Na Ukrajině oživují ducha SS a Západ mlčí, promluvil historik

"Člověka může rozbolet hlava, když se pokouší urovnat si nepořádek panující na Ukrajině. Je to jako by zde byly dvě skládačky, přičemž každá ukazuje stejný obraz Ukrajiny, ale obsahuje díly o jiných tvarech a velikostech. Ve skutečnosti Západ nese podíl viny na zhoršování situace. Moskva také, ale Rusko alespoň v tomto konfliktu jedná více konsistentně," míní historik a publicista Pjotr Romanov. V komentář i pro server Moscow Times analyzoval aktuální vývoj ukrajinské krize a zkritizoval toleranci ukrajinských ultranacionalistických sil.

Roosevelt si s Hitlerem dokem ramen nepadl

"Posledním příkladem budiž rozhodnutí amerického Kongresu zamítnout podporu ukrajinského praporu Azov, který byl obviněn z prosazování neonacistické ideologie. Nejenže vojáci tohoto praporu nosí na svých rukávech nacistický symbol vlčí hák - stejný, jako nosila 2. tanková divize SS Das Reich - ale v Donbasu rovněž oživují ducha SS, když prolévají značné množství krve civilistů. Zde je rozhodnutí amerického Kongresu správné," píše Romanov.  

"Problémem zůstává, co má Washington dělat se zbytkem nacionalistických dobrovolnických sil na Ukrajině, které nejsou o nic lepší než Azov. Proč je USA podporují? Je to jen z důvodu, že americký prezident Barack Obama nesouhlasí s politikou Kremlu? Bývalý americký prezident Franklin Roosevelt také nebyl spokojen s politikou Kremlu, ale to ho nevehnalo do náručí Hitlera! Nemá snad Západ už dost nacistů, například veteránů SS, kteří v pobaltských státech pořádají své pochody? Ve zkratce, jsou zde dvě skládačky - jedna zobrazuje USA odmítající podpořit prapor Azov a druhá, která ukazuje Washington poskytující pomoc podobným milicím. Tyto díly k sobě nesedí. Bohužel, to je současný problém," kritizuje historik.

"Washington oficiálně podporuje dohody z Minsku a dokonce čas od času Moskvě vytýká, že je porušuje. Pokud jim ale skutečně jde o tyto dohody, proč Spojené státy neinstruují vládu v Kyjevě, aby udělala něco s nacionalistickými jednotkami Pravého sektoru pod vedení Dmytro Jaroše, které otevřeně odmítly držet se minské dohody? Koneckonců, když pozorovatelé OBSE hlásí, že jisté 'třetí síly' neustále porušují klid zbraní, je jasné, že mají na mysli ukrajinské nacionalistické bojovníky. To je další záhada: Chce Washington dodržet, nebo porušit dohodu z Minsku?" ptá se odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Mimochodem, není z pohledu Západu lehce divné deklarovat podporu dohodě Minsk II - ve které představitelé samozvaných lidových republik Doněck a Luhansk hrají alespoň nominální roli - a zároveň podporovat to, co kyjevská vláda označuje jako protiteroristickou operaci na východě Ukrajiny? Zajímalo by mě, proti komu dle Západu válčí Kyjev v Donbasu - proti teroristům, nebo separatistům? Existuje zde rozdíl," konstatuje Romanov.    

"A to není vše. Dokážu pochopit touhu Spojených států prezentovat kyjevské představitele v dobrém světle. Kozácké kalhoty a tradiční vyšívané košile se hodí pouze na folklórní festival. Stát, který usiluje o integraci se Západem, by měl vypadat jinak. To je důvod, proč Washington začal od hned začátku oblékat ukrajinské lídry do obleků a kravat. To také vysvětluje zoufalou snahu uspořádat alespoň něco připomínající prezidentské volby co nejrychleji po majdanu a poté podobně sporné volby do parlamentu. Dalším krokem bylo rychle zahájit reformy - velmi riskantní krok v dnešní nestabilní situaci. Ve zkratce, je v zásadě naprosto pochopitelné, proč Washington chce, aby se administrativa v Kyjevě posunula k plnohodnotné vládě," uvádí historik.    

Povedou neonacisté další majdan?

"Zůstává však nejasné, jak jakýkoliv evropský stát - nebo v tomto případě jakákoliv země - může tolerovat existenci milicí, které operují mimo kontrolu centrální vlády. A s ohledem na závislost Kyjeva na Washingtonu by tato otázka měla být přesměrována do Spojených států. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dříve přislíbil stáhnout veškeré dobrovolnické nacionalistické milice z oblasti konfliktu. Nikdy tak neučinil. Ukrajinští silovici opakovaně tvrdili, že trvají na odzbrojení nelegálních bojujících jednotek. To se nestalo. Jak tomu máme rozumět?" pokládá otázky komentář.    

"Možná se kyjevští představitelé a jejich američtí patroni ve skutečnosti nechtějí těchto jednotek zbavit, jsou fakticky neschopní vynutit si jejich demobilizaci, nebo si neuvědomují, že tito 'náckové' jednoduše civilistům na východě Ukrajiny nerozdávají květiny. V reakci na slabé hrozby z Kyjeva uspořádal Pravý sektor neprodleně a demonstrativně vojenská cvičení - pochopitelně aniž by měl povolení od úřadů. 'Náckové' o svých manévrech pouze 'informovali' Porošenka," připomíná Romanov.      

"Pravý sektor deklaroval, že jeho vojenské síly budou nadále odmítat rozkazy ukrajinského generálního štábu. Dokonce i ve Lvově, centru západní a proevropské Ukrajiny, nosí jeho bojovníci maskáče a pořádají pochody, při nichž nejenže kritizují prezidenta - který si mimochodem kritiku, jíž se mu dostává zprava i zleva, zaslouží - ale také na jeho adresu pořvávají nejurážlivější nadávky. A nakonec Jaroš oznámil plán zformovat plnohodnotnou armádu, jakožto alternativu k ukrajinským silám. Vypadá to jako ultimátům určené úřadům," shrnuje historik.

"To vše je pochopitelně v každém normálním státě nemyslitelné a ukazuje to, že díly těchto dvou ukrajinských skládaček do sebe nezapadají. Vezmeme-li v potaz, že Ukrajina je neustále na hraně nějakého dalšího majdanu, je možné, že další revoluci povedou ukrajinští neonacisté. To je důvod, proč lidi z tohoto nepořádku bolí hlava. Spojené státy možná leží příliš daleko, aby cílily nepohodlí, ale je divné, že Evropská unie s touto migrénou zatím neulehla," uzavírá Romanov.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ukrajina Pravý sektor (ukrajinské ultranacionalistické hnutí)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy