Antiimigrantské bojovníky s převaděči zadrželi na Kypru. Sami pašovali Asiaty

Famagusta - Aktivisté, kteří chtějí bojovat proti nevládním humanitárním organizacím ve Středozemním moři, byli pozatýkáni. V turecké části Kypru čelí obviněním, že mají falešné dokumenty. Navíc na své palubě pašovali 21 Asiatů.

Pravicoví radikálové, kteří si pronajali loď, s jejíž pomocí chtěli bránit pašování migrantů do Evropy, mají smůlu. Jejich loď nejprve nevpustili přes Suezský průplav, při zpáteční cestě se pak zastavili na Kypru a byli zadrženi. Píše o tom britský Guardian. 

K jejich zadržení došlo na turecké části ostrova Kypr. Jejich plavidlo C-Star totiž pašovalo 21 obyvatel jižní Asie. O události jako první informoval ve středu turecký list  Kıbrıs Postası. Aktivisté byli zadrženi v přístavním městě Famagusta. 

Devět členů posádky bylo posláno do vazby. Podle místního lidskoprávního aktivisty Faiky Pasy šlo i kapitána lodě a "druhého kapitána" německé národnosti. Podle policie ve Famagustě zadržení ve čtvrtek stanou u soudu, spolu se švýcarským majitelem lodě. 

"Pašování lidí tady u nás není definováno jako zločin, obvinění tak byla vznesena kvůli dokumentům posádky, podle nichž má jít o námořníky začátečníky. Bylo dokázáno, že tyto dokumenty jsou zfalšované," uvedl Pasa. 

Na palubě C-star se nalezlo 20 uprchlíků z asijské Šrí Lanky. Mělo jít o námořníky, kteří se na lodi zaučovali. Úřady jim povolili dál cestovat, dostali se na letiště, ale tam mluvili úplně jinak. "Někteří prozradili, že zaplatili 10 tisíc eur, aby se dostali do Itálie," prozradil Pasa. "Pět jich požádala o azyl, ostatních patnáct se vydalo zpět na cestu na Šrí lanku," dodal. 

Aktivistická organizace Defend Europe zveřejnila ve středu na twitter své stanovisko. Podle jejich verze nešlo o uprchlíky, ale o učňovské námořníky, kteří jen absolvovali výcvik. Dvacet námořníků čekalo na letišti, aby se vrátili domů, ostatní nevládní organizace však podle stanoviska aktivistů těmto "námořníkům" nabídly, aby zůstali v Evropě a požádali o azyl výměnou za "sliby a peníze". 

Podle aktivistů jich to patnáct odmítlo, zatímco pět jich přijalo úplatek a teď za něj vznášejí obvinění vůči posádce a vlastníkovi lodě.

Kyperské úřady odmítly komentovat to, zda vědí, kde se teď loď C-Star nachází. "Byla ve Famagustě, ale nevíme, zda je stále tady, nemůžeme ji lokalizovat," uvedl jeden z činitelů. Posádka lodi totiž deaktivovala anténu a s ní i automatický identifikační systém. "Jelikož jde o Turky okupované území, nemůžeme s tím nic udělat. Nemůžeme tam jet a zjistit víc," dodal. 

Loď dlouhá 40 metrů si aktivisté pronajali za 75 tisíc eur, ty vydělali pomocí crowfundingu. Původně chtěli zakotvit v sicilské Katánii, následně se měli vydat k libyjským břehům. Starosta Katánie jim však přístup do přístavů zakázal, aktivisté se vydali do oblasti Suezského průplavu a následně na Kypr. Skupina aktivistů slibuje, že jakmile skončí jejich vyšetřování, bude pokračovat ve svém úkolu. Jejich cílem je pátrat po "záchranných plavidlech" a odrazovat jejich posádku od "pašování" uprchlíků.

Související

Vítek, Radovan

Soud na Kypru zmrazil Vítkovi majetek za 13 miliard, tvrdí německý server

Podle německého ekonomického deníku Handelsblatt nařídil kyperský soud bankám zmrazit majetek českého miliardáře Radovana Vítka v hodnotě 13 miliard Kč. Věc má údajně souvislost s Vítkovou investiční a realitní společností Czech Property Investments (CPI) a jeho spory s někdejšími partnery.

Více souvisejících

Kypr uprchlíci imigrace Pašeráctví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy