Objekt 505: Utajené letiště přežilo vlastní zkázu

Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1600 metrů a první letouny MiG-21 tam přistály v květnu 1968.

Jen o čtvrt roku později se dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila. Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové.

Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.

Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí 1000 vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 letounů MiG-21.

Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.

Základna byla intenzivně používána v roce 1991 během Jugoslávské války, poté ale její existence ztratila smysl. 16. května 1992 proto byla 60 tunami výbušnin zničena. 

K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva JNA, které narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku.