Zlámané kosti, vypíchnuté oči, vytržené jazyky, radiace. Osud nejzáhadnější výpravy světa dodnes děsí

Moskva - Píše se 25. leden roku 1959. Skupina deseti studentů pod vedením Igora Djatlova se rozhodla přejít část severního Uralu, vystoupat na hory Otorten a Ojko-Čakur, a následně dorazit do osady Vižaj. Trasu čítající více než 400 kilometrů ale nikdo nedokončil. Z takzvané Djatlovovy výpravy přežil pouze jediný, zbylí členové výpravy byli nalezeni mrtví až po několika měsících. A ani vyšetřovatelé nemohli zpočátku uvěřit tomu, co ve skutečnosti našli.

Nešlo o žádné nováčky. Skupina deseti lidí, z nichž devět byli studenti, se rozhodla uspořádat stovky kilometrů dlouhou výpravu na vrchol hory Ortoten. Trasa, kterou si vytyčili, patří k nejnáročnějším na světě, všichni ale byli zkušení lyžaři a zdánlivě se něměli čeho bát.

25. ledna 1959 dorazila skupina pod vedením Igora Djatlova vlakem do města Ivdel ve Sverdlovské oblasti na Urale. Poté se dostali do osady Vižaj, z níž vyráželi a kde měl také být cíl jejich cesty.

28. ledna se od skupiny se však oddělil jeden její člen, Jurij Judin, kterému se zhoršil jeho revmatismus. Vzhledem k tomu, že by tak náročnou trasu nemusel s touto nemocí zvládnout, rozhodl se v ní nepokračovat. A to mu zachránilo život.

31. ledna. Stále všichni živí

Členové výpravy s sebou měli deník a fotoaparát. Lze tak relativně věrně zmapovat jejich trasu a popsat, co se cestou dělo. Jak ze záznamu v deníku vyplývá, žádné komplikace mezi členy týmu nenastávali. Všichni se vzájemně znali a byli velmi zkušení, co se pohybu v zamrzlém terénu týče. 

Podle dokumentů, které natočila řada televizních stanic, mimo jiné například History Channel, obsahoval deník povětšinou popisy radostných chvil. Mužská část výpravy se zapřísáhla, že nebude cestou kouřit, členové stanovali a povídali si dlouho do noci, nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být za pár dní všichni po smrti...

31. ledna dorazila výprava na okraj horské oblasti, do míst, kde se začala připravovat na výstup na horu Ortoten. 1. února se ale počasí zhoršilo a skupina se odklonila od plánované trasy. Místo toho začala plánovat výstup na horu Cholat Sjachyl, Horu mrtvých. 

"Jsme unavení a vyčerpáni, začali připravovat základnu pro stan. Nemáme dost dřeva a nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme unavení," zapsal ten den večer do deníku vůdce výpravy Igor Djatlov. Následně poznamenal, že skupina večeří ve stanech a chystá se ke spánku. Tím však deník končí.

Skupina se nevrátila, záchranná výprava začala

Celý tým se měl vrátit do osady Vižaj nejpozději 12. února. To se ale nestalo a na přání rodinných příslušníků členů výpravy úřady vyhlásily pátrání. Po členech Djatlovovy výpravy pátrali studenti, armáda, policie, i vrtulníky a letadla.

25. února 1959 našli záchranáři stany zasypané sněhem, které byly na několika místech rozřezané. Ať už se stalo cokoliv, lidé se potřebovali akutně dostat ven. Stany byly rozřezané zevnitř a kolem nich ležely boty, peníze, doklady a oblečení. Ale žádná těla.

První dvě oběti výpravy ležely zhruba půl kilometrů daleko od tábora. Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka našli záchranáři svlečené do spodního prádla a popálené. V blízkosti se nacházely pozůstatky táboráku a další pátrání ukázalo, že se oba snažili vyšplhat na nedaleké stromy.

Později byla nalezena těla Igora Djatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina, která ležela mezi stromy. S největší pravděpodobností se všichni pokoušeli dostat zpět ke stanů, měli však drobné odřeniny na obličeji a Slobodin měl poraněnou lebku. Zbytek výpravy se několik dalších týdnů nalézt nepodařilo.

Vyříznutý jazyk, zlámaná žebra

Uplynuly více než dva měsíce od doby, kdy byla nalezena část výpravy. Píše se květen roku 1959 a pátrací týmy hlásí nález dalších těl. Zatímco poslední nalezená trojice mířila před svou smrtí ke stanům, nově nalezené ostatky Dorošenka a Krivoniščenka ukázaly, že tato dvojice mířila od nich. Je proto otázkou, proč se část výpravy rozhodla do tábora vrátit, zatímco jiná prchala pryč.

Nalezena byla také Ludmila Dubininová, která klečela na kolenou a obličejem byla zabořena do stráně u vodopádu. Někdo jí před smrtí vyříznul jazyk, vypíchnul oči a měla deset zlomených žeber. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce se zlomeninou lebky a polámanými kostmi. Alexander Zolotarev měl šest zlomených žeber a Alexander Kolevatov, poslední nalezený člen výpravy, sice uzavřel celé pátrání, byl ale nezraněn.

Celá skupina byla nalezena. Poblíž tábora nebyly známky bojů ani přítomnosti jiných osob. Nic neukazovalo na to, že by výpravu zasypala lavina nebo vyděsil medvěd, zkrátka se nenašla jediná příčina, která by vysvětlila, proč se celá skupina ve spěchu doslova vyřezala ze stanů a utekla vstříc jisté smrti do noční nehostinné zamrzlé krajiny. Stejně tak nebylo jasné, proč byla některá těla zdeformována. Pozdějí šetření navíc ukázalo, že oblečení některých členů výpravy vykazovalo známky radiace...

Djatlovovu výpravu pohřbila vyšší síla

Pitvy ukázaly, že většina výpravy zemřela na podchlazení. U tří obětí byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Tibo-Briňola byla rozdrcena, těla Dubininové a Zolotareva měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Ta byla podle lékařů tak silná, že by je jen stěží dokázal zavinit člověk. Připomínala spíše autonehodu. 

Oficiální vyšetřování bylo zastaveno a závěr úřadů zněl jasně: "Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou lidé nebyli schopni překonat." I přes nesouhlas veřejnosti byla celá kauza uložena do spisů do tajných archívů a oblast, kde se nehoda odehrála, byla uzavřena.

To podnítilo řadu konspiračních teoretiků, kteří se dožadovali vysvětlení a sami si jej vymýšleli. Někteří přitají smrt turistů mimozemšťanům, jiní hovoří o testu vojenských zbraní, další sváděli vinu na sněžného muže. Každá z teorií ale byla časem vyvrácena.

Jurij Judin, který se od výpravy oddělil a jako jediný přežil, se celý život snažil objasnit, co se pod Horou mrtvých ve skutečnosti stalo. Zemřel v roce 2013 a vysvětlit, proč byla jedna oběť bez očí a jazyka, jiné se zlámanými kostmi a kde se vzala radiace, se mu nikdy nepodařilo. 

V roce 2013 natočil finský režisér Renny Harlin, někdejší úspěšný tvůrce akčních filmů (Smrtonosná past 2, Cliffhanger) snímek v české distribuci nazvaný Záhada hory mrtvých (v originále Dyatlov Pass Incident), ve kterém se svérázným způsobem pokouší události z roku 1959 vysvětlit. Film, zpočátku se tvářící jako klon Záhady Blair Witch, se postupně mění v nepovedenou sci-fi, byl hodnocen jako nepovedený pokus o režisérův comeback a velký úspěch mezi diváky nezískal.

Související

Poslední snímek zachycující Djatlovovu výpravu při stavbě stanů

Co se stalo s Ďatlovou výpravou? Ruští vyšetřovatelé znovu otevírají děsivou záhadu

V roce 1959 zemřelo na Urale za tajemných okolností devět mladých lidí. Jejich těla objevili záchranáři až po několika týdnech. Vyšetřování tragédie přineslo celou řadu podivných poznatků. Policisté nakonec dospěli k závěru, že smrt všech členů expedice způsobila spontánní síla, kterou nedokázali překonat. Nyní se místní úřady v Jekatěrinburgu rozhodly případ znovu otevřít a za použití dostupných moderních technologií a postupů prošetřit.

Více souvisejících

Djatlovova výprava Rusko

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky

Počasí v Česku se oteplovalo už v závěru uplynulého týdne a tento trend bude pokračovat i v tomto týdnu. Maximální teploty budou opět dosahovat tropických hodnot, očekávají se ale i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Princ Harry a Meghan Markle

Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili

Princ Harry zažil rozporuplný návrat do rodné Velké Británie. Kromě šťastných chvil během setkání s králem Karlem III. došlo i na rozhodnutí soudu v jeho sporu s jedním z mediálních vydavatelů na Ostrovech. Podle soudu se vznesená obvinění nepodařilo prokázat. Informovala o tom BBC. 

včera

Požár

Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii

Česko na výzvu Evropského koordinačního centra vysílá do požáry poničené Francie další, v pořadí už druhý vrtulník. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Země o mezinárodní pomoc modulů leteckého hašení žádala v rámci Mechanismu civilní ochrany EU. Na jihu se stále nedaří dostat rozsáhlé přírodní požáry pod kontrolu. 

včera

Petr Pavel

Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde

Pražský hrad se rozhodl reagovat na nejnovější vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.  

včera

Ilustrační fotografie.

Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí

V Česku podle aktuálních výsledků monitoringu krajských hygienických stanic zůstává většina sledovaných přírodních koupališť nadále vhodná ke koupání. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. V souvislosti s průběhem počasí v uplynulých dnech však na některých lokalitách dochází ke zhoršování kvality vody, zejména vlivem zvýšeného výskytu sinic.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama

I na Ukrajině zavládl smutek kvůli smutné zprávě o úmrtí amerického senátora Lindseyho Grahama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl republikánský politik odhodlaným lídrem. Zelenskyj připomněl, že Graham v posledních letech opakovaně navštěvoval Ukrajinu. 

Aktualizováno včera

včera

Andrej Babiš

Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO

Ostudou nazval premiér Andrej Babiš (ANO) přítomnost prezidenta Petra Pavla na uplynulém summitu NATO v Turecku. Babišova vláda původně nechtěla, aby hlava státu na alianční jednání jela. Pavel se však na summit nakonec vydal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

11. července 2026 21:56

Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

11. července 2026 21:01

Linda Nosková

Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková

Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024). 

11. července 2026 19:58

Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště

S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy