Evropa si za uprchlickou krizi může sama. Představitel OSN si nebre servítky

Situace v Evropě je kritická a migrační krize se zvrhává v krizi humanitární, prohlásil mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky William Spindler v rozhovoru pro server rt.com. Řešení problému podle něj vyžaduje dostatečnou politickou vůli a spolupráci celé Evropy.

Problém je mezinárodní

"Myslíme si, že situace je kritická," odpovídá Spindler na otázku, jak by jeho úřad popsal současný humanitární stav v Evropě. Kontinent podle něj dospěl do stavu, kdy může skutečně začít čelit humanitární krizi. "Do Evropy přicházejí žádat o pomoc desítky tisíc zoufalých lidí prchajících před válkou, pronásledováním, porušováním lidských práv a místo ní na ně čeká slzný plyn, policejní kontroly a zdi a ploty," kritizuje mluvčí.   

Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by chtěl vidět jinou situaci, deklaruje Spindler. Tou je spolupráce Evropy. "Nechceme vidět jednu zemi, v tomto případě Řecko, jak se musí vypořádat s tímto problémem, který je problémem mezinárodním a vyžaduje evropskou kooperaci," konstatuje.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Spindler připouští existenci problémů, ale odmítá, že by příčinou současné krize bylo množství příchozích lidí. Podobnou situaci jsme dle jeho mínění již viděli v jiných částech světa a dokonce i dříve v Evropě a řešila se mnohem efektivnější cestou. "Stačí se například podívat pouze na situaci v bývalé Jugoslávii, kdy stovky tisíc, ve skutečnosti miliony lidí přišly o domov a mnoho z nich nalezlo ochranu v Evropě," vysvětluje mluvčí.

Situace během balkánských válek byla dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zvládnuta mnohem lépe. "Pokud to šlo tehdy, proč ne nyní?" pokládá řečnickou otázku Spindler. Zdroje podle něj Evropa má, postrádá však politickou vůli.     

Evropa nechtěla pomoci, dokud mohla

Pro řešení krize musí Evropská unie dle Spindlera pracovat na třech různých úrovních. Za první označuje pochopení toho, odkud běženci přicházejí. "Přicházejí ze zemí jako je Sýrie, Afghánistán, Irák," vysvětluje mluvčí. Je podle něj tedy nutné pomoci lidem tam, kde se momentálně nacházejí, což přináší nutnost nalezení politického řešení krize v Sýrii. "Například musíme být schopní poskytnout pomoc lidem uvnitř Sýrie," apeluje Spindler.

Zadruhé je podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nutné pomoci těm zemím, které přijímají drtivou většinu syrských uprchlíků, jako je Turecko, Libanon a Jordánsko. Tyto státy potřebují takovou pomoc, aby se podařilo stabilizovat tamní situaci s uprchlíky, nastiňuje Spindler.

Zatřetí mluvčí konstatuje, že není možné obracet se pouze na Evropu, ale též na další oblasti světa - severní Ameriku, zbytek Blízkého východu či Austrálii. "Zbytek světa musí také projevit solidaritu a pomoc," burcuje Spindler. Soudí, že milion uprchlíků a migrantů, který dorazil loni do Evropy, je sice příliš velké číslo, aby si s ním mohla poradit jedna země, ale nikoliv celá Evropská unie. "Pokud by tato odpovědnost byla rozdělená, pak by to státy mohly zvládat," proklamuje mluvčí. Dodává, že v současnosti se s problémem musí potýkat jen několik málo zemí a to není nadále možné.         

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky též odmítá tvrzení, že státy Evropy mají své finanční problémy a na řešení situace s uprchlíky tudíž nemají dostatek zdrojů. "Pokud se situace stane kritická...bude potřeba více peněz," varuje mluvčí. Připomíná, že loni například OSN žádala o finanční pomoc pro syrské uprchlíky na území států Blízkého východu, ale potřebné peníze nedorazily. OSN pak musela omezit své programy na pomoc uprchlíkům v zemích jako Turecko, Jordánsko a Libanon.     

Důsledkem podle Spindlera je, že mnoho z tamních uprchlíků se přesunulo do Evropy, která nyní musí utrácet mnohem více peněz při řešení situace vzniklé na jejím vlastním území, zatímco mohla pomoci tam, kde to bylo mnohem efektivnější a lepší, aniž by lidé museli primárně riskovat své životy na cestě do Evropy.  

"Domníváme se, že má cenu pomáhat lidem tam, kde jsou, pomáhat těm zemím, které nesou tu největší odpovědnost, místo čekání na to, až se lidé dají do pohybu," uzavírá rozhovor Spindler.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) OSN

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 5 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 6 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy