Města duchů: Nejseverněji umístěný Lenin v ruském městě na norské půdě

Norsko - Na první pohled vypadá bývalé těžební místo velice zachovale, dokonce byste mohli očekávat, že z domů vyjdou obyvatelé za prací. Ale to je jen iluze, ruské město na Špicberkách už je téměř dvě desítky let opuštěné.

Špicberky jsou v současnosti nejseverněji trvale obydleným místem na celém světě a současně nejbezpečnějším, protože podle dostupných údajů zde neexistuje žádná kriminalita. Ostatně na místě, kde žije úhrnem asi 2800 lidí (většinou jde o norské občany, druhou největší skupinou je kolem 700 Rusů) a kde se není v podstatě možné ukrýt a déle přežít drsné přírodní podmínky, to jinak být ani nemůže.

Městečko Pyramiden (název dostalo podle okolních hor, které svým tvarem připomínají podobné geometrické útvary) bylo založeno Švédy v roce 1910 na archipelu Svalbard (Norsko) na úpatí Billefjordenu patřícího do souostroví Špicberg – jméno se našlo podle pyramidově stoupajících hor u města. Nejbližší osada bylo hlavní město Svalbardu Longyearbyen, nacházející se asi 50 kilometrů jižně, dále pak Barentsburg přibližně 100 kilometrů jihozápadně, a konečně výzkumná stanice Ny-Ålesund rovněž 100 kilometrů daleko, ale západně. A pokud byste se vydali přímo na sever, bude vám chybět nějakých 1000 kilometrů k pólu. V létě 1910 švédská expedice zahájila průzkum uhelných ložisek. Záhy byly zjištěny bohaté uhelné sloje podél jižní stěny hory. Bylo otevřeno několik dolů, ale těžba se ukázala být poměrně složitá. Švédové po několika letech těžbu zastavili a soustředili se na nové naleziště ve Svea. 

Podle takzvané Špicberské dohody z února 1920 se přiznává Norsku svrchovanost nad tímto územím, nicméně podle tohoto dokumentu mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat místní přírodní nerostná bohatství. Zajímavostí je, že dohodu tehdy podepsalo i bývalé Československo. Ve skutečnosti zde suroviny těžilo v posledních desetiletích jen Norsko a Rusko. 

Švédové v roce 1927 prodali za blíže neurčenou sumu těžební místo sovětské společnosti Russkij Grumant. Na začátku 30. let došlo k dalšímu odprodeji, tentokrát státní důlní společnosti Trust Artikugol, která na tomto místě prováděla de facto zkušební provoz, podobně jako v dalších oblastech na Špicberkách (například v osadě Barentsburg). Po invazi fašistických vojsk do Norska a následném přepadení SSSR došlo v roce 1941 k evakuaci obyvatelstva, přičemž veškeré vybavení zůstalo na místě. Po válce bylo Pyramiden posledním místem, kam se vrátili sovětští horníci – v roce 1947 byl proveden průzkum uhelných ložisek a o rok později tu byla těžba obnovena. Podle tehdejšího sovětského vnímání kolektivismu a loajality tu byla vybudována standardní zařízení – plavecký bazén, sportovní hala, kulturní centrum, nešetřilo se na nákladných výzdobách interiérů. Ty jsou většinou řešeny s důrazem na polárního ducha, ačkoliv i tady se objevily symboly socialismu a nechybí věčný Vladimir Iljič Lenin (je nejseverněji umístěnou bustou ikony komunismu).

Pyramiden (nyní už Пирамида) mělo v hornických kruzích velice dobré jméno a tudíž se těšilo nemalé popularitě. Zaměstnanci většinou absolvovali dvouleté smluvní období za velice slušné mzdy. Všeobecně byla práce v kterékoli osadě na Špicberkách považována za nadstandard, proto o ni bylo stále mnoho uchazečů, ačkoliv výběr byl velice přísný a prošli jím opravdu jen nejlepší a důkladně prověření jedinci. Ve volném čase se dbalo na kulturní a sportovní činnost, není divu, že v nejperspektivnější době Pyramiden bylo 90% občanů zapojeno do jedné z těchto aktivit. Prakticky ihned po nástupu do práce v městečku byli vyzváni, aby si jednu ze dvou zmíněných oblastí vybrali, šlo vlastně o povinnou registraci, ovšem upřímně si můžeme říci, že v tomto prostředí žádné další činnosti téměř nepřicházely v úvahu.

Velice kvalitní bylo i zásobování – město se záhy postaralo vlastní produkci mléka, masa, vajec a zeleniny, pochopitelně se s ohledem na lokalitu rychle rozvíjel rybolov. Od roku 1958 bylo samozásobování na tak vysoké úrovni, že obyvatelům bylo jídlo poskytováno bezplatně. V roce 1985 byl dokonce vystavěn velký skleník s cílem zajistit obyvatelům i tropické ovoce. V té době stále více rostla populace žen a dětí, byla vystavěna školka, škola a zřízena knihovna čítající na 50 000 titulů. Obyvatelé měli možnost navštívit muzeum, v Pyramiden bylo i kino promítající každý večer. V období největšího rozmachu tu žilo na 1000 obyvatel.

Těžba v letech 1955 – 1998 čítala kolem 9 milionů tun uhlí. Devítina tohoto množství byla vyčleněna pro provoz místní elektrárny, zbytek byl transportován přes Svalbard do SSSR. Sloje měly několik desítek metrů, díky jejich dělení podle počtu dislokací byla těžba složitější a také nákladnější. Postupem času byla stále méně rentabilní, takže nastalo nevyhnutelné – doly byly uzavřeny. Těžba uhlí byla zastavena v březnu 1998, poslední vozík byl vytěžen 31. března. Znamenalo to také přerušení veškerých služeb a bez nich bylo nemyslitelné v tvrdých severských podmínkách přežít. Na 900 lidí, což de facto představovalo téměř celou populaci města, ve spěchu houfně místo opustilo, prakticky všechny jejich věci tak zůstaly na svém místě v osiřelých domech. Podle úředních záznamů odjel poslední pracovník dolů 10. října 1998.

Norský autor Kjartan Fløgstad (*1944) o tomto místě napsal knihu Pyramiden, portrett av ein forlaten utopi (vyšla v roce 2007). V seriálu Life After People, vysílaném televizní stanicí History Channel, byla jedna epizoda věnována této oblasti. Odborníci uvedli, že s ohledem na mrazivé podnebí (nejvyšší teploty vystoupí v červnu na 3-5 stupňů Celsia), v němž je poločas rozpadu budov podstatně pomalejší, by Pyramiden mělo stát ještě dalších 500 let. V pořadu byla zmíněna i jedna rarita – v bývalém kulturním centru se nachází koncertní křídlo nesoucí název Rudý říjen (Red October, Красный октябрь) – jde o nejseverněji umístěný nástroj tohoto typu.

(zdroj: youtube.com)

Právě pro svoji bizarní opuštěnost se stalo Pyramiden i cílem některých turistů. Místo je dosažitelné lodí nebo sněžnými vozy z Longyearbyenu, existuje možnost zúčastnit se organizované prohlídky, ale navštívit ho lze i individuálně. Ačkoliv místo nadále patří společnosti Trust Arktikugol, návštěvy nejsou zakázány, jen pokud si chtějí návštěvníci prohlédnout interiéry domů, musí jim být důsledně zamčené objekty po předchozí dohodě otevřeny. Kvůli tomu zde nadále přežívá několik Rusů majících roli průvodců. Ale jde skutečně o pouhou hrstku, ve velmi krutých zimních obdobích jejich počet kolísá mezi dvěma až pěti. Nicméně se správci zdejší lokality snaží vyjít turistům vstříc a prohloubit jejich zážitky, což dokazuje i znovuotevření budovy honosně nazvané Tulip Hotel, aby tu zájemci o atmosféru „města duchů" mohli prožít noc. I přes přítomnost oficiálních dohlížitelů ani toto místo nezůstalo ušetřeno před klasickou „turistickou nemocí": pravidelně jsou evidována násilná vniknutí do jednotlivých budov společně s projevy vandalismu a krádeží – takový způsob získávání „suvenýrů" zvyšuje stupeň poškození zdejších objektů.

Pyramiden představuje unikátní historickou památku, názornou ukázku každodenního života v důlní oblasti, včetně rozvíjející se architektury. V osadě je několik dřevěných domů, které byly postaveny na přelomu 40. a 50. let, vedle nich jsou cihlové domy, vybudované v průběhu následujícího období, reprezentujícím nejčastěji 70. léta. K vidění tu vedle sebe jsou unikátní důlní zařízení i charakteristický duch sovětské doby. To vše ve spojení s úchvatnou přírodní scenérií činí z Pyramiden jedno z nejkrásnějších míst na Špicberkách.

Související

Více souvisejících

města duchů město Pyramiden norsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy