Bosna v lednu požádá o přijetí do EU, zemi čekají roky obtížných jednání

Podání žádosti oznámil předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović při tradiční předvánoční recepci, které se jako vždy zúčastnili čelní politici a další významné osobnosti země.

Stane se tak po dlouhých zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením, jež přetrvává i 20 let po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy - Bosňáky (dříve Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na 100.000 mrtvých a přes dva miliony lidí vyhnal z domovů.

Bosna je od konce války v roce 1995 značně decentralizovaná. Tvoří ji dvě silně autonomní entity - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS). FBaH je navíc dál komplikovaně administrativně rozdělená na kantony, jež také mají svou určitou autonomii. Proto je velmi složité uzavírat kompromisy na celostátní úrovni.

Zatímco většinou muslimští Bosňáci usilují o větší centralizaci země, někteří předáci katolických Chorvatů žádají větší autonomii pro svůj národ po vzoru Srbů. Pravoslavní Srbové ale tíhnou spíše k samostatnosti, nebo alespoň k ještě většímu posílení své autonomie.

Bosna podepsala s EU stabilizační a asociační dohodu už v roce 2008, ale ta byla ratifikována až letos v březnu.