Další Majdan na spadnutí? Nejchudší evropská země se bouří

Pokud zde padlo slovo Majdan, souvislost s Ukrajinou je nasnadě – i zde se občané snaží skoncovat se zkorumpovanou vládou, jejíž nervová soustava začíná vibrovat. Hledá se cesta, jak zlomit demonstranty, jejichž odhodlání a výdrž je překvapivě silná.

Už minulý měsíc vyšlo do ulic na deset tisíc obyvatel kvůli finančním nejasnostem. Sumy, které se podivně rozplývají jakoby ve vzduchu, dosáhly totiž 15% celkové ekonomiky. Velice nízká hranice hrubého národního produktu vedla Moldavce k rázné akci. V hlavním městě vystavěli stanové městečko a odmítají toto místo opustit, dokud skandály provázená vláda neodstoupí a viníci nebudou pohnáni před soud. „Máme tu všechno, co potřebujeme," sdělil tisku aktivista, oblečený v maskáčích s kožešinovým límcem. „Nejde tu o žádnou provokaci, nýbrž o klidný protest."

Vláda má pochopitelně priority docela jiné, volá po trpělivosti a zdůrazňuje, že vyšetřování finančních zpronevěr věnuje veškeré myslitelné síly. Premiér Valeriu Strelet označuje požadavek vypsání nových voleb jako národní zradu. Jenže situace v zemi jeho slova příliš nepodporuje. Hledání viníků trvá už od května, mezitím došlo k eskalaci politického napětí, a co je pro běžné občany nejhorší, domácí měna prudce klesla a ceny běžných produktů začaly šplhat do nepříjemné výše.

Odezva na moldavskou krizi už má odezvu v Bruselu a Washingtonu. Tam nikoho volání po trpělivosti nezajímá, Světová banka, Mezinárodní měnový fond zmrazily finanční prostředky země do doby, dokud nebudou provedeny rozsáhlé reformy ve finančním sektoru Moldavska. Vedlo to zatím k odstoupení šéfa Moldavské národní banky, který na svůj post rezignoval 23. září. „Politické špičky se chovají, jako by tu žádná krize nebyla," obvinil vládu člen Ústavu pro rozvoj a sociální iniciativy Igor Munteanu. Její praktiky označil jako snahu dovést zemi k finálnímu kolapsu.

Moldavsku hrozí totální kolaps

Vládnoucí trojkoalice má jen křehkou většinu v parlamentu (51 ze 101 křesel) a nastálé problémy značně hatí snahu země přiblížit se ke vstupu do EU. Munteanu dokonce prohlásil, že současný stav přímo nahrává situaci, kdy by se ke slovu mohly opět dostat proruské politické strany. Ty se od roku 2009 pokoušejí zvrátit úsilí země o začlenění Moldavska do EU. Země byla účastníkem programu Eastern Partnership (Východní partnerství), z něhož plynula možnost užší integrace s bohatým západním blokem.

Jenže časy se mění. Evropská Unie posléze neschválila Východní partnerství jako prostředek přímé cesty ke vstupu, což znamená, že podpora ze strany Unie je omezována spoustou předpisů, které od podepsání dohody o přidružení k EU v loňském roce stále narůstají.

Dle pozorovatelů a svědectví se vláda k demonstrantům chová ambivalentně. Ti se minulý víkend sešli v počtu 20 000 účastníků před vládními budovami v moldavském hlavním městě. Tyto akce vyvolávají u představitelů EU určité zděšení – například předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elmar Brok označil situaci za politickou katastrofu. Diplomat v delegaci Evropské Unie v Moldávsku Wicher Slagter dodal: „Reformy v této zemi bohužel často došly do stavu, kdy to vypadalo, že jsou prováděny, ale ve skutečnosti se vůbec nic nedělo." Slagter také obvinil současnou vládnoucí koalici, že její činnost nahlodává veřejnou podporu EU a charakterizoval její jednání jako „kulturu těžby" – parafrázi na pozůstatky dob, kdy byla země začleněna do Sovětského svazu. „Koalice v zemi funguje na feudálním systému rozdělování zdrojů a institucí podle stranické linie," dodal Slagter.

Podle jeho názoru je tím hluboce otřesena víra v EU i její činnost. „Lidé si říkají »Co tedy vlastně ta integrace do Unie znamená? Jenom to, že EU podporuje zkorumpované politiky a ještě jim poskytuje peníze«. Proto se nelze divit, že podpora integrace do EU se dramaticky snížila," uvádí Slagter a dokládá svá slova čísly. Jestliže před pěti lety veřejná podpora vstupu do EU atakovala hranici 80%, dnes toto číslo spadlo na nějakých 30%.

Vznikne nové Rumunsko?

Vedle snahy skoncovat se zkorumpovanými politiky se objevuje další zajímavá myšlenka – připojit Moldavsko k Rumunsku, což by v podstatě znamenalo „snadný" přechod pod křídla EU. „Jsme vlastně jeden národ," vysvětluje jeden z organizátorů moldavské mládeže Vitale Prisacaru. Jeho skupina přímo nabádá k připojení k balkánskému státu. Jako argument vypočítává náboženskou, kulturní a v neposlední řadě i jazykovou podobnost, která obě země navzdory hranicím spojuje. „My tu žijeme velmi špatně, ale Rumunům se v boji proti korupci daří. Jejich zákonodárný systém funguje. Tady může kdokoli přijít a všechny lidi, kteří jsou zde, prostě zatknout," ukazuje Prisacaru na vládní budovu. Není divu, že podobný záměr je solí v očích proruským politickým stranám.

Že nejde jen o poblouzněnou myšlenku několika jedinců dokazuje i reakce z druhé strany. V září 2014 rumunský premiér Viktor Ponta apeloval na obyvatele své země, aby usilovali o vytvoření druhé „Velké rumunské Unie". Velké Rumunsko vzniklo po I. světové válce, kdy se rozšířilo o Sedmihradsko, Besarábii a Bukovinu.

Nepřehlédnutelný ruský vliv

Moldavsko je označováno za „zastrčený stát" na jihovýchodním okraji Evropy, není členem ani EU ani NATO. Závislost na ruském plynu je zřejmá, působí tu značná rusky mluvící menšina. Separatistický region Podněsteří je důvodem přítomnosti ruských vojáků, kteří tu dlí v rámci mírové mise po konfliktu z roku 1990, jehož průběh byl zmrazen a zůstalo po něm mnoho nevyjasněných okolností. To je jeden z důvodů, proč vázne proces integrace do EU a NATO.

„Nestojíme o to, aby se stali členy nějaké aliance, protože by to mohlo vést k porušení rovnováhy," domnívá se čestný předseda ruského prezídia Rady pro zahraniční a obrannou politiku Sergej Karaganov. „Měli by usilovat o státu volného prostoru mezi Evropou a Ruskem, kde by země jako Moldavsko, Bělorusko a Ukrajina neměly být vnímány jako nepřátelé, ale partneři v duchu vzájemné spolupráce."