ROZHOVOR | Patříme na Západ, Marshallův plán jsme měli přijmout, tvrdí známý diplomat

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) - I po sedmdesáti letech od konce druhé světové války svět nezapomněl, a co více, měl by se z minulosti poučit. Situace je však stále komplikovaná a svůj podíl na tom nese i to, že několik dekád od války a desítky let od skončení okupace stále není ustálená hranice mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Na odkaz druhé světové války a jeho promítnutí do dnešní doby upozornil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz český diplomat, bývalý velvyslanec a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Co pro vás znamená konec druhé světové války?

Konec nejkrvavější války v historii, porážku nacistického Německa a osvobození dědy z koncentráku.

Za několik týdnů slavíme výročí 70 let od jejího ukončení, i přes tak dlouhou dobu je ale toto téma stále na stole. Jakou má druhá světová válka v současnosti dohru?

Jednalo se o nesmírně krvavý konflikt, na který plynule navázala válka studená. A my jsme se ocitli na straně nesvobodné Evropy. I dnes je důležité nezapomínat na oběti, jasně pojmenovávat pachatele a pokud možno se z minulosti poučit. Snad se tím dá zabránit, že se takto krvavá minulost nebude opakovat.

Jakou za těch uplynulých sedm dekád pozorujete proměnu ve společnost?

Žijeme v přeplněnějším světě, kde došlo k setření mnoha vzdáleností. Jako Češi posledních pětadvacet let prožíváme nebývalé období svobody a prosperity. Západní Evropa je svobodná a prosperující již sedmdesát let. Lidská povaha však zůstává stejná, stejně nebezpečná.

Umí podle Vás Češi s tou nově nabytou svobodou zacházet? Přece jen jsme svědky jakéhosi rozdělení populace, kdy se řada lidí obrací k Východu, jiní se orientují na Západ. Je tato rozpolcenost dána historicky, nebo geografickým uspořádáním naší země?

Historickou zkušenost ani vlastní geografii nelze nikdy od smýšlení společnosti oddělit. Přesto si však myslím, že ta rozpolcenost není ve skutečnosti tak hluboká, jak se jeví při čtení příspěvků na nejrůznějších diskusních fórech. Patříme každopádně tradičně více do Evropy katolické a protestantské, tedy té Západní, než do Evropy východní (obojí platí v našem případě spíše v kulturním než náboženském slova smyslu) a myslím, že to takto vnímá i naprostá většina společnosti.

V reakci na druhou světovou válku vznikla řada organizací jako NATO, OSN a další. Jak dnes plní svoji funkci?

NATO svoji funkci obrany bohatého, západního, demokratického a svobodného světa naštěstí stále plní. Doufejme, že tomu tak bude i nadále, a je dobře, že k tomu nyní můžeme přispět i my. Hodnotit fungování OSN je daleko problematičtější. Není to však dáno OSN, ale jednotlivými členskými státy.

Jak to myslíte? OSN by jako celek měla zajišťovat mezinárodní spolupráci, to se podle Vás nyní neděje?

OSN by měla v první řadě zajišťovat mezinárodní mír. Jedná se však o organizaci naprosto závislou na chování vlastních členů. Pokud nemají k prosazení míru vůli a sílu jednotlivé členské země, OSN samo o sobě nic prosadit nedokáže.

Konec druhé světové války by se dal označit jako poslední období, kdy spolu kooperovali spojenci, tedy Západ, a Rusko. Od té doby mezi nimi panují větší či menší šarvátky. Čím si to vysvětlujete?

Je to dáno především povahou ruského státu, který tradičně není sžitý se svými hranicemi. A platí to v první řadě o jeho hranicích v Evropě.

Proč tomu tak je? Je možné, že Rusko cítí křivdu poté, co ztratilo vládu nad okupovanými zeměmi a poté, co se rozpadl Sovětský svaz?

V první řadě je situace komplikovaná tím, že neexistuje historicky žádná jasná geografická a skutečně po věky ustálená hranice mezi Ruskem a zbytkem Evropy. A pokud Rusko skutečně cítí křivdu nad ztrátou okupovaných zemí, jedná se o součást stejného problému. Vždy musí platit, že nikdo nemá mít právo okupovat nebo ovládat cizí země. S výjimkou situace, že proti vám tyto země rozpoutají dobyvačnou válku. Žádné takové válce však dnešní Rusko rozhodně nečelí.

Kdo vlastně druhou světovou válku, když se na to podíváme s odstupem času, vyhrál? Když pominu tehdejší spojenectví, byl to Západ, nebo Východ?

Druhou světovou válku vyhrál Západ v čele se Spojenými státy i Sovětský svaz. A faktem je, že bez obrovských obětí na straně sovětských občanů (zdaleka nejen samotných Rusů) by nacistické Německo poraženo nebylo. Náš vděk má tedy patřit všem vojákům, kteří s nacisty bojovali, včetně těch sovětských. Studenou válku pak vyhrály země a národy, které stály na straně svobody a demokracie. Právě svoboda a demokracie přinášejí mír a dlouhodobou prosperitu.

Jak hodnotíte poválečnou působnost Američanů v Evropě a Marshallův plán?

Jednoznačně pozitivně. Škoda jen, že jsme Marshallův plán tehdy odmítli a skončili na té nesvobodné a chudé straně Železné opony.

Troufnete si odhadnout, kde by se Česká republika nacházela nyní, pokud by se pro Marshallův plán tehdy rozhodla?

Možná bychom byli součástí bohatého a svobodného světa Západu již sedmdesát let a nikoli pouze čtvrt století. A patřili bychom nyní v takovém případě nepochybně k těm bohatším, nikoli k stále chudším zemím Evropské unie.

V poslední době se objevují názory, podle kterých osvobozením Československa Rudou armádou začala sovětská okupace. Co si o tom myslíte?

V případě Československa tomu tak nebylo. Do sovětského bloku jsme se plně začlenili až komunistickým pučem v únoru 1948. Sovětská vojska nás okupovala v srpnu 1968.

Ke druhé světové válce neodmyslitelně patří i propaganda, ať už proruská, prozápadní či proněmecká. S propagandou ale Evropa bojuje i nyní. Jaké v ní vidíte největší nebezpečí? Jak moc se za těch uplynulých 70 let změnila?

Totalitární režimy jsou na síle propagandy daleko závislejší než režimy demokratické. Nakonec na moc vlastní propagandy vždy doplatí. Demokratické režimy na sílu propagandy často zapomínají a jejich schopnost bránit se propagandě je někdy krátkodobě omezená. Udrží-li si demokratické země svoji svobodu, je nicméně právě tato jejich svoboda tou nejlepší obranou proti jakékoli propagandě.

Druhá světová válka byl doposud největší konflikt, jaký lidstvo zažilo. Když vyjdete z historických zkušeností, je možné, že v některém současném konfliktu (ukrajinská krize, Islámský stát apod.) stojíme na pomezí podobně velkého konfliktu?

Doufám, že ne. Nebudeme-li však brát hrozby přiměřeně vážně a nebudeme-li se důsledně starat o svoji obranu, můžeme na to jedině doplatit. Všeobecně platí, že slabost přitahuje agresi. Budeme-li naopak silní, nemáme se čeho bát.

Hodně diskutovaným tématem je návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě na oslavách konce války. Měl by podle Vás jet?

Uctít vojáky, kteří položili život za naši svobodu, by měl. Neměl by však dělat loutku kremelské propagandě. Uvidíme, jestli se mu to podaří. Splnit obojí nebude za dané situace vůbec jednoduché.

Evropou za nedlouho projede konvoj Nočních vlků, tedy ruských motorkářů mířících do Berlína uctít oběti války. Je to podle Vás důstojná oslava konce války, nebo spíše provokace?

Obávám se, že tato jízda nemá s uctěním obětí války nic společného.

Když byste měl jmenovat jednu osobnost, které si z období druhé světové války vážíte nejvíce, kdo by to byl a proč?

Vážím si všech, kteří sebrali sílu a postavili se na odpor.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější odkaz druhé světové války?

Je důležité nezapomínat, čeho všeho jsou lidé schopní.

Související

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených

Nejvlivnější osoby na summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jmenoval server Politico. Vedle očekávaných jmen, jako jsou americký ministr obrany Lloyd Austin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo nový britský premiér Keir Starmer, se zde ale vyskytuje ještě jedna velice překvapivá osoba: Tomáš Pojar. Dostal se tak mezi dvanáct nejvlivnějších lidí na summitu. 

Více souvisejících

Tomáš Pojar rozhovor

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 53 minutami

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

před 1 hodinou

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

před 4 hodinami

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

před 5 hodinami

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

před 5 hodinami

Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

před 6 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Žádné jídlo, žádná ropa. Trumpova blokáda odřízla Kubu od světa

Mandy Pruna s nostalgií vzpomíná na období po roce 2015, kdy tehdejší americký prezident Barack Obama obnovil diplomatické styky s Kubou. Jeho zářivě červený Chevrolet z roku 1957 byl tehdy v neustálém obležení celebrit, jako jsou Will Smith nebo Rihanna, kteří za projížďky platili na místní poměry královské částky. 

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj

V souvislosti s aktuálním vyjednáváním v Ženevě si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posteskl na přístup Donalda Trumpa, který podle něj vyvíjí na Kyjev neférový tlak. Zelenskyj věří, že Trumpova nedávná ostrá vyjádření jsou spíše strategickým manévrem než definitivním postojem. Nejvyšší představitel Ukrajiny kritizoval fakt, že americký politik směřuje výzvy ke kompromisům výhradně na ukrajinskou stranu, zatímco Rusko nechává stranou.

před 7 hodinami

Komáři

Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci

Bolestivé tropické onemocnění známé jako chikungunya se nyní může šířit prostřednictvím komárů ve většině zemí Evropy. Nová studie ukázala, že díky klimatické krizi a rostoucím teplotám je přenos této nemoci možný ve 29 evropských státech. Vědci varují, že v zemích jako Španělsko nebo Řecko jsou nyní infekce pravděpodobné po dobu více než šesti měsíců v roce. Riziko se však posouvá i dále na sever, přičemž v jihovýchodní Anglii jsou podmínky pro šíření vhodné po dva měsíce v roce.

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Rozhovory zaměřené na ukončení války na Ukrajině přinesly významný pokrok, tvrdí Witkoff

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ve Švýcarsku probíhají pod záštitou amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten uvedl, že rozhovory zaměřené na ukončení války přinesly významný pokrok, zatímco se obě strany připravují na středeční druhý den vyjednávání v Ženevě. Witkoff na sociální síti X vyzdvihl úspěch prezidenta Trumpa při svedení obou stran konfliktu dohromady. Dodal také, že jsou hrdí na práci pod jeho vedením, která směřuje k zastavení zabíjení v tomto hrozném konfliktu.

před 9 hodinami

včera

Sarah, vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Margaret Fergusonová

Další dohra Epsteinových spisů: Firmy bývalé členky britské královské rodiny míří do likvidace

Šest společností, v nichž figuruje Sarah Fergusonová jako jediná jednatelka, míří do likvidace. Rozhodnutí o uzavření firem přichází v době, kdy britská veřejnost i média opětovně rozebírají vztahy bývalé vévodkyně z Yorku s usvědčeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle oficiálních dokumentů britského obchodního rejstříku (Companies House) podaly všechny tyto subjekty v uplynulých dnech žádost o výmaz.

včera

Ilustrační foto

Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou AboutPeople pro think-tank Progressive Lab odhalil znepokojivý trend v evropské společnosti. Každý pátý Evropan, tedy celkem 22 % dotázaných, zastává názor, že v určitých případech by mohla být diktatura vhodnější formou vlády než demokracie. Studie, která byla realizována v pěti zemích – v Řecku, Francii, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii – ukazuje na hlubokou nespokojenost občanů s praktickým fungováním demokratických institucí.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Poslední zápasy základních skupin hokejového turnaje určily dvojice pro předkolo

Druhý nedělní zápas „české“ skupiny A olympijského hokejového turnaje byl ten asi nejméně záživný, jelikož favorizovaná Kanada potvrdila svou dominanci i proti nejslabšímu týmu této skupiny Francii a jasně ji tak porazila 10:2. Až zápasy skupiny C rozhodovaly o tom, jaké dvojice v následujícím předkole nás čekají. Rozhodující byla nakonec výhra Dánů nad Lotyši 4:2, která dala razítko na to, že se v předkole Češi utkají právě s Dány. USA pak po výhře 5:1 nad Německem potvrdily, že spolu s Kanadou zvládly skupinovou část ze všech účastníků nejlépe.

včera

Michal Krčmář

Nejlepší český biatlonový výsledek na Hrách. Mužská štafeta vybojovala šesté místo

V úterý se v rámci již jedenáctého soutěžního hracího dne Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo jel v Anterselvě další z biatlonových závodů, konkrétně mužská štafeta. Právě až do tohoto závodu si museli čeští biatlonoví fanoušci počkat na nejlepší výsledek Čechů pod letošními pěti kruhy. Zatímco vepředu k překvapení oproti předešlým závodům nedošlo, neboť se o nejlepší příčky přetahovali Francouzi s Nory a na jejich záda dýchali Švédové, za nimi zaskvěl svým výkon český kvartet a v rámci něj pak především olympijský debutant Petr Hák a finišman Michal Krčmář. Právě díky jejich výkonům se nakonec česká štafeta vyšvihla na výtečné šesté místo.

včera

Čeští hokejisté

Byla to zase fuška. Postup do čtvrtfinále je sice v kapse, ale Češi musí před Kanadou leccos zlepšit

Čeští hokejisté nastoupili v úterý odpoledne k prvnímu zápasu o všechno na právě probíhajících Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo a to v předkole, nebo-li v osmifinále proti Dánsku. To nás už dokázalo v minulosti nejednou potrápit a bohužel i tento zápas patřil právě k těm ne příliš jednoduchým pro český výběr. Na hokejkách českých hráčů byla znát nervozita, kolikrát si nedali ani přesnou přihrávku, ve druhé třetině se přeci jenom Češi rozjeli a nasázeli v ní všechny své tři góly. Dánové se pak dostali na rozdíl jediné branky a nakonec se svěřenci kouče Radima Rulíka v závěru báli o výsledek, závěrečný tlak soupeře ale přečkal a můžou tak vyhlížet středeční čtvrtfinále s přetěžkou suverénní Kanadou.

včera

Petr Pavel

Pavel jmenuje Červeného v pondělí. Podpořil zákaz sociálních sítí pro děti

Prezident Petr Pavel potvrdil, že jmenování nového ministra životního prostředí proběhne bez zbytečných průtahů. Na uvolněný post navrhlo hnutí Motoristé svého poslance Igora Červeného poté, co prezident odmítl jmenovat původního kandidáta Filipa Turka. Pavel zdůraznil, že odmítnutí Turka nebylo útokem na Motoristy, ale otázkou principu, kterou nyní považuje za definitivně uzavřenou.

včera

Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva

Rusko pohrozilo nasazením svého válečného námořnictva k ochraně plavidel, která jsou spojována s jeho takzvanou „stínovou flotilou“. Vysoký ruský představitel Nikolaj Patrušev uvedl, že Moskva je připravena bránit své lodě před případným zabavením ze strany evropských států. Tento krok vyvolává vážné obavy z odvetných opatření proti evropské námořní dopravě v době, kdy roste mezinárodní tlak na omezení ruského exportu ropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy