Londýnská mešita, kde došlo k teroristickému útoku, má znepokojivou historii. Našli se v ní zbraně a falešné pasy

V Londýně došlo k dalšímu teroristickému útoku. Tentokráte ale proti muslimům, jak oficiálně přiznala britská premiérka Theresa Mayová. Muž vjel do davu lidí opouštějících mešitu Finsbury Park. Podle bezpečnostních složek se jedná o zneklidňující důkaz vzrůstajících protimuslimských nálad a násilností. Muslimští představitelé i politici už vyzvali k lepšímu zabezpečení mešit.

Již čtvrtý teroristický útok na britské půdě za pouhé tři měsíci má za následek jednoho mrtvého a osm zraněných, z nichž dva jsou velmi vážném stavu. Jedná se o nejdéle trvající období teroristického násilí v generaci, píše The Daily Beast. Na rozdíl od předchozích útoků uskutečněných muslimskými radikály, tento byl zaměřen proti muslimům. Pachatel, bílý muž ve věku 48 let, byl zadržen a předán úřadům. Muž měl údajně křičet, že „zabije všechny muslimy“ a ohánět se pěsti, než se jej podařilo zpacifikovat.

Podle Toufika Kacimiho, výkonného ředitele Muslim Welfare House, místní imám Mohammed Mahmoud zabránil davu v lynčování útočníka. „Lidé ho odtáhli ven a začali ho bít," řekl televizi Sky. „Náš imám, Mohamed Mahmoud, tam šel a zachránil ho. V podstatě mu zachránil život. Imám mešity zachránil život útočníkovi." Neil Basu, národní koordinátor pro boj proti terorismu, chválil dav za jeho zdrženlivost, zatímco se policisté starali o oběti. Basu uvedl, že útok měla „všechny znaky teroristického incidentu" a byl podobný předchozím londýnským útokům. „Byl to útok na Londýn proti všem Londýňanům a my bychom měli všichni stát proti extrémistům bez ohledu na jejich důvod."

Londýnský starosta Sadiq Khan odpověděl na výzvy ohledně většího zabezpečení mešit. „Vzhledem k tomu, že se blížíme ke konci měsíce ramadánu a oslavě Eidu (svátek přerušení půstu) s mnoha muslimy, kteří se vydávají do místních mešit, očekáváme, že úřady zvýší bezpečnost před mešitami jako záležitost (značné) naléhavosti." Mnozí muslimové se však i přesto zdráhají jít do mešit, protože se obávají kopírování útoku a myslí si, že jsou „terčem" terorismu. Někteří z nich si taktéž myslí, že incident nebude řešet s takovou vážností jako jiné teroristické incidenty, protože se jedná o muslimy.

Mešita v Finsbury Park je poměrně kontroverzním místem, podotýká The Daily Beast. Kdysi byla vedena radikálním kazatelem Abu Hamzem, který byl v roce 2014 odsouzen za jeho spojení s teroristickými útoky 11.9. Jeho stoupenci byl jeden ze strůjců 11.9. a člen Al-Káidy Zacarias Moussaoui nebo Richard Reid, známý jako Shoe Bomber („botní bombový atentátník“). Na mešitu byl v roce 2003 uskutečněn policejní zátah, při kterém ozbrojená policie našla zbraně, padělané pasy a ukradené kreditní karty. Mešita byla znovu otevřena v roce 2005 pod novým vedením a v roce 2014 získala cenu za svou přeměnu.

 

Krajně pravicový bílý terorismus

The Telegraph upozorňuje, že incident v Finsbury Park sleduje křivku nebývale ostré vlny protimuslimských nálad, která následovala po nedávných teroristických útocích v Londýně, především po útoku na Londýnském mostě spáchaném muslimskými radikály, jehož následkem bylo osm mrtvých. Londýnská policie zaznamenala po něm vyšší počet islámofóbních incidentů. 6. června jich zaznamenala 20 ve srovnání s denním průměrem, který je 3,5. Jedná o nejvyšší denní hodnotu pro rok 2017 a o vyšší počet než jaký byl zaznamenaný po pařížských útocích v listopadu 2015 a vraždě Leeho Rigbyho (britský voják zabitý muslimskými radikály v Londýně) v květnu 2013.

Od odsouzení Thomas Maire za vraždu labouristky Jo Coxové v loňském roce se začaly objevovat varování před vzrůstajícím trendem krajně pravicového terorismu. Ačkoliv protiteroristická policie tuto hrozbu zatím nepovažuje za stejně závažnou jako tu představovanou islámským terorismus, upozorňuje však na existenci extrémně pravicových skupin, které se pokoušejí vyprovokovat násilí a vyvolat spory.

Údaje o zatčeních souvisejících s terorismem ukazují na vzrůstající počet bílých podezřelých. Do konce března bylo zatčeno 113 bělochů. V minulém roce to bylo jen 68, což představuje nárůst o 66%. Bílá etnická skupina představovala 37% všech zatčeních souvisejících s terorismem, oproti 26% v předchozím roce. Statistika o etnicitě jednotlivců není rozdělena podle typu podezření na extremismus.

Co na to říká Donald Trump?

Sílící pravicový bílý terorismus není záležitost jen Británie. V lednu mladý bílý muž zastřelil šest věřících v mešitě v Quebecu. 26. května v Portlandu v Oregonu byl zavražděn 53letý veterán Ricky John Best a 23letý Taliesin Myrddin Namkai-Meche a třetí muž byl vážně zraněn, když bránili dvě dívky, z nichž jedna nosila hidžáb, před verbálními útoky na jejich etnickou a náboženskou identitu.

Magazín Vox upozorňuje, že americký prezident Donald Trump o útoku v Portlandu referoval až po tom, co se na jeho hlavu snesla vlna kritiky. Trump vyjádřil soustrast nikoliv na svém domácím Twitterovém účtu, ale na méně sledovaném oficiálním účtu (18,5 milionu oproti 31,6 milionu). Vox poukazuje na to, že ignorace útoků spáchanými bílými radikály je u Trumpa konstantním jevem. K londýnskému útoku se Trump zatím nevyjádřil.

Související

Dodávka najela do chodců před londýnskou mešitou (19.6.2017)

Muž, který loni najel do skupiny muslimů, byl usvědčen z vraždy

Londýn - Brit, který loni u londýnské mešity najel dodávkou do skupiny muslimů, byl dnes uznán vinným z vraždy. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud trest 48letému Darrenu Osborneovi uloží v pátek. Policie a prokuratura se domnívaly, že šlo o teroristický čin.

Více souvisejících

Auto vjelo do chodců před londýnskou mešitou (19.6.2017) Terorismus

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

před 3 hodinami

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

před 4 hodinami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 6 hodinami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 7 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 9 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 10 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy