Francouzský Babiš? Republika v pohybu zvítězila díky Macronovi

Francouzské parlamentní jsou obvykle chápány jako třetí kolo prezidentských francouzských voleb. Tradičně prezidentova strana získá většinu v parlamentu, protože voliči poražených kandidátů zůstávají doma a nejdou k volbám. Macron však může získat více míst než François Hollande v roce 2012, více než Sarkozy v roce 2007 a dokonce více než Jacques Chirac v roce 2002. Jeho úspěch tedy nelze jen připisovat obvyklým konvencím francouzského systému voleb.

Local se domnívá, že velkou částí důvodu, proč se Macronovi podařil tak dobrý výsledek, je silný dojem, který udělal v prvních dnech ve funkci prezidenta. Podařilo se mu během návštěvy Německa přesvědčit Angelu Merkelovou, aby přinejmenším přemýšlela o nové dohodě o smlouvách EU, což vždy odmítla. Ukázal svoji mužnost při setkání z machistickými politiky nejvyššího stupně, Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem. Prvnímu div nerozdrtil ruku a druhého vystavil mimořádně ponižující situaci, když před ním veřejně obvinil ruská média z neslýchané propagandy. Trumpa si vychutnal ještě jednou, když v angličtině obhajoval nutnost držet se pařížské dohody o klimatu se slovy, že je třeba učinit planetu znovu velkou.

 „Po prezidentských volbách by se Francouzi dotazovali, zda-li je tento 39letý muž, který nikdy nebyl zvolen a má málo politických zkušeností, skutečně schopen plnit posvátnou roli prezidenta? " podotýká Bruno Jeanbart ze skupiny Opinion Way. Podle něj však Macron dokázal přesvědčit Francouze, že je schopen nosit „nosit šaty prezidenta republiky". Macronovi se podařilo pro mnohé Francouze obnovit důvěru a pýchu v prezidentský úřad, které stagnovaly během pěti let vlády nepopulárního Françoise Hollandeho.  

Kromě Macronovi osobnosti nelze opomenout i přitažlivost čerstvého nového hnutí na politického scéně. Díky schopnosti přitáhnout do hnutí osobnosti řadící se k pravici a levici, Macron podkopal už tak nízkou důvěru v tradiční politické strany. Zvláště pravice se potýká s tím, že jí Macron krade voliče. Macronova volba pravicových osobností Edouarda Philippeho a Bruna Le Maireho pro předsedu vlády a ministra hospodářství, klíčové pozice pro pravici, dokázala zlákat mnohé tradiční konzervativní voliče aby ho podpořili. Podle průzkum Ifop, 15 až 20% z voličů Fillona v prezidentských volbách, nyní hlasuje pro Macrona.

Macronovi se též vyplácí jeho sázka na nové, neokoukané tváře v parlamentu. Přibližně polovina kandidátů REM nikdy neměla politickou funkci, navzdory tomu a několika otřesům, které byly odhaleny, průzkumy ukazují, že veřejnost věří v Macronův slib obnovy. „Pokud mohu říci, v tuto chvíli byste mohli mít kozu s odznakem Macron a ta by měla dobrou šanci být zvolena," řekl politický komentátor BFMTV Christophe Barbier.

Komplikace spanilé jízdy

Nicméně, Macronův recept na úspěch sebou přináší i řadu problémů. Velká rozrůzněnost ideologických pozic uvnitř strany, která nyní zapříčiňuje její přitažlivost pro různé voliče, by ji mohla vnitřně ohromit. „Nejprve bude tato (většina) vypadat jako dárek z nebe, ale nakonec bude považována za obtíž," domnívá se Pascal Perrineau, výzkumník ze společnosti Cevipof. Jerome Fourquet z agentury Ifop poukazuje na analogický případ Sarkozyho. Jeho vítězství v roce 2007 provázelo mnoho euforie a na počátku se zdálo, že se mu daří vše, čeho se dotkne. O několik měsíců později však došlo k chybám a stal se nepopulární. Podle Fourqueta pravá výzva pro Macronovův úspěch v politice začne po legislativních opatřeních, zejména plánované reformy pracovního zákoníku.

Analytici a političtí oponenti též poukazuj na rekordně nízkou účast ve volbách, která byla jen 48, 71% (v roce 2012 byla 57%). Suverénista Nicolas Dupont-Aignan, bývalý kandidát na prezidentský úřad, uvedl, že nízká účast „vážně podkopává legitimitu budoucího parlamentu." Opoziční strany vyzývají voliče, aby zabránili REM dominovat v parlamentu. „Nemůžeme dovolit REM, aby měl 400 poslanců. Potřebujeme masivní mobilizaci do druhého kola," řekl náměstek za Národního frontu Florian Philippot. Socialista Jean-Christophe Cambadelis podotkl, že by to byl špatný výsledek pro demokracii ve Francii, kdyby Macron, který v prvním kole prezidentských voleb dosáhl 24%, prospíval z monopolu na moc.

Tyto strany však budou mít co dělat, aby zvrátily Macronovu spanilou jízdu. Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta (FN), kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů.