Co bude se zajatými ruskými vojáky? Ukrajina rozhodla

Kyjev - Přítomnost ruských vojáků na Ukrajině potvrzuje čím dál tím více důkazů. Posledním a zřejmě nejzávažnějším z nich je zajetí dvou vojáků bojujících po boku separatistů. Ukrajinský poslanec Anton Heraščenko již navrhl, aby výměnou za ruské zajatce byla osvobozena důstojnice Nadija Savčenková, vojáci ale se ale největší pravděpodobností setkají se zástupci OBSE a stanou před soudem.

Konflikt na Ukrajině si doposud vyžádal nejméně 6100 lidských životů a boje i přes několik snah o příměří nadále pokračují. K zásadnímu zvratu došlo o víkendu, kdy Ukrajina ohlásila zajetí dvou ruských vojáků bojujících po boku separatistů. 

Jeden z vojáků při výslechu ale sdělil více, než jen své jméno a hodnost. "Jsem Alexandr Anatoljevič Alexandrov, četař, z třetí brigády speciálních sil z města Togliatti. Velitelem brigády je plukovník Ščepin, rotě velí rotný Kudimov," uvedl vyslýchaný.

Dodal, že na východě Ukrajiny brigáda působí od 5. března a při akci, do které bylo nasazeno 14 vojáků, mu velel důstojník Jevgenij Jerofejev, který byl rovněž zajat. Z Luhanska prý operuje dalších šest až osm podobných skupin ruských speciálních sil.

Video z výslechu, na které se můžete podívat výše, proniklo na internet a rázem vyvolalo řadu pochybností. Nejen veřejnost se ptá, jsou-li záběry pravé a jak se mohly dostat ven. Ukrajina se proto rozhodla vojáky představit světu.

"Je důležité ukázat celému světu ruské vojáky, o nichž se tvrdí, že nejsou na Ukrajině," uvedl mluvčí ukrajinské armády Vladyslav Selezňov. Schůzka novinářů se zajatci se podle něj připravuje a lékaři už souhlasili s přepravou zraněných zajatců do Kyjeva.

Náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Viktor Muzhenko také uvedl, že Kyjev má nyní konkrétní důkaz o přímé ruské účasti na ukrajinské krizi a že bude zvát pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby si s ruskými vojáky mohli promluvit.

Šéf ukrajinské tajné služby Valentyn Nalyvajčenko mezitím v tiskovém prohlášení zajatého kapitána a četaře obvinil, že byli v rámci "ruské teroristické skupiny" vysláni na Ukrajinu, aby zde páchali "teroristické činy" proti ukrajinským občanům se zbraní v ruce. Kyjev podle něj plánuje oba vojáky postavit před soud za terorismus. Tam jim hrozí až 15 let vězení.

Jsme na Ukrajině, přiznávají sami ruští vojáci

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně popřel, že by Moskva vyslala vojenské síly na pomoc povstalcům při bojích na východní Ukrajině. Putinův mluvčí se těmto obviněním ze strany NATO, západních vlád a Kyjeva vysmíval. Z Ruské federace tak pořád dokola znělo to samé: "Pokud tam naši vojáci jsou, tak dobrovolně".

Agentura Reuters ale nedávno přinesla rozhovory s několika ruskými vojáky, kteří tvrdí, že na Ukrajinu jít museli, neboť byli donuceni. Jeden z vojáků agentuře například řekl, že byl poslán na Ukrajinu loni v létě, a do Ruska se vrátil až v září, kdy začaly první mírové rozhovory. "Po návratu do Ruska jsme se seřadili a požádali o slíbené příděly navíc a medaili," prozradil voják. Bonusy, které za službu v cizí zemi očekávali, ale nedostali. "Tak jsme z armády odešli. Bylo nás 14," dodal ruský voják.

Další voják, který odešel z armády kvůli Ukrajině, je jednadvacetiletý bývalý raketometčík. Voják pod příslubem anonymity agentuře Reuters prozradil, že v létě roku 2014 jeho tým zaujal pozici asi 2 kilometry od hranic s Ukrajinou v oblasti Rostov v jihozápadním Rusku. Operace, koncipovaná jako cvičení, byla přípravou na skutečný boj na Ukrajině. "Jeli jsme tam bez insignií. Museli jsme odpárat všechna označení a hodnosti, zakrýt všechny dírky a pruhy. Bylo nám řečeno, že je v polních podmínkách nebudeme potřebovat," svěřil se.

Na začátku září jim bylo nařízeno vypalovat rakety na jim neznámé cíle. "Byly daleko asi 17 kilometrů, možná méně. Pravděpodobně byly na Ukrajině. Doufal jsem, že jsem neměl za cíl nějaké lidi. Nebo alespoň, že jsem minul cíl," řekl voják s tím, že jeho kolegové mu potvrdili, že jedna dělostřelecká baterie a část jeho jednotky už překročili hranici a strávili na Ukrajině 10 dní. "Nemohl jsem pochopit, kdo tam vlastně bojoval, za co, a proč," dodal.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ukrajinská krize Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

31. ročník Cen Thálie Prohlédněte si galerii

Vondráčková, Strejček i herci Divadla Na zábradlí. Předávaly se Ceny Thálie

Letošní Ceny Thálie za nejlepší herecké výkony v činohře zamířily do pražského Divadla Na zábradlí. Ocenění získali Kateřina Císařová za roli Káti ve hře Vzkříšení a Miloslav König za ztvárnění francouzského spisovatele Michela Houellebecqa ve hře Veřejní nepřátelé. Ceny Thálie za celoživotní mistrovství převzali herec Viktor Preiss, zpěvačka Helena Vondráčková, sopranistka Naďa Šormová a tanečník a choreograf Josef Kotěšovský.  

včera

včera

Konvoj OSN

OSN Izrael neposlechne. Libanon neopustí

Mírové jednotky OSN v Libanonu v sobotu prohlásily, že neplánují opustit své pozice na jihu země, navzdory izraelským požadavkům na jejich přemístění. Informovala o tom agentura TASR na základě zprávy AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

Hans Petter Midttun

EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku

Rusko nedávno upravilo svou jadernou doktrínu, která nyní umožňuje jadernou reakci na útok nejaderného státu podporovaného jadernou mocností nebo při použití vzdušných a kosmických zbraní proti jeho území. Podle několika expertů oslovených serverem EuroZprávy.cz tyto změny neovlivní podporu Ukrajiny ze strany Západu, a varování o jaderném útoku Kremlu postupně ztrácí svou účinnost.

včera

Jana Maláčová

Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM

Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Byla zvolena na sjezdu strany v Hradci Králové, kde získala podporu zhruba 66 % delegátů. 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Izrael byl terčem dalšího masivního útoku z Libanonu

Sever Izraele čelil v pátek silnému ostřelování z Libanonu, kdy bylo vypáleno zhruba 180 raket a dělostřeleckých granátů. Nejintenzivnější útoky proběhly v podvečerních hodinách. Uvedl to server Times of Israel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy