To že řekl Putin? Lavrov popírá rovnítko mezi Krymem a Kosovem

List Politika připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin svého času postavil rovnítko mezi případy Kosova a Krymu, když mluvil o právu národů na sebeurčení, čímž podle deníku nepřímo označil za oprávněnou nezávislost Kosova. Lavrov ale v reakci popřel, že by to Putin řekl.

"Upozorňovali jsme, že zavedení modelu vyhlašování nezávislosti určitých území do mezinárodní praxe vytvoří precedent. Vícekrát jsme poukazovali na to, že západní aliance v čele s USA v poslední době široce používá dvojí metr, porušuje základní zásady mezinárodního práva a bezostyšně přímo zasahuje do vnitřních záležitostí svrchovaných států," zopakoval šéf ruské diplomacie již známé stanovisko Kremlu k tomuto tématu.

Lavrov řekl, že tuto západní politiku "na sobě pocítily národy Jugoslávie, Iráku, Libye a nyní také Ukrajiny". V této souvislosti Lavrov obvinil Washington a Brusel, že podpořily "státní převrat", díky němuž "se loni v únoru pomocí zbraní dostali v Kyjevě k moci ultranacionalisté, kteří svými akcemi přivedli zemi na pokraj rozkolu a začali krvavou občanskou válku".

Ve srovnání s tím se prý obyvatelstvo Krymu "zcela v souladu s mezinárodním právem... vyslovilo v referendu pro nezávislost na Ukrajině a pro připojení k Rusku". Stanovisko Ruska k otázce Kosova je podle něj "jasné a neměnné". "Pro nás jsou samozřejmě přijatelná taková rozhodnutí, která budou uspokojovat Srbsko. Jsme připraveni srbským partnerům i nadále poskytovat nezbytnou podporu," řekl Lavrov.

K 1. 1. 2015 Kosovo uznalo 110 zemí OSN (aktuální seznam je uveden na http:/ww.kosovothanksyou.com/), z toho 23 členských států Evropské unie (po vstupu Chorvatska). Rovněž Česká republika s Kosovem navázala standardní diplomatické vztahy prostřednictvím uznání Kosova dne 21. května 2008, což stvrdila otevřením českého velvyslanectví v Prištině vedeného na úrovni chargé d´affaires k 1.srpnu 2008, které nahradilo dosavadní styčnou kancelář, otevřenou již v listopadu 2006.

Deklarovaným hlavním cílem zahraniční politiky Kosova je členství v EU a v NATO. Euroatlantická integrace je ale nerealizovatelná bez uznání všemi členy EU a NATO. Pět členských zemí EU, z nichž čtyři jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr) Kosovo neuznává, a tak hlavní snaha Kosova je zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Kromě států EU je pro Kosovo důležité zejména uznání nejdůležitějšími zeměmi třetího světa (tzv. BRIC) a některými klíčovými muslimskými zeměmi, avšak diplomatická ofenzíva Srbska a Ruska většímu uznávání zatím brání, uvedlo MZV ČR.

Pokud jde o členství v dalších mezinárodních organizacích, zde zatím mělo Kosovo šanci jen v těch organizacích, které buď váží hlasy svých členů výší příspěvků – Kosovo se stalo v r. 2009 členem Skupiny Světové banky a Mezinárodního měnového fondu – nebo kde je členství omezené teritoriálně – Kosovo se v prosinci 2012 stalo členským státem Evropské banky pro obnovu a rozvoj.