Záhadný masakr výpravy k Hoře mrtvých. Objevili tam stan s tělem

O příběhu devíti mrtvých studentů existuje spousta článků, knih, dokumentárních filmů a stovky stran vyšetřovacích spisů. Výsledek? Záhadná smrt devíti turistů u úpatí Hory mrtvých stále nemá přesné vysvětlení.

Příběh tajemného úmrtí skupiny turistů pod vedením Igora Djatlova začal v lednu 1959. Tehdy se deset lidí rozhodlo přejít část severního Uralu - sever Sverdlovské oblasti. Cílem byl průchod úseku hřbetu Pojasovyj kámen, s výstupem na hory Otorten a Ojko-Čakur. Nikdo z nich nedbal varování místních obyvatel, že se jedná o nebezpečné místo, kterému by se měli vyhnout.

Na konci ledna 1959 vyrazili a hned na začátku se objevily problémy. Jeden z členů výpravy měl velké zdravotní problémy a další cestu by nezvládl. Jmenoval se Jurij Judin a v době, kdy se vracel do vesnice netušil, že bude jediným přeživším... Výprava dorazila 31. ledna 1959 na místo, kde měl začít výstup na horu. Část potravin uložili v lesnatém údolí a chtěli je využít při zpáteční cestě. O den později se zhoršilo počasí, proto výprava v hlubokém sněhu na úpatí hory Cholatčachl (Hora mrtvých) postavila stany. O pár hodin později všichni její členové zemřeli.

Na návrat turistické výpravy se čekalo do 12.února, kdy měli její členové telegramem oznámit výsledky svého výstupu. Když se nikdo z výpravy neobjevil, bylo vyhlášeno pátrání. 25. února 1959 našli záchranáři stany zpola zasypané sněhem, na několika místech rozřezané. Boty, peníze, doklady a teplé oblečení byly nalezeny, ale ve stanech nikdo nebyl.

Hůrzné nálezy pod sněhem

První oběti z výpravy našli o 500 metrů níže na svahu pod velkým cedrem. Jednalo se o Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka. Oba byli svlečeni do spodního prádla, měli popáleniny na rukách a nohách. V blízkosti byly pozůstatky táboráku. V dalších dnech se pod sněhem podařilo objevit těla Igora Djatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina. Leželi mezi cedrem a stany, chybělo jim teplé oblečení. Všichni měli drobné odřeniny na obličeji a odkrytých místech rukou, Slobodin měl poraněnou lebku.

Další čtveřici mrtvých turistů našel pátrací tým až na začátku května pod dvoumetrovou vrstvou sněhu, přibližně 70 metrů od cedru, kde byly nalezeny ostatky Dorošenka a Krivoniščenka. Ludmila Dubininová klečela na kolenou, obličejem byla zabořena do stráně u malého vodopádu. Chyběl jí jazyk, krvácela z hrudníku a měla deset zlomených žeber. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce, měl zlomeninu lebky a polámané kosti. Těla Alexandra Zolotareva a Alexandra Kolevatova na břehu potoka. První měl šest zlomených žeber na pravé straně, u druhého nebyla zjištěna žádná zranění (foto zde).

Jaká byla příčina smrti? Oficiální vyšetřování bylo zastaveno se závěrem: „Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou tito lidé nebyli schopni překonat." Neoficiálně existuje celá řada teorií od nadpřirozených jevů, přes smrt způsobenou radiací, lavinou, zimou, dokonce i infrazvukem. Dodnes se spekuluje také o napadení výpravy uprchlými trestanci, sněžným mužem nebo i mimozemšťany.

Na počátku zmíněný Jurij Judin, který se od výpravy oddělil a jako jediný přežil, zemřel v roce 2013. Ačkoliv se celý život snažil objasnit záhadu smrti jeho kolegů, nepodařilo se mu to. Mnoho lidí teď naděje na odpovědi vkládá do nálezu mrtvoly muže.

Tu před nedávnem objevila skupina turistů. Mrtvola leží ve stanu a není jasné ani kdy ani jak muž zemřel. Vlastně není dosud známa ani jeho totožnost. Místo nálezu je mimořádně nehostinné. V současné době tam panují třicetistupňové mrazy, silný vítr a neustálé sněžení. Proto tam není možné vyrazit vrtulníkem.

Náčelník oblastní správy ministerstva pro mimořádné situace se proto rozhodl, že na místo vyšle skupinu záchranářů a vyšetřovatelů se sněžnými skútry. Ti by měli ohledat místo nálezu, tělo vyzvednout a přepravit do civilizace k pitvě. Nebude to jednoduchý úkol - nejbližší základna je 280 kilometrů daleko. Expedice by měla vyrazit dnes a podle odhadů potrvá několik dní.