Zlámané kosti, vypíchnuté oči, vytržené jazyky, radiace. Osud nejzáhadnější výpravy světa dodnes děsí

Moskva - Píše se 25. leden roku 1959. Skupina deseti studentů pod vedením Igora Djatlova se rozhodla přejít část severního Uralu, vystoupat na hory Otorten a Ojko-Čakur, a následně dorazit do osady Vižaj. Trasu čítající více než 400 kilometrů ale nikdo nedokončil. Z takzvané Djatlovovy výpravy přežil pouze jediný, zbylí členové výpravy byli nalezeni mrtví až po několika měsících. A ani vyšetřovatelé nemohli zpočátku uvěřit tomu, co ve skutečnosti našli.

Nešlo o žádné nováčky. Skupina deseti lidí, z nichž devět byli studenti, se rozhodla uspořádat stovky kilometrů dlouhou výpravu na vrchol hory Ortoten. Trasa, kterou si vytyčili, patří k nejnáročnějším na světě, všichni ale byli zkušení lyžaři a zdánlivě se něměli čeho bát.

25. ledna 1959 dorazila skupina pod vedením Igora Djatlova vlakem do města Ivdel ve Sverdlovské oblasti na Urale. Poté se dostali do osady Vižaj, z níž vyráželi a kde měl také být cíl jejich cesty.

28. ledna se od skupiny se však oddělil jeden její člen, Jurij Judin, kterému se zhoršil jeho revmatismus. Vzhledem k tomu, že by tak náročnou trasu nemusel s touto nemocí zvládnout, rozhodl se v ní nepokračovat. A to mu zachránilo život.

31. ledna. Stále všichni živí

Členové výpravy s sebou měli deník a fotoaparát. Lze tak relativně věrně zmapovat jejich trasu a popsat, co se cestou dělo. Jak ze záznamu v deníku vyplývá, žádné komplikace mezi členy týmu nenastávali. Všichni se vzájemně znali a byli velmi zkušení, co se pohybu v zamrzlém terénu týče. 

Podle dokumentů, které natočila řada televizních stanic, mimo jiné například History Channel, obsahoval deník povětšinou popisy radostných chvil. Mužská část výpravy se zapřísáhla, že nebude cestou kouřit, členové stanovali a povídali si dlouho do noci, nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být za pár dní všichni po smrti...

31. ledna dorazila výprava na okraj horské oblasti, do míst, kde se začala připravovat na výstup na horu Ortoten. 1. února se ale počasí zhoršilo a skupina se odklonila od plánované trasy. Místo toho začala plánovat výstup na horu Cholat Sjachyl, Horu mrtvých. 

"Jsme unavení a vyčerpáni, začali připravovat základnu pro stan. Nemáme dost dřeva a nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme unavení," zapsal ten den večer do deníku vůdce výpravy Igor Djatlov. Následně poznamenal, že skupina večeří ve stanech a chystá se ke spánku. Tím však deník končí.

Skupina se nevrátila, záchranná výprava začala

Celý tým se měl vrátit do osady Vižaj nejpozději 12. února. To se ale nestalo a na přání rodinných příslušníků členů výpravy úřady vyhlásily pátrání. Po členech Djatlovovy výpravy pátrali studenti, armáda, policie, i vrtulníky a letadla.

25. února 1959 našli záchranáři stany zasypané sněhem, které byly na několika místech rozřezané. Ať už se stalo cokoliv, lidé se potřebovali akutně dostat ven. Stany byly rozřezané zevnitř a kolem nich ležely boty, peníze, doklady a oblečení. Ale žádná těla.

První dvě oběti výpravy ležely zhruba půl kilometrů daleko od tábora. Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka našli záchranáři svlečené do spodního prádla a popálené. V blízkosti se nacházely pozůstatky táboráku a další pátrání ukázalo, že se oba snažili vyšplhat na nedaleké stromy.

Později byla nalezena těla Igora Djatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina, která ležela mezi stromy. S největší pravděpodobností se všichni pokoušeli dostat zpět ke stanů, měli však drobné odřeniny na obličeji a Slobodin měl poraněnou lebku. Zbytek výpravy se několik dalších týdnů nalézt nepodařilo.

Vyříznutý jazyk, zlámaná žebra

Uplynuly více než dva měsíce od doby, kdy byla nalezena část výpravy. Píše se květen roku 1959 a pátrací týmy hlásí nález dalších těl. Zatímco poslední nalezená trojice mířila před svou smrtí ke stanům, nově nalezené ostatky Dorošenka a Krivoniščenka ukázaly, že tato dvojice mířila od nich. Je proto otázkou, proč se část výpravy rozhodla do tábora vrátit, zatímco jiná prchala pryč.

Nalezena byla také Ludmila Dubininová, která klečela na kolenou a obličejem byla zabořena do stráně u vodopádu. Někdo jí před smrtí vyříznul jazyk, vypíchnul oči a měla deset zlomených žeber. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce se zlomeninou lebky a polámanými kostmi. Alexander Zolotarev měl šest zlomených žeber a Alexander Kolevatov, poslední nalezený člen výpravy, sice uzavřel celé pátrání, byl ale nezraněn.

Celá skupina byla nalezena. Poblíž tábora nebyly známky bojů ani přítomnosti jiných osob. Nic neukazovalo na to, že by výpravu zasypala lavina nebo vyděsil medvěd, zkrátka se nenašla jediná příčina, která by vysvětlila, proč se celá skupina ve spěchu doslova vyřezala ze stanů a utekla vstříc jisté smrti do noční nehostinné zamrzlé krajiny. Stejně tak nebylo jasné, proč byla některá těla zdeformována. Pozdějí šetření navíc ukázalo, že oblečení některých členů výpravy vykazovalo známky radiace...

Djatlovovu výpravu pohřbila vyšší síla

Pitvy ukázaly, že většina výpravy zemřela na podchlazení. U tří obětí byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Tibo-Briňola byla rozdrcena, těla Dubininové a Zolotareva měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Ta byla podle lékařů tak silná, že by je jen stěží dokázal zavinit člověk. Připomínala spíše autonehodu. 

Oficiální vyšetřování bylo zastaveno a závěr úřadů zněl jasně: "Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou lidé nebyli schopni překonat." I přes nesouhlas veřejnosti byla celá kauza uložena do spisů do tajných archívů a oblast, kde se nehoda odehrála, byla uzavřena.

To podnítilo řadu konspiračních teoretiků, kteří se dožadovali vysvětlení a sami si jej vymýšleli. Někteří přitají smrt turistů mimozemšťanům, jiní hovoří o testu vojenských zbraní, další sváděli vinu na sněžného muže. Každá z teorií ale byla časem vyvrácena.

Jurij Judin, který se od výpravy oddělil a jako jediný přežil, se celý život snažil objasnit, co se pod Horou mrtvých ve skutečnosti stalo. Zemřel v roce 2013 a vysvětlit, proč byla jedna oběť bez očí a jazyka, jiné se zlámanými kostmi a kde se vzala radiace, se mu nikdy nepodařilo. 

V roce 2013 natočil finský režisér Renny Harlin, někdejší úspěšný tvůrce akčních filmů (Smrtonosná past 2, Cliffhanger) snímek v české distribuci nazvaný Záhada hory mrtvých (v originále Dyatlov Pass Incident), ve kterém se svérázným způsobem pokouší události z roku 1959 vysvětlit. Film, zpočátku se tvářící jako klon Záhady Blair Witch, se postupně mění v nepovedenou sci-fi, byl hodnocen jako nepovedený pokus o režisérův comeback a velký úspěch mezi diváky nezískal.

Související

Poslední snímek zachycující Djatlovovu výpravu při stavbě stanů

Co se stalo s Ďatlovou výpravou? Ruští vyšetřovatelé znovu otevírají děsivou záhadu

V roce 1959 zemřelo na Urale za tajemných okolností devět mladých lidí. Jejich těla objevili záchranáři až po několika týdnech. Vyšetřování tragédie přineslo celou řadu podivných poznatků. Policisté nakonec dospěli k závěru, že smrt všech členů expedice způsobila spontánní síla, kterou nedokázali překonat. Nyní se místní úřady v Jekatěrinburgu rozhodly případ znovu otevřít a za použití dostupných moderních technologií a postupů prošetřit.

Více souvisejících

Djatlovova výprava Rusko

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

před 3 hodinami

Raúl Castro

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Aktualizováno před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem

Dvě výhry ze tří zápasů má česká reprezentace na svém kontě během probíhajícího mistrovství světa ve Švýcarsku, když překvapivě podlehla Slovinsku. Dnes se národní tým utká s dalším z outsiderů skupiny ve Fribourgu, konkrétně nastoupí proti Itálii. Zápas jste v online přenosu mohli sledovat třetinu po třetině na našem webu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Světová zdravotnická organizace ve středu oznámila, že dávky nejslibnější potenciální vakcíny proti kmeni Bundibugyo, který v současnosti způsobuje epidemii eboly ve střední Africe, nebudou k dispozici dříve než za šest až devět měsíců. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci uvedl, že počet podezřelých případů v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stoupl na šest set, přičemž nákaza si dosud vyžádala sto třicet devět obětí a očekává se, že toto číslo dále poroste.

před 8 hodinami

Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina a v souvislosti s aktuálním globálním děním varoval, že světu hrozí návrat k zákonu džungle. Vztahy mezi Čínou a Ruskem přitom označil za stabilizující sílu ve světě. Setkání obou státníků ve Velké síni lidu doprovázely vojenské pocty i vítání ze strany dětí s vlajkami obou zemí. Ceremonie se odehrála jen několik dní poté, co čínský vůdce na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa, s nímž projednával otázky obchodu, Tchaj-wanu či konfliktu v Íránu.

před 9 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

V Kongu se šíří panika. Úřady nestíhají s ebolou držet krok

V oblastech na východě Demokratické republiky Kongo zasažených ebolou se šíří panika, protože počet podezřelých úmrtí neustále stoupá. Místní úřady přiznávají, že se jim nedaří držet krok s šířením nákazy, která se v regionu pravděpodobně šířila delší dobu nepozorovaně. Obyvatelé těžařských měst vyjadřují obrovský strach z toho, jak rychle nakažení lidé umírají. Konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba po návštěvě provincie Ituri, která je hlavním ohniskem, potvrdil, že zdravotnické týmy virus pouze dotahují, jelikož mohl v komunitě kolovat ještě před oficiálním odhalením z konce dubna.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nemocnice Na Bulovce

Do Prahy míří Američan s podezřením na ebolu. Bude hospitalizován na Bulovce

Česká republika se připravuje na preventivní přijetí amerického lékaře, který v Ugandě přišel do kontaktu s pacientem nakaženým virem ebola. Ministerstvo zdravotnictví na sociální síti X zdůraznilo, že se nejedná o potvrzený případ nákazy a dotčený zdravotník aktuálně nevykazuje žádné příznaky onemocnění. Jeho převoz do tuzemska má čistě preventivní charakter a slouží k hospitalizaci a následnému pozorování v izolaci, která by měla trvat přibližně tři týdny. Pro českou veřejnost je riziko šíření této nebezpečné infekce nulové.

před 12 hodinami

Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Putin dorazil do Číny. Si Ťin-pching ho přivítal stejně jako Trumpa

Čínský vůdce Si Ťin-pching přivítal ve Velké síni lidu s veškerými vojenskými poctami ruského prezidenta Vladimira Putina. Stalo se tak pouhých několik dní poté, co na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremonii doprovázela vojenská hudba hrající státní hymny obou zemí a přítomné děti mávaly ruskými a čínskými vlajkami a provolávaly uvítací hesla. Celá scéna velmi připomínala situaci z minulého týdne, kdy čínská strana organizovala velkolepé přijetí pro šéfa Bílého domu.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA

Íránské revoluční gardy adresovaly Spojeným státům ostrou výhrůžku, ve které varují před rozšířením válečného konfliktu daleko za hranice blízkovýchodního regionu. Radikální vojenské křídlo Teheránu tak reagovalo na nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Trump totiž veřejně zopakoval, že Írán žadoní o dohodu, a zároveň prozradil, že v pondělí chyběla pouhá hodina do chvíle, než by nařídil spuštění nových masivních vojenských úderů na íránské cíle.

před 13 hodinami

Nuuk

Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.

před 14 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.

před 15 hodinami

včera

Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru

Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy