70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - I po sedmdesáti letech od konce druhé světové války svět nezapomněl, a co více, měl by se z minulosti poučit. Situace je však stále komplikovaná a svůj podíl na tom nese i to, že několik dekád od války a desítky let od skončení okupace stále není ustálená hranice mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Na odkaz druhé světové války a jeho promítnutí do dnešní doby upozornil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz český diplomat, bývalý velvyslanec a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.
Co pro vás znamená konec druhé světové války?
Konec nejkrvavější války v historii, porážku nacistického Německa a osvobození dědy z koncentráku.
Za několik týdnů slavíme výročí 70 let od jejího ukončení, i přes tak dlouhou dobu je ale toto téma stále na stole. Jakou má druhá světová válka v současnosti dohru?
Jednalo se o nesmírně krvavý konflikt, na který plynule navázala válka studená. A my jsme se ocitli na straně nesvobodné Evropy. I dnes je důležité nezapomínat na oběti, jasně pojmenovávat pachatele a pokud možno se z minulosti poučit. Snad se tím dá zabránit, že se takto krvavá minulost nebude opakovat.
Jakou za těch uplynulých sedm dekád pozorujete proměnu ve společnost?
Žijeme v přeplněnějším světě, kde došlo k setření mnoha vzdáleností. Jako Češi posledních pětadvacet let prožíváme nebývalé období svobody a prosperity. Západní Evropa je svobodná a prosperující již sedmdesát let. Lidská povaha však zůstává stejná, stejně nebezpečná.
Umí podle Vás Češi s tou nově nabytou svobodou zacházet? Přece jen jsme svědky jakéhosi rozdělení populace, kdy se řada lidí obrací k Východu, jiní se orientují na Západ. Je tato rozpolcenost dána historicky, nebo geografickým uspořádáním naší země?
Historickou zkušenost ani vlastní geografii nelze nikdy od smýšlení společnosti oddělit. Přesto si však myslím, že ta rozpolcenost není ve skutečnosti tak hluboká, jak se jeví při čtení příspěvků na nejrůznějších diskusních fórech. Patříme každopádně tradičně více do Evropy katolické a protestantské, tedy té Západní, než do Evropy východní (obojí platí v našem případě spíše v kulturním než náboženském slova smyslu) a myslím, že to takto vnímá i naprostá většina společnosti.
V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?
NATO svoji funkci obrany bohatého, západního, demokratického a svobodného světa naštěstí stále plní. Doufejme, že tomu tak bude i nadále, a je dobře, že k tomu nyní můžeme přispět i my. Hodnotit fungování OSN je daleko problematičtější. Není to však dáno OSN, ale jednotlivými členskými státy.
Jak to myslíte? OSN by jako celek měla zajišťovat mezinárodní spolupráci, to se podle Vás nyní neděje?
OSN by měla v první řadě zajišťovat mezinárodní mír. Jedná se však o organizaci naprosto závislou na chování vlastních členů. Pokud nemají k prosazení míru vůli a sílu jednotlivé členské země, OSN samo o sobě nic prosadit nedokáže.
Konec druhé světové války by se dal označit jako poslední období, kdy spolu kooperovali spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi nimi panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?
Je to dáno především povahou ruského státu, který tradičně není sžitý se svými hranicemi. A platí to v první řadě o jeho hranicích v Evropě.
Proč tomu tak je? Je možné, že Rusko cítí křivdu poté, co ztratilo vládu nad okupovanými zeměmi a poté, co se rozpadl Sovětský svaz?
V první řadě je situace komplikovaná tím, že neexistuje historicky žádná jasná geografická a skutečně po věky ustálená hranice mezi Ruskem a zbytkem Evropy. A pokud Rusko skutečně cítí křivdu nad ztrátou okupovaných zemí, jedná se o součást stejného problému. Vždy musí platit, že nikdo nemá mít právo okupovat nebo ovládat cizí země. S výjimkou situace, že proti vám tyto země rozpoutají dobyvačnou válku. Žádné takové válce však dnešní Rusko rozhodně nečelí.
Kdo vlastně druhou světovou válku, když se na to podíváme s odstupem času, vyhrál? Když pominu tehdejší spojenectví, byl to Západ, nebo Východ?
Druhou světovou válku vyhrál Západ v čele se Spojenými státy i Sovětský svaz. A faktem je, že bez obrovských obětí na straně sovětských občanů (zdaleka nejen samotných Rusů) by nacistické Německo poraženo nebylo. Náš vděk má tedy patřit všem vojákům, kteří s nacisty bojovali, včetně těch sovětských. Studenou válku pak vyhrály země a národy, které stály na straně svobody a demokracie. Právě svoboda a demokracie přinášejí mír a dlouhodobou prosperitu.
Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?
Jednoznačně pozitivně. Škoda jen, že jsme Marshallův plán tehdy odmítli a skončili na té nesvobodné a chudé straně Železné opony.
Troufnete si odhadnout, kde by se Česká republika nacházela nyní, pokud by se pro Marshallův plán tehdy rozhodla?
Možná bychom byli součástí bohatého a svobodného světa Západu již sedmdesát let a nikoli pouze čtvrt století. A patřili bychom nyní v takovém případě nepochybně k těm bohatším, nikoli k stále chudším zemím Evropské unie.
V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?
V případě Československa tomu tak nebylo. Do sovětského bloku jsme se plně začlenili až komunistickým pučem v únoru 1948. Sovětská vojska nás okupovala v srpnu 1968.
Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?
Totalitární režimy jsou na síle propagandy daleko závislejší než režimy demokratické. Nakonec na moc vlastní propagandy vždy doplatí. Demokratické režimy na sílu propagandy často zapomínají a jejich schopnost bránit se propagandě je někdy krátkodobě omezená. Udrží-li si demokratické země svoji svobodu, je nicméně právě tato jejich svoboda tou nejlepší obranou proti jakékoli propagandě.
Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?
Doufám, že ne. Nebudeme-li však brát hrozby přiměřeně vážně a nebudeme-li se důsledně starat o svoji obranu, můžeme na to jedině doplatit. Všeobecně platí, že slabost přitahuje agresi. Budeme-li naopak silní, nemáme se čeho bát.
Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?
Uctít vojáky, kteří položili život za naši svobodu, by měl. Neměl by však dělat loutku kremelské propagandě. Uvidíme, jestli se mu to podaří. Splnit obojí nebude za dané situace vůbec jednoduché.
Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?
Obávám se, že tato jízda nemá s uctěním obětí války nic společného.
Když byste měl jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?
Vážím si všech, kteří sebrali sílu a postavili se na odpor.
Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?
Je důležité nezapomínat, čeho všeho jsou lidé schopní.
Související
Pojar potvrdil jednání v Číně, mohla by se obnovit přímá letecká linka
Poradce vlády Pojar jednal v Číně s nejvýše postaveným diplomatem
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 1 hodinou
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 1 hodinou
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
před 1 hodinou
Google měl výpadek. Důvod není jasný, potíže hlásili lidé po celém světě
před 2 hodinami
Kyjev představil novou tvář. Za ministerstvo bude mluvit umělá inteligence
před 2 hodinami
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
před 3 hodinami
Vážná nehoda v Praze. Porsche srazilo ženu s kočárkem ve Vysočanech
před 3 hodinami
Švýcarsko nenabídlo Rusku pozvánku na mírový summit o Ukrajině
před 3 hodinami
Jak je princezně Kate? Princ William odpovídal na všetečné otázky lidí v ulicích
před 4 hodinami
Ruská balistická raketa zasáhla Oděsu. Ukrajina útočí na energetickou infrastrukturu Ruska
před 4 hodinami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 5 hodinami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 5 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 5 hodinami
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 6 hodinami
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 7 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 9 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v Jeruzalémě setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po schůzce vyzval palestinské hnutí Hamás, aby přijalo nabízenou dohodu o propuštění rukojmích a příměří.
Zdroj: Radek Novotný