarapatka, který uznává, že Rusko je součástí ukrajinského problému a z toho důvodu také musí být součástí jeho řešení.

„S Ruskem musí Evropa jednat dostatečně sebevědomě a s ohledem na své zájmy, hospodářské, bezpečnostní strategické. Na druhé straně by však měla respektovat i zájmy Ruska a neuchylovat se k jeho izolaci. Rusko je neoddělitelnou součástí Evropy, ať si to někteří z nás přejí nebo ne," říká rázně poslanec s tím, že Rusko je pro naši část Evropy zásadním dodavatelem energetických a dalších surovin a zároveň je i odběratelem evropské průmyslové produkce.

Tento trend je podle Šarapatky dlouhodobý a oboustranně výhodný. „Je proto otázkou, zda sankce uvalené na Rusko, a reciproční opatření z ruské strany, mohou mít vůbec nějaký výsledek kromě vzájemného ekonomického oslabení. Sankce totiž Rusko evidentně k tomu, aby se vzdalo svých zájmů na Ukrajině, nedonutily, a zatímco rusko-evropský obchod během ukrajinské krize výrazně poklesl, ten rusko-americký utěšeně roste," nelíbí se politikovi, jak se situace vyvíjí.

Ani zbraně podle něho Ukrajina nepotřebuje. „Ukrajina potřebuje mír a nějakou obdobu Marshallova plánu, tj. pomoc při realizaci hospodářských reforem a obnově svého hospodářství. Kdo tedy ve skutečnosti potřebuje zbraně na Ukrajině? A komu by se případně dostaly do rukou? Ukrajinské pravidelné armádě? Těžko," myslí si Šarapatka, podle kterého už Ukrajina ukázala neochotu bojovat proti Ukrajincům na východě země a také nekompetentnost na velitelských postech.

Zbraně by tak podle politika mohly skončit v nepravých rukách. „Měly bychom je tedy dodat jednotkám Pravého sektoru, které se označují nacistickými symboly a za svého ideového vůdce považují Stepana Banderu? Anebo soukromým batalionům ukrajinských oligarchů, Kolomojského a dalších?" ptá se šarapatka s tím, že právě na tyhle otázky by měli odpovídat lidé, kteří vehementně dodávky zbraní na Ukrajinu podporují.

Související

Více souvisejících

Milan Šarapatka (Úsvit) Ukrajinská krize top 09

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 57 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy