Mstí se IS v Evropě za vojenské porážky? Evropské útoky jsou součástí mnohem většího plánu, tvrdí významný odborník

Počátek proti-evropské teroristické kampaně IS se datuje k 24. březnu 2014, kdy Mehdi Nemmouche napadl židovské muzeum v Bruselu a zabil čtyři lidi. Útok přišel rok poté, co byl vyhlášen Islámský stát Sýrie a Levanty a dlouho dobu před tím, než USA začaly s leteckými útoky na IS v Iráku a později v Sýrii. Tato skutečnost podle Filiuova odhaluje ospravedlňující argumenty IS, podle kterých jeho teroristické činy jsou pouze obranou strategií a spravedlivou proti-reakcí na útoky západních sil, jako pouhou propagandu. IS by na Evropu útočil nehledě na válečné operace pořádané Američany, tvrdí Filiu.

Obecným záměrem IS je v Evropě vytvořit klima podezřívavosti a nepřátelství, které by mu evropské muslimy nahnalo do náruče, zmiňuje Filiu jeden z často uváděných strategických cílů IS. Podle něj však ještě podstatnější důvodem je snaha IS o zničení legitimity a přitažlivosti evropských států, které nabízejí alternativu k jeho vizi společenského řádu. Proto, tvrdí Filiu, je IS důsledně proti-uprchlický, protože uprchlíci reprezentují živoucí odmítnutí jeho světonázoru a naopak jsou dokladem důvěryhodnosti a přitažlivosti evropské verze společenského řádu a kultury.

Aby dosáhl těchto hlavních cílů, zaměřil se IS především na dvě evropské země, Francii a Německo. Francie se svou početnou komunitou židů a muslimů koexistujících vedle sebe je rudým hadrem pro IS založeném na předpokladu nemožnosti spolupráce mezi muslimskými a nemuslimskými komunitami. Německo zase rozčiluje IS svojí otevřenou „vítací kulturou", kterou dává prostor jeho nepřátelům a zrádcům, co odmítli pravou muslimskou cestu.

Odmítání IS? Každý na to jde po svém

Každá ze zemí tak odmítá IS ideologii poněkud odlišným způsobem, a IS se tomu přizpůsobuje ve svých usilovných snahách destabilizovat, zneklidnit a zničit obě země. Zatímco ve Francii jeho útoky byli prováděni navrátivšími džihádisty z Sýrie a Iráku, v Německu používá uprchlíky. Podle Filiuova dává dokonalý smysl obrátit zbraně namířené na něj vstřícným postojem Angely Merkelové proti ní a podkopat její liberální politiku skrze teror. Nicméně, Filiu nepovažuje tuto strategii za příliš úspěšnou.

Filiu na podporu tohoto svého dojmu cituje několik případů zmařených či jinak neúspěšných útoků džihádistů. Zřejmě velmi vážný útok zamýšlený třemi džihádisty představujících se jako uprchlíci v Düsseldorfu byl zmařen po tom, co se vzdal a doznal syrský bojovník ve Francii. „Úspěšnější" byli dva žadatelé o azylum, jeden 17letý Afgánec, který zaútočil ve vlaku u Würzburgu, a 27letý Syřan, který se odpálil na hudebním festivalu v Anbaschu. Ani jeden z těchto útoků naštěstí nikoho nezabil, a lze je tak považovat za neúspěch.

Spojiost mezi IS a migranty?

Největší porážku na tomto poli uštědřili IS právě uprchlíci, podotýká Filiu. V říjnu tři syrští uprchlíci zajali a předali policii Jabera al-Bakra, který plánoval teroristický útok na letišti, pravděpodobně v Berlíně. Německým úřadům se nicméně nedostalo příležitosti využít tuto událost k podpoře azylové politiky, protože al-Bakr spáchal sebevraždu, když byl zadržován v Lipsku. Filiu naznačuje neúspěch strategie IS využít v teroristických útocích uprchlíky a upozorňuje, že strůjce jediného úspěšného teroristického útoku uspořádaného IS v Německu nebyl uprchlík, ale neúspěšný žadatel o azylum, který pobyl několik let v italském vězení.

Podle Filiuova však budou útoky v Evropě stále pokračovat, pokud nebude zneškodněno ústředí IS sídlící v syrském městě Rakka. Filiu nevidí vojenská vítězství v Mosulu a Aleppu jako příliš významné porážky IS. Je podle něj alarmující, že IS byl schopen krátce po berlínském útoku zaútočit v jordánském městě Kertaku, který je kmenovým pilířem vládnoucí jordánské monarchie. Prodlévaní rusko-syrských vojsk u Aleppa a americko-iránských sil u Mosulu nechává IS čas připravit další útoky v Evropě, varuje Filiu.