Praha – Příměří na základě dohody Minsk II funguje nepřejícníkům navzdory, myslí si poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka. Podle politika je také vidět, že některým českým novinářům a politikům tato situace nehraje do karet.
„Z českých médií je zřejmé, že kancléřkou Merkelovou dohodnuté příměří mnoha našim novinářům a politikům vyloženě vadí. Zvláště TOP 09 jako by již ani neměla jiný politický program než zpochybňovat těžce dosaženou dohodu, horovat pro dodávky zbraní Ukrajině a štvát Evropu do války proti Rusku," pustil se do Schwarzenbergerovy strany Šarapatka a dodal, že podle něj je naopak dohoda správným krokem.
„Mise kancléřky Merkelové, prezidenta Hollanda a nakonec i prezidenta Putina byla perfektně odvedenou úspěšnou diplomatickou misí, která přiměla obě znepřátelené strany, aby se dohodly na kompromisu a uzavřely, doufejme dlouhodobé, příměří," nešetří chválou na adresy evropských státníků bývalý velvyslanec. „Výsledkem je úspěšné stažení těžkých zbraní z linie bojů a především konec zabíjení Ukrajinců Ukrajinci. Nechápu, jak může být něco takového někomu proti mysli," diví se Šarapatka, který uznává, že Rusko je součástí ukrajinského problému a z toho důvodu také musí být součástí jeho řešení.
„S Ruskem musí Evropa jednat dostatečně sebevědomě a s ohledem na své zájmy, hospodářské, bezpečnostní strategické. Na druhé straně by však měla respektovat i zájmy Ruska a neuchylovat se k jeho izolaci. Rusko je neoddělitelnou součástí Evropy, ať si to někteří z nás přejí nebo ne," říká rázně poslanec s tím, že Rusko je pro naši část Evropy zásadním dodavatelem energetických a dalších surovin a zároveň je i odběratelem evropské průmyslové produkce.
Tento trend je podle Šarapatky dlouhodobý a oboustranně výhodný. „Je proto otázkou, zda sankce uvalené na Rusko, a reciproční opatření z ruské strany, mohou mít vůbec nějaký výsledek kromě vzájemného ekonomického oslabení. Sankce totiž Rusko evidentně k tomu, aby se vzdalo svých zájmů na Ukrajině, nedonutily, a zatímco rusko-evropský obchod během ukrajinské krize výrazně poklesl, ten rusko-americký utěšeně roste," nelíbí se politikovi, jak se situace vyvíjí.
Ani zbraně podle něho Ukrajina nepotřebuje. „Ukrajina potřebuje mír a nějakou obdobu Marshallova plánu, tj. pomoc při realizaci hospodářských reforem a obnově svého hospodářství. Kdo tedy ve skutečnosti potřebuje zbraně na Ukrajině? A komu by se případně dostaly do rukou? Ukrajinské pravidelné armádě? Těžko," myslí si Šarapatka, podle kterého už Ukrajina ukázala neochotu bojovat proti Ukrajincům na východě země a také nekompetentnost na velitelských postech.
Zbraně by tak podle politika mohly skončit v nepravých rukách. „Měly bychom je tedy dodat jednotkám Pravého sektoru, které se označují nacistickými symboly a za svého ideového vůdce považují Stepana Banderu? Anebo soukromým batalionům ukrajinských oligarchů, Kolomojského a dalších?" ptá se šarapatka s tím, že právě na tyhle otázky by měli odpovídat lidé, kteří vehementně dodávky zbraní na Ukrajinu podporují.
Související
Českého poslance nevpustili na Ukrajinu. Jsem rád, že jeho Úsvit zanikne, dodal k tomu Janda
Trump se od Clintonové neliší, český poslanec a jeho dřívější stoupenec je naštvaný
Milan Šarapatka (Úsvit) , Ukrajinská krize , top 09
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák