Žena v čele OSN? Některé státy jsou pro

Mandát generálního tajemníka OSN trvá pět let a je jmenován Valným shromážděním na návrh Rady bezpečnosti. Stálí členové rady tak mohou v případě nesouhlasu s kandidátem použít právo veta. Podle nepsaných pravidel se střídají šéfové OSN z různých kontinentů - poslední čtyři pocházeli z Peru, Egypta, Ghany a Jižní Koreje. Proto se spekuluje o tom, že nyní má nárok na tento vysoký post Evropa.

Na 42 ze 193 členských států OSN podepsalo prohlášení, ve kterém uvádí, že nastal čas, aby se tajemnické funkce ujala žena. Součástí skupiny jsou i dva z největších přispěvatelů do rozpočtu organizace - Německo a Japonsko. AP nicméně upozornila, že v komplikovaném a značně nepřehledném procesu výběru tajemníka má hlavní slovo pětice stálých členů Rady bezpečnosti, kterými jsou Británie, Čína, Francie, Rusko a USA. Žádný z nich se ale k iniciativě nepřipojil. Ze zbylých deseti nestálých členů RB OSN dokument podepsalo pouze Chile.

Druhé funkční období vyprší Pan Ki-munovi sice až na konci roku 2016. Záměr ucházet se o křeslo generálního tajemníka již vyslovil například bývalý slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš.