Islámský stát chtěl odpálit radioaktivní bombu. Zasahovala FBI

Kišiněv - Americká FBI odhalila skupinu radikálů hnutí Islámský stát, kteří se pokoušeli vyrobit takzvanou špinavou bombu. Ve spolupráci s pašeráckými gangy v Moldávii chtěli svrhnout bombu s radioaktivním spadem. Uvedla to agentura AP.

Moldavské úřady ve spolupráci s americkou FBI překazily za posledních pět let čtyři pokusy místních gangů o prodej radioaktivního materiálu extremistům z Blízkého východu. Gangy mají podle agentury napojení na ruskou tajnou službu a aktivně působí na černém trhu s jaderným materiálem.

První takový případ nastal v roce 2010, poslední letos v únoru, kdy pašerák nabízel obrovské zásoby smrtícího cesia Islámskému státu. V tanečním klubu v Moldavsku uzavřeli dva muži dohodu o prodeji vysoce radioaktivního materiálu v hodnotě 2,5 milionu eur radikálům. Podle agentury měla být výsledná dodávka natolik radioaktivní, aby zamořila několik městských bloků.

Kupujícím ale nebyl extremista, nýbrž agent Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Po akci skončili za mřížemi tři lidé. Agentura AP ale upozorňuje, že nebezpečí jaderného útoku tím nemizí. Trh s jaderným materiálem je stále nebezpečnější a podobné případy budou zřejmě přibývat.

Moldavská policie během akce zatkla překupníky a zajistila nebezpečný materiál, klíčoví podezřelí ale utekli. Zatčeni muži rovněž nedostali dlouhé tresty odnětí svobody, jak se očekávalo. Agentura v této souvislosti uvádí, že černý trh s jaderným materiálem není ani zdaleka pod kontrolou.

Podle deníku The Indipendent si pašerák jménem Valentin G. přál, aby byla bomba použita proti Spojeným státům. "Chci ji prodat Islámskému státu, protože vím, že vybombardují Ameriku," cituje deník jeho slova.

Vyšetřovatelé se domnívají, že hlavní díl pašovaných materiálů pocházel z Ruska. Některé zločinecké gangy jsou údajně napojeny na ruskou tajnou službu FSB, nástupkyni sovětské tajné policie KGB.

Úřady v bývalé sovětské republice se obávají, že kvůli zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem bude odhalování pokusů o pašování radioaktivních materiálů z Ruska do ciziny ještě obtížnější. Na černém trhu nebezpečných radioaktivních materiálů jsou ve hře velké peníze.

"Dá se čekat, že podobných případů bude více," uvedl moldavský policista Constantin Malic, který vyšetřoval všechny čtyři zmíněné případy. "Bude se tak dít tak dlouho, dokud si pašeráci budou myslet, že mohou vydělat velké peníze, aniž bychom je chytili," konstatoval.

V mnoha případech policie zasáhla v natolik raném stádiu, že vůdci band dokázali uprchnout, a to zřejmě i s jaderným kontrabandem.

Špinavá bomba je označení pro zbraň způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou. Obvykle se skládá se z nálože klasické trhaviny a radioaktivního materiálu.

Bomba funguje tak, že po výbuchu klasické trhaviny jsou do okolí rozprášeny radioaktivní látky. Velikost výsledného zamoření závisí zejména na množství materiálů, rychlosti větru a okolním terénu.

Špinavá bomba na rozdíl od atomové bomby není schopna fyzicky zničit budovy, působí "pouze" radioaktivní zamoření. Její výroba je poměrně levná a z dostupnějších materiálů, než kdyby se extremisté pokusili vytvořit atomou zbraň. I tak ale může její nasazení mít katastrofální následky.

Související

Více souvisejících

Islámský stát (IS) jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy