Situace v Evropě je kritická a migrační krize se zvrhává v krizi humanitární, prohlásil mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky William Spindler v rozhovoru pro server rt.com. Řešení problému podle něj vyžaduje dostatečnou politickou vůli a spolupráci celé Evropy.
Problém je mezinárodní
"Myslíme si, že situace je kritická," odpovídá Spindler na otázku, jak by jeho úřad popsal současný humanitární stav v Evropě. Kontinent podle něj dospěl do stavu, kdy může skutečně začít čelit humanitární krizi. "Do Evropy přicházejí žádat o pomoc desítky tisíc zoufalých lidí prchajících před válkou, pronásledováním, porušováním lidských práv a místo ní na ně čeká slzný plyn, policejní kontroly a zdi a ploty," kritizuje mluvčí.
Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by chtěl vidět jinou situaci, deklaruje Spindler. Tou je spolupráce Evropy. "Nechceme vidět jednu zemi, v tomto případě Řecko, jak se musí vypořádat s tímto problémem, který je problémem mezinárodním a vyžaduje evropskou kooperaci," konstatuje.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Spindler připouští existenci problémů, ale odmítá, že by příčinou současné krize bylo množství příchozích lidí. Podobnou situaci jsme dle jeho mínění již viděli v jiných částech světa a dokonce i dříve v Evropě a řešila se mnohem efektivnější cestou. "Stačí se například podívat pouze na situaci v bývalé Jugoslávii, kdy stovky tisíc, ve skutečnosti miliony lidí přišly o domov a mnoho z nich nalezlo ochranu v Evropě," vysvětluje mluvčí.
Situace během balkánských válek byla dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zvládnuta mnohem lépe. "Pokud to šlo tehdy, proč ne nyní?" pokládá řečnickou otázku Spindler. Zdroje podle něj Evropa má, postrádá však politickou vůli.
Evropa nechtěla pomoci, dokud mohla
Pro řešení krize musí Evropská unie dle Spindlera pracovat na třech různých úrovních. Za první označuje pochopení toho, odkud běženci přicházejí. "Přicházejí ze zemí jako je Sýrie, Afghánistán, Irák," vysvětluje mluvčí. Je podle něj tedy nutné pomoci lidem tam, kde se momentálně nacházejí, což přináší nutnost nalezení politického řešení krize v Sýrii. "Například musíme být schopní poskytnout pomoc lidem uvnitř Sýrie," apeluje Spindler.
Zadruhé je podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nutné pomoci těm zemím, které přijímají drtivou většinu syrských uprchlíků, jako je Turecko, Libanon a Jordánsko. Tyto státy potřebují takovou pomoc, aby se podařilo stabilizovat tamní situaci s uprchlíky, nastiňuje Spindler.
Zatřetí mluvčí konstatuje, že není možné obracet se pouze na Evropu, ale též na další oblasti světa - severní Ameriku, zbytek Blízkého východu či Austrálii. "Zbytek světa musí také projevit solidaritu a pomoc," burcuje Spindler. Soudí, že milion uprchlíků a migrantů, který dorazil loni do Evropy, je sice příliš velké číslo, aby si s ním mohla poradit jedna země, ale nikoliv celá Evropská unie. "Pokud by tato odpovědnost byla rozdělená, pak by to státy mohly zvládat," proklamuje mluvčí. Dodává, že v současnosti se s problémem musí potýkat jen několik málo zemí a to není nadále možné.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky též odmítá tvrzení, že státy Evropy mají své finanční problémy a na řešení situace s uprchlíky tudíž nemají dostatek zdrojů. "Pokud se situace stane kritická...bude potřeba více peněz," varuje mluvčí. Připomíná, že loni například OSN žádala o finanční pomoc pro syrské uprchlíky na území států Blízkého východu, ale potřebné peníze nedorazily. OSN pak musela omezit své programy na pomoc uprchlíkům v zemích jako Turecko, Jordánsko a Libanon.
Důsledkem podle Spindlera je, že mnoho z tamních uprchlíků se přesunulo do Evropy, která nyní musí utrácet mnohem více peněz při řešení situace vzniklé na jejím vlastním území, zatímco mohla pomoci tam, kde to bylo mnohem efektivnější a lepší, aniž by lidé museli primárně riskovat své životy na cestě do Evropy.
"Domníváme se, že má cenu pomáhat lidem tam, kde jsou, pomáhat těm zemím, které nesou tu největší odpovědnost, místo čekání na to, až se lidé dají do pohybu," uzavírá rozhovor Spindler.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , EU (Evropská unie) , OSN
Aktuálně se děje
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
včera
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák