Komu prospěje teroristický útok ve Francii? Odpověď Vás možná překvapí.

Paříž - Ve čtvrtek večer v centru Paříže zabíjel 39letý Francouz, zřejmě napojený na IS. Útok zastínil finišující kampaň francouzských kandidátů a kandidátky, zápasících o prezidentský úřad. Kandidátka krajně pravicové Národní Fronty Marine Le Penová i její konzervativně pravicový protivník Francois Fillon v reakci na útok zesílili svou dlouhodobou kritiku islámského terorismu a islámských přistěhovalců. Otázka je, zda-li jim teroristický útok pomůže ve volbách.

Francie má v posledních letech smutnou zkušenost s množstvím teroristických útoků páchaných členy či příznivci IS. Od roku 2012, teroristé postupně napadli židovskou školu poblíž Toulouse a kanceláře satirického týdeníku Charlie Hebdo, v koordinovaném útoku zabili asi 130 lidí nacházejících se v restauracích a na koncertě, a oznámili temnou předzvěst „low tech“ útoků prostřednictvím útočníka v kamionu, který na promenádě v Nice zabil asi 80 lidí.

Díky této intenzitě útoků je islámský terorismus bezpečností otázkou číslo 1. ve Francii. I přes svoji přítomnost v médiích a veřejné rozmluvě, islámský terorismus a bezpečností rizika s ním spojená nebyly překvapivě hojně citovaným tématem prezidentských kampaní. Francois Fillon během své kampani v Lille uvedl, že „existuje téma, které bylo během této kampaně vynecháno, i když samo sebe činí dramaticky známým: je to terorismus."

Huffington Post podotýká, že téma terorismu bylo zatlačeno zpět skandály, které jsou spojeny s osobou Fillona i Le Penové. Pro voliče mnohem důležitějším tématem voleb se tak stala otázky morálky a významností právních případů a stíhání na politiku. Čtvrteční útok může oběma kandidátům pomoci odvrátit pozornost od těchto skandálů a přinutit je, aby si znovu oblékli oblek zachránce Francie před islámským terorismem.

Tento proces už začal. Lydia Guirousová, bývalá mluvčí Fillonovy strany, na svém Twitteru napsala: „Dva podezřelí plánovali útok na Francoise Fillona. Barbarové vědí, kdo je nejvíce odhodlaný bojovat proti islámské totalitě. " Příznivci Le Penové nezůstali pozadu. „Skutečnost, že oba jednotlivci byli zatčeni v Marseille, zatímco Le Penová tam chystala příští den meeting, není možná náhoda, " uvedla mluvčí Le Penové pro Agence France-Presse. The Huffington Post poznamenává, že před útokem nebyla bezpečností opatření obou kandidátů příliš vysoká. Na Fillona hodil protestující mouku, zatímco řeč Le Penové byla narušena členkou feministické skupiny Femen, navzdory tomu, že její ochranka o tom věděla.

Skrytá hrozba

Z přesunu pozornosti na terorismus by mohl ve volbách těžit nejenom Fillon a Le Penová, ale i důležitý hráč v pozadí, pro kterého výsledky voleb mohou strategický význam v jeho hře. Jedná se o Rusko.Francie za dosluhujícího prezidenta Francoise Hollanda zaujala vůdčí úlohu v ekonomických sankcí proti Rusku, zavedených jako odvetní opatření za intervence Ruska na Ukrajině. Nicméně, po teroristických útocích v Paříži z 13. listopadu 2015 však došlo k oteplování francouzsko-ruských vztahů. Hollande se spojil s ruskými zpravodajskými službami, aby mohl v bombardovat IS. A později odletěl přímo do Moskvy, aby se spojil s Putinem v boji proti IS, připomíná server Daily Signal.

Putin by mohl znovu využít své pečlivě budované pověsti nemilosrdného bojovníka s IS, aby znovu získal páky na Francii. Situace je pro něj o to příznivější, že Fillon a zvláště Le Penová jsou jeho příznivci. Oba řekli, že by se měli snížit sankce proti Rusku a uznat jeho zábor Krymu. Le Penová dokonce řekla, že považuje nařčení z toho, že Rusko zabralo Krym, za nelegitimní. Krym podle ní dobrovolně, v referendu, přistoupil ke Krymu. V její osobě má tak Putin velmi výhodné aktivum pro získání silného hlasu v rámci západní Evropy, který by rezonoval s ruskými zájmy.

Přívětivý přístup Le Penové k Rusku vzbuzuje podezření, zda-li není figurkou Putina. Její Národní Fronta získala od První česko-ruské banky půjčku 9 miliónů euro. Obvinění, že půjčka byla odměnou za její postoj ke Krymu, Le Penová nazvala „směšnými“. Fillon též je podezírán, že má až příliš těsné vazby s Putinem. Francouzské noviny Le Canard uvedly, že bývalému premiérovi bylo vyplaceno 50 000 euro Dubajkou společností Future Pipe Industries Group Ltd  jako odměna za to, že domluvil setkání libanonského miliardáře Fouada Makhzoumiho a Putina. Putin sám nazval Fillona „blízkým přítelem.“

Le Penová i Fillon se snaží mířit na tu samou část voličstva, která se bojí muslimů. V prvním kole by to mohlo vést k rozdělení hlasů mezi nimi. Pokud ale jeden z nich dojde i do druhého, což se dá očekávat – a Le Penová je v tomto favoritkou – pak by mohl posbírat hlasy svého oponenta. Zda to bude stačit na prezidentský úřad, není zatím jisté. Co však je jisté, že vítězství Fillona i Le Penové bude v Moskvě přivítáno se šampaňským v ruce.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen François Fillon volby ve Francii teroristický útok v Paříži - střelec zaútočil na Champs-Élysées (20. 4. 2017)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy