Zlámané kosti, vypíchnuté oči, vytržené jazyky, radiace. Osud nejzáhadnější výpravy světa dodnes děsí

Moskva - Píše se 25. leden roku 1959. Skupina deseti studentů pod vedením Igora Djatlova se rozhodla přejít část severního Uralu, vystoupat na hory Otorten a Ojko-Čakur, a následně dorazit do osady Vižaj. Trasu čítající více než 400 kilometrů ale nikdo nedokončil. Z takzvané Djatlovovy výpravy přežil pouze jediný, zbylí členové výpravy byli nalezeni mrtví až po několika měsících. A ani vyšetřovatelé nemohli zpočátku uvěřit tomu, co ve skutečnosti našli.

Deník Shopaholičky

Nešlo o žádné nováčky. Skupina deseti lidí, z nichž devět byli studenti, se rozhodla uspořádat stovky kilometrů dlouhou výpravu na vrchol hory Ortoten. Trasa, kterou si vytyčili, patří k nejnáročnějším na světě, všichni ale byli zkušení lyžaři a zdánlivě se něměli čeho bát.

25. ledna 1959 dorazila skupina pod vedením Igora Djatlova vlakem do města Ivdel ve Sverdlovské oblasti na Urale. Poté se dostali do osady Vižaj, z níž vyráželi a kde měl také být cíl jejich cesty.

28. ledna se od skupiny se však oddělil jeden její člen, Jurij Judin, kterému se zhoršil jeho revmatismus. Vzhledem k tomu, že by tak náročnou trasu nemusel s touto nemocí zvládnout, rozhodl se v ní nepokračovat. A to mu zachránilo život.

31. ledna. Stále všichni živí

Členové výpravy s sebou měli deník a fotoaparát. Lze tak relativně věrně zmapovat jejich trasu a popsat, co se cestou dělo. Jak ze záznamu v deníku vyplývá, žádné komplikace mezi členy týmu nenastávali. Všichni se vzájemně znali a byli velmi zkušení, co se pohybu v zamrzlém terénu týče. 

Podle dokumentů, které natočila řada televizních stanic, mimo jiné například History Channel, obsahoval deník povětšinou popisy radostných chvil. Mužská část výpravy se zapřísáhla, že nebude cestou kouřit, členové stanovali a povídali si dlouho do noci, nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být za pár dní všichni po smrti...

31. ledna dorazila výprava na okraj horské oblasti, do míst, kde se začala připravovat na výstup na horu Ortoten. 1. února se ale počasí zhoršilo a skupina se odklonila od plánované trasy. Místo toho začala plánovat výstup na horu Cholat Sjachyl, Horu mrtvých. 

"Jsme unavení a vyčerpáni, začali připravovat základnu pro stan. Nemáme dost dřeva a nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme unavení," zapsal ten den večer do deníku vůdce výpravy Igor Djatlov. Následně poznamenal, že skupina večeří ve stanech a chystá se ke spánku. Tím však deník končí.

Skupina se nevrátila, záchranná výprava začala

Celý tým se měl vrátit do osady Vižaj nejpozději 12. února. To se ale nestalo a na přání rodinných příslušníků členů výpravy úřady vyhlásily pátrání. Po členech Djatlovovy výpravy pátrali studenti, armáda, policie, i vrtulníky a letadla.

25. února 1959 našli záchranáři stany zasypané sněhem, které byly na několika místech rozřezané. Ať už se stalo cokoliv, lidé se potřebovali akutně dostat ven. Stany byly rozřezané zevnitř a kolem nich ležely boty, peníze, doklady a oblečení. Ale žádná těla.

První dvě oběti výpravy ležely zhruba půl kilometrů daleko od tábora. Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka našli záchranáři svlečené do spodního prádla a popálené. V blízkosti se nacházely pozůstatky táboráku a další pátrání ukázalo, že se oba snažili vyšplhat na nedaleké stromy.

Později byla nalezena těla Igora Djatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina, která ležela mezi stromy. S největší pravděpodobností se všichni pokoušeli dostat zpět ke stanů, měli však drobné odřeniny na obličeji a Slobodin měl poraněnou lebku. Zbytek výpravy se několik dalších týdnů nalézt nepodařilo.

Vyříznutý jazyk, zlámaná žebra

Uplynuly více než dva měsíce od doby, kdy byla nalezena část výpravy. Píše se květen roku 1959 a pátrací týmy hlásí nález dalších těl. Zatímco poslední nalezená trojice mířila před svou smrtí ke stanům, nově nalezené ostatky Dorošenka a Krivoniščenka ukázaly, že tato dvojice mířila od nich. Je proto otázkou, proč se část výpravy rozhodla do tábora vrátit, zatímco jiná prchala pryč.

Nalezena byla také Ludmila Dubininová, která klečela na kolenou a obličejem byla zabořena do stráně u vodopádu. Někdo jí před smrtí vyříznul jazyk, vypíchnul oči a měla deset zlomených žeber. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce se zlomeninou lebky a polámanými kostmi. Alexander Zolotarev měl šest zlomených žeber a Alexander Kolevatov, poslední nalezený člen výpravy, sice uzavřel celé pátrání, byl ale nezraněn.

Celá skupina byla nalezena. Poblíž tábora nebyly známky bojů ani přítomnosti jiných osob. Nic neukazovalo na to, že by výpravu zasypala lavina nebo vyděsil medvěd, zkrátka se nenašla jediná příčina, která by vysvětlila, proč se celá skupina ve spěchu doslova vyřezala ze stanů a utekla vstříc jisté smrti do noční nehostinné zamrzlé krajiny. Stejně tak nebylo jasné, proč byla některá těla zdeformována. Pozdějí šetření navíc ukázalo, že oblečení některých členů výpravy vykazovalo známky radiace...

Djatlovovu výpravu pohřbila vyšší síla

Pitvy ukázaly, že většina výpravy zemřela na podchlazení. U tří obětí byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Tibo-Briňola byla rozdrcena, těla Dubininové a Zolotareva měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Ta byla podle lékařů tak silná, že by je jen stěží dokázal zavinit člověk. Připomínala spíše autonehodu. 

Oficiální vyšetřování bylo zastaveno a závěr úřadů zněl jasně: "Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou lidé nebyli schopni překonat." I přes nesouhlas veřejnosti byla celá kauza uložena do spisů do tajných archívů a oblast, kde se nehoda odehrála, byla uzavřena.

To podnítilo řadu konspiračních teoretiků, kteří se dožadovali vysvětlení a sami si jej vymýšleli. Někteří přitají smrt turistů mimozemšťanům, jiní hovoří o testu vojenských zbraní, další sváděli vinu na sněžného muže. Každá z teorií ale byla časem vyvrácena.

Jurij Judin, který se od výpravy oddělil a jako jediný přežil, se celý život snažil objasnit, co se pod Horou mrtvých ve skutečnosti stalo. Zemřel v roce 2013 a vysvětlit, proč byla jedna oběť bez očí a jazyka, jiné se zlámanými kostmi a kde se vzala radiace, se mu nikdy nepodařilo. 

V roce 2013 natočil finský režisér Renny Harlin, někdejší úspěšný tvůrce akčních filmů (Smrtonosná past 2, Cliffhanger) snímek v české distribuci nazvaný Záhada hory mrtvých (v originále Dyatlov Pass Incident), ve kterém se svérázným způsobem pokouší události z roku 1959 vysvětlit. Film, zpočátku se tvářící jako klon Záhady Blair Witch, se postupně mění v nepovedenou sci-fi, byl hodnocen jako nepovedený pokus o režisérův comeback a velký úspěch mezi diváky nezískal.

Deník Shopaholičky

Související

Poslední snímek zachycující Djatlovovu výpravu při stavbě stanů

Co se stalo s Ďatlovou výpravou? Ruští vyšetřovatelé znovu otevírají děsivou záhadu

V roce 1959 zemřelo na Urale za tajemných okolností devět mladých lidí. Jejich těla objevili záchranáři až po několika týdnech. Vyšetřování tragédie přineslo celou řadu podivných poznatků. Policisté nakonec dospěli k závěru, že smrt všech členů expedice způsobila spontánní síla, kterou nedokázali překonat. Nyní se místní úřady v Jekatěrinburgu rozhodly případ znovu otevřít a za použití dostupných moderních technologií a postupů prošetřit.

Více souvisejících

Djatlovova výprava Rusko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

před 1 hodinou

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

před 5 hodinami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 6 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 7 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 12 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 13 hodinami

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy