Zlámané kosti, vypíchnuté oči, vytržené jazyky, radiace. Osud nejzáhadnější výpravy světa dodnes děsí

Moskva - Píše se 25. leden roku 1959. Skupina deseti studentů pod vedením Igora Djatlova se rozhodla přejít část severního Uralu, vystoupat na hory Otorten a Ojko-Čakur, a následně dorazit do osady Vižaj. Trasu čítající více než 400 kilometrů ale nikdo nedokončil. Z takzvané Djatlovovy výpravy přežil pouze jediný, zbylí členové výpravy byli nalezeni mrtví až po několika měsících. A ani vyšetřovatelé nemohli zpočátku uvěřit tomu, co ve skutečnosti našli.

Nešlo o žádné nováčky. Skupina deseti lidí, z nichž devět byli studenti, se rozhodla uspořádat stovky kilometrů dlouhou výpravu na vrchol hory Ortoten. Trasa, kterou si vytyčili, patří k nejnáročnějším na světě, všichni ale byli zkušení lyžaři a zdánlivě se něměli čeho bát.

25. ledna 1959 dorazila skupina pod vedením Igora Djatlova vlakem do města Ivdel ve Sverdlovské oblasti na Urale. Poté se dostali do osady Vižaj, z níž vyráželi a kde měl také být cíl jejich cesty.

28. ledna se od skupiny se však oddělil jeden její člen, Jurij Judin, kterému se zhoršil jeho revmatismus. Vzhledem k tomu, že by tak náročnou trasu nemusel s touto nemocí zvládnout, rozhodl se v ní nepokračovat. A to mu zachránilo život.

31. ledna. Stále všichni živí

Členové výpravy s sebou měli deník a fotoaparát. Lze tak relativně věrně zmapovat jejich trasu a popsat, co se cestou dělo. Jak ze záznamu v deníku vyplývá, žádné komplikace mezi členy týmu nenastávali. Všichni se vzájemně znali a byli velmi zkušení, co se pohybu v zamrzlém terénu týče. 

Podle dokumentů, které natočila řada televizních stanic, mimo jiné například History Channel, obsahoval deník povětšinou popisy radostných chvil. Mužská část výpravy se zapřísáhla, že nebude cestou kouřit, členové stanovali a povídali si dlouho do noci, nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být za pár dní všichni po smrti...

31. ledna dorazila výprava na okraj horské oblasti, do míst, kde se začala připravovat na výstup na horu Ortoten. 1. února se ale počasí zhoršilo a skupina se odklonila od plánované trasy. Místo toho začala plánovat výstup na horu Cholat Sjachyl, Horu mrtvých. 

"Jsme unavení a vyčerpáni, začali připravovat základnu pro stan. Nemáme dost dřeva a nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme unavení," zapsal ten den večer do deníku vůdce výpravy Igor Djatlov. Následně poznamenal, že skupina večeří ve stanech a chystá se ke spánku. Tím však deník končí.

Skupina se nevrátila, záchranná výprava začala

Celý tým se měl vrátit do osady Vižaj nejpozději 12. února. To se ale nestalo a na přání rodinných příslušníků členů výpravy úřady vyhlásily pátrání. Po členech Djatlovovy výpravy pátrali studenti, armáda, policie, i vrtulníky a letadla.

25. února 1959 našli záchranáři stany zasypané sněhem, které byly na několika místech rozřezané. Ať už se stalo cokoliv, lidé se potřebovali akutně dostat ven. Stany byly rozřezané zevnitř a kolem nich ležely boty, peníze, doklady a oblečení. Ale žádná těla.

První dvě oběti výpravy ležely zhruba půl kilometrů daleko od tábora. Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka našli záchranáři svlečené do spodního prádla a popálené. V blízkosti se nacházely pozůstatky táboráku a další pátrání ukázalo, že se oba snažili vyšplhat na nedaleké stromy.

Později byla nalezena těla Igora Djatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina, která ležela mezi stromy. S největší pravděpodobností se všichni pokoušeli dostat zpět ke stanů, měli však drobné odřeniny na obličeji a Slobodin měl poraněnou lebku. Zbytek výpravy se několik dalších týdnů nalézt nepodařilo.

Vyříznutý jazyk, zlámaná žebra

Uplynuly více než dva měsíce od doby, kdy byla nalezena část výpravy. Píše se květen roku 1959 a pátrací týmy hlásí nález dalších těl. Zatímco poslední nalezená trojice mířila před svou smrtí ke stanům, nově nalezené ostatky Dorošenka a Krivoniščenka ukázaly, že tato dvojice mířila od nich. Je proto otázkou, proč se část výpravy rozhodla do tábora vrátit, zatímco jiná prchala pryč.

Nalezena byla také Ludmila Dubininová, která klečela na kolenou a obličejem byla zabořena do stráně u vodopádu. Někdo jí před smrtí vyříznul jazyk, vypíchnul oči a měla deset zlomených žeber. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce se zlomeninou lebky a polámanými kostmi. Alexander Zolotarev měl šest zlomených žeber a Alexander Kolevatov, poslední nalezený člen výpravy, sice uzavřel celé pátrání, byl ale nezraněn.

Celá skupina byla nalezena. Poblíž tábora nebyly známky bojů ani přítomnosti jiných osob. Nic neukazovalo na to, že by výpravu zasypala lavina nebo vyděsil medvěd, zkrátka se nenašla jediná příčina, která by vysvětlila, proč se celá skupina ve spěchu doslova vyřezala ze stanů a utekla vstříc jisté smrti do noční nehostinné zamrzlé krajiny. Stejně tak nebylo jasné, proč byla některá těla zdeformována. Pozdějí šetření navíc ukázalo, že oblečení některých členů výpravy vykazovalo známky radiace...

Djatlovovu výpravu pohřbila vyšší síla

Pitvy ukázaly, že většina výpravy zemřela na podchlazení. U tří obětí byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Tibo-Briňola byla rozdrcena, těla Dubininové a Zolotareva měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Ta byla podle lékařů tak silná, že by je jen stěží dokázal zavinit člověk. Připomínala spíše autonehodu. 

Oficiální vyšetřování bylo zastaveno a závěr úřadů zněl jasně: "Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou lidé nebyli schopni překonat." I přes nesouhlas veřejnosti byla celá kauza uložena do spisů do tajných archívů a oblast, kde se nehoda odehrála, byla uzavřena.

To podnítilo řadu konspiračních teoretiků, kteří se dožadovali vysvětlení a sami si jej vymýšleli. Někteří přitají smrt turistů mimozemšťanům, jiní hovoří o testu vojenských zbraní, další sváděli vinu na sněžného muže. Každá z teorií ale byla časem vyvrácena.

Jurij Judin, který se od výpravy oddělil a jako jediný přežil, se celý život snažil objasnit, co se pod Horou mrtvých ve skutečnosti stalo. Zemřel v roce 2013 a vysvětlit, proč byla jedna oběť bez očí a jazyka, jiné se zlámanými kostmi a kde se vzala radiace, se mu nikdy nepodařilo. 

V roce 2013 natočil finský režisér Renny Harlin, někdejší úspěšný tvůrce akčních filmů (Smrtonosná past 2, Cliffhanger) snímek v české distribuci nazvaný Záhada hory mrtvých (v originále Dyatlov Pass Incident), ve kterém se svérázným způsobem pokouší události z roku 1959 vysvětlit. Film, zpočátku se tvářící jako klon Záhady Blair Witch, se postupně mění v nepovedenou sci-fi, byl hodnocen jako nepovedený pokus o režisérův comeback a velký úspěch mezi diváky nezískal.

Související

Poslední snímek zachycující Djatlovovu výpravu při stavbě stanů

Co se stalo s Ďatlovou výpravou? Ruští vyšetřovatelé znovu otevírají děsivou záhadu

V roce 1959 zemřelo na Urale za tajemných okolností devět mladých lidí. Jejich těla objevili záchranáři až po několika týdnech. Vyšetřování tragédie přineslo celou řadu podivných poznatků. Policisté nakonec dospěli k závěru, že smrt všech členů expedice způsobila spontánní síla, kterou nedokázali překonat. Nyní se místní úřady v Jekatěrinburgu rozhodly případ znovu otevřít a za použití dostupných moderních technologií a postupů prošetřit.

Více souvisejících

Djatlovova výprava Rusko

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy