Ovládne Wilders Evropu? Skoro to tak vypadá

Americká a britská média se zdají být Geertem Wildersem posedlá. Obavy o jeho volební úspěch ovšem spíše zrcadlí vnitropolitickou úzkost než nizozemskou realitu. To ale neznamená, že se s probíhajícími volbami nic nezmění. 

Nizozemská politika obecně je komplikovaná a neatraktivní záležitost. V parlamentu má díky pluralitnímu systému zastoupení 12 stran a koaliční vládnutí se těší více než stoleté tradici. Navzdory ohromnému množství článku o Wildersovi nevykazuje množství jeho podporovatelů žádné dramatické výkyvy. Podle posledního předvolebního průzkumu by jeho strana mohla získat 14 % hlasů, což je o něco více než 10,1 % před pěti lety, ale o něco méně než 15,4 % v roce 2010.

Geert Wilders a jeho stoupenci se mohou stát druhou nejsilnější stranou po středopravé liberální straně, ze které pochází současný premiér Mark Rutte. Více než 10 % hlasů předvolební průzkumy přisuzují i dalším čtyřem stranám. Tvrzení, že Wilders možná volby vyhraje, je proto velmi zavádějící.

Znepokojivé změny přijdou i bez Wildersova úspěchu

Znatelný výkyv v nizozemské politice ve skutečnosti způsobí propad kdysi dominantní středolevé Strany práce. V předchozích volbách se jí podařilo oslovit 24,8 % voličů, dnes dalo Straně práce podle průzkumů hlas pouze 7 %. Tato strana je občany potrestána za koaliční vládnutí s Rutteho liberální stranou, která zavedla řadu úsporných opatření, jež zasáhla řadu jejích voličů z řad dělníků. Z této situace těží především další levicové strany jako je socialistická strana, zelená levice a středová strana D66.

Proč je tedy mezinárodní zpravodajství tak posedlé Wildersem? Pravděpodobně tomu napomáhá fakt, že jeho vzhled ztělesňuje představy lidí o typickém extrémně pravicovém politikovi. Blonďaté vlasy a prázdný pohled připomínají dospělou verzi příslušníka mládežnické organizace z éry nacistického Německa. Na druhé straně zprávy o koaličních jednáních působí velmi nudně.

Podobný fenomén se objevuje ve zpravodajství o francouzských prezidentských volbách. Strana Marine Le Penové působí dominantněji, než ve skutečnosti je, protože v prvním kole voleb se utká s mnoha kandidáty. Ve druhém kole se ovšem všichni spojí proti ní, což její cestu k vítězství znatelně zkomplikuje.

Extrémní pravice v Evropě už vládne

Prozatím nelze říci, že jsou extrémně pravicové vlády v Evropě na vzestupu. Ve skutečnosti tu už některé jsou. Současná imigrační politika Spojeného království je mnohými lidmi s extrémně pravicovými názory vnímána jako dostatečná a s jejich hlasy tak můžou počítat například konzervativci. Maďarsko a Polsko omezují svobodu slova a některá základní lidská práva. Tyto skutečnosti se nenachází v hlavních zpravodajských relacích, protože tyto země nejsou ze zpravodajského hlediska tak atraktivní. 

Realita je taková, že Geert Wilders je v Nizozemí důležitý politik, ale jeho role je dlouhodobě okrajová. Samozřejmě, i takoví politici mají moc ovlivňovat národní debatu a ničit životy příslušníků rozličných menšin. Těmto osobám bychom neměli dávat k dispozici mediální prostor, jež si nezasloužili svou popularitou, ale vyvoláním pocitu strachu.