Putin se na zkáze Ukrajiny podílel velkou měrou. Podle novinářky serveru Politico.eu Lindy Kinstlerové se ale na osudu země podepsalo mnohem více lidí. Sestavila žebříček 12 z nich. Kromě Putina a dalších ruských vládců do něj překvapivě zařadila třeba i Julii Tymošenkovou nebo Angelu Merkelovou.
Z historických postav můžeme v žebříčku najít třeba Bohdana Chmelnického, vůdce kozáků na počátku 17. století, který požádal ruského cara Alexeje Michajloviče o ochranu, čímž se Ukrajina de facto stala autonomní součástí Ruska. Zemi neprospěla ani slavná Kateřina Veliká, za které Rusko v 18. století územně expandovalo, důsledkem čehož vznikla oblast známá jako Novorusko.
Dějiny Ukrajiny poznamenal i ruský vůdce Josif Stalin, který mezi roky 1932 a 1933 organizoval masové hladovky, při kterých zahynuly více než tři miliony Ukrajinců. Celkem 16 zemí včetně USA to označují za genocidu. Bohatí farmáři byli navíc posíláni do gulagů, členové inteligence pak na Sibiř. Server Politico připomíná, že Ukrajinci byli nuceni uchýlit se i ke kanibalismu. Na druhou stranu však někteří připomínají, že Stalin pomohl upevnit národní identitu Ukrajiny tím, že ji uznal jako samostatný stát v rámci Sovětského svazu.
Novinářka neopomíjí ani nejkontroverznější postavu novodobých dějin Ukrajiny Stepana Banderu. Nacionalistický vůdce se do dějin zapsal tím, že se uchýlil k terorismu a kolaboraci s nacisty ve snaze osvobodit zemi od sovětské nadvlády. Na jeho odkaz navazuje také současný ukrajinský Pravý sektor. Banderovci jsou některými považování za „nejhorší zrádce vlasti", často k nim odkazují také ruská média.
Kritice se nevyhnuli ani současníci. Politico upozorňuje, že bývalému prezidentovi Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi a jeho kumpánům se podařilo z ukrajinské pokladny ukrást nejméně 350 milionů dolarů, za které si bývalá hlava státu budovala třeba honosné sídlo. Janukovyč je také serverem označován za „Putinovu loutku", která nejprve mluvila o připojení k NATO a Evropské unii, nakonec ale pod nátlakem Kremlu dohodu odmítla. „Z Ukrajiny uprchl v únoru 2014 po krvavých střetech mezi jeho bezpečnostními silami a prodemokratickými demonstranty, při kterých bylo zabito více než 100 jeho občanů. Od té doby žije v exilu v Rusku," píše o Janukovyčovi server.
Další postavou, která se podepsala na zkáze Ukrajiny, je Viktor Medvedčuk, jeden z Putinových společníků, a náčelník generálního štábu bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Kučmy. Politico připomíná, že Putin je kmotrem jeho dětí. Díky těmto vztahům pak Medvedčuk sloužil jako spojka mezi Putinem a současnou hlavou Ukrajiny Petro Porošenkem. Medvetčuk v současném konfliktu zastupuje proruské separatisty.
Poněkud překvapivě se do žebříčku dostala i bývalá předsedkyně vlády Julia Tymošenková. „Vynořila se jako hrdinka, když vedla protesty proti výsledkům podvodných prezidentských voleb. Krátce poté se ona i její učitel Viktor Juščenko se dostali k moci, nedokázali ale zavést slibované reformy a podkopali vlastní revoluční věc," píše server Politico. Osobní spory pak smetly celou oranžovou revoluci.
Velký podíl viny na stavu země mají podle Kinstlerové i oligarchové. Ti na Ukrajině podkopávali a manipulovali politiku. Nejbohatší muž Rinat Achmetov svými penězi pomohl k moci Janukovyčovi, když mu poskytl 7,7 miliardy dolarů. Zároveň byl Achmetov obviněn z podpory separatistů a financování povstaleckých skupin. Další oligarcha – Dmytro Firtaš má sice jen 500 milionů dolarů, miliardy se ale točí v jeho obchodování s Gazpromem. I on podporoval Janukovyče. Kromě těchto dvou připomíná i roli Igora Komolijského a dalších, kteří vysávali zemi.
Ukrajině podle novinářky škodí i současný premiér Arsenij Jaceňuk, který zavedl nehospodárné a neekonomické protikomunistické zákony, které mají odvést pozornost od politického tlaku. „„Muž, který měl v úmyslu Ukrajinu vyvést z její zkorumpované minulosti, ji vede do zkorumpované budoucnosti," píše Kinstlerová.
Situaci nepomohla ani německá kancléřka Angela Merkelová. Novinářka sice oceňuje, že mluví plynně rusky, což využívá při diplomatických jednáních, pod jejím vedením ale prý EU Ukrajinu potichu opouští. Příliš dlouho prý váhala kvůli sankcím a útoky, při kterých zahynuli civilisté, pouze sleduje s „velkými obavami". Navíc nepodpořila ani uvolnění vízového režimu kvůli uprchlíkům.
Kritika se snesla i na americkou PR firmu Ketchum, která pomáhala Putinovi a jeho lidem vylepšovat jejich image v zahraničí, čímž si vydělala 60 milionů dolarů. S ruskými politiky už kvůli napjatým americko-ruským vztahům sice firma smlouvu neobnovila, nadále ale spolupracuje s Gazpromem.
A nakonec nesmí samozřejmě chybět Vladimir Putin. „Nejšpinavější z celého tuctu," píše o něm Kinstlerová. Ruský prezident se prý po Ukrajině díval už od roku 2008. Invaze na Ukrajinu pak podle novinářky zamaskovala nejistou ekonomiku, preventivně zabránila ruskému mejdanu a dovedla pozornost ruského lidu. „Od té doby zahynulo už více než 6 tisíc Ukrajinců a kdoví kolik ruských vojáků. A Putin předstírá, že o této 'občanské válce' nic neví.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě