Nastala situace, které se někteří politici snažili zabránit a jiní naopak napomoci, soudí Igor Ivanov, bývalý ruský diplomat, který v letech 1998-2004 zastával post ministra zahraničí Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times rozebral vztah Ruska a USA poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon rozšiřující soubor protiruských sankcí.
Problém na dlouhou dobu
Zákon prošel jednomyslně oběma komorami amerického Kongresu, což je něco, k čemu v posledních letech nedochází příliš často, připomíná Ivanov. Dodává, že Rusko následně reagovalo rychle.
"Toto se stalo novou normou v americko-ruských vztazích a vypadá to, že budeme se s tím budeme muset žít a zápolit dlouhou dobu," soudí bývalý ruský ministr. Podotýká, že lze samozřejmě vést nekonečné debaty o tom, proč k tomu došlo a jakým způsobem šlo takovému vývoji zabránit, ale pokládá otázku, k čemu by to bylo dobré.
Ze současné situace není podle někdejšího šéfa ruské diplomacie cesty zpět ani pro jednu stranu. To je také důvod, proč je velmi důležité oprostit se od emocí, které nikdy nejsou dobrým rádcem, a naopak je nutné hodnotit současné události s jasnou hlavou a přemýšlet co dělat dál, deklaruje Ivanov.
Sankce nikdy nepřinesly nic dobrého, ale přesto není důvod propadat zoufalství, tvrdí exministr. Vysvětluje, že globální svět nakonec diktuje stejná pravidla všem - těm, kdo sankce uvalí, stejně jako těm, na kdo je postižen - a potýká se s množstvím problémů, které vyžadují mezinárodní spolupráci, přičemž jejich počet roste.
"Proto existuje víc než dost oblastí, kde Rusko a Spojené státy mohou a měly by vyvinout systém spolupráce založený na jejich objektivních zájmech," nabádá Ivanov. Soudí, že momentálně je imperativem tyto oblasti rychle identifikovat, aby nedošlo k promeškání příležitostí, které se možná sami nabízejí, byť v omezené míře.
Všechny státy dnešního světa - velké i malé, bohaté i chudé - zaměstnávají bezpečnostní otázky, konstatuje zkušený diplomat. Očekává, že 21. století se bude zřejmě odvíjet v podmínkách rostoucích rizik a výzev, bude stále méně ostrůvků stability, až nakonec skoro žádné nezbudou.
Každý den přicházejí z celého světa zprávy o nových teroristických útocích, které si vyžádaly desítky, ne-li stovky lidských životů a sebevražední útočníci jsou aktuálně ochotní k dosažení svých cílů používat konvenční výbušniny, píše Ivanov. Varuje, že to se děje v současnosti a neexistuje garance, že nezískají mnohem ničivější zbraně a je pouze otázkou času, než si mezinárodní společenství tuto hrozbu uvědomí a spojí se s cílem nastolit spolehlivá bezpečnostní opatření.
Putin a Trump chtějí spolupracovat
"Rusko a Spojené státy nejsou jen největší jaderné velmoci," pokračuje někdejší ministr zahraničí. Tvrdí, že objektivní okolnosti se poskládaly natolik, že Moskva a Washington jsou více než jakékoliv jiné mocnosti schopné vést svět směrem ke spolupráci, či naopak konfrontaci.
Skutečnost, že Washington nadále uplatňuje protiruské sankce a že Rusko zpravidla podniká odvetné kroky dává podle Ivanova tušit, že obě země se rozhodly pro dlouhodobé odloučení a v blízké budoucnosti proti sobě budou intrikovat.
"Pokud se vydáme touto cesto, pak se kuřata vrátí domů do kurníku velmi rychle," varuje eufemismem bývalý diplomat. Deklaruje, že byť to může znít na pozadí otevřeně nepřátelských a krátkozrakých akcí americké strany paradoxně, Rusko a Spojené státy nemají jinou možnost než hledat příležitosti ke spolupráci.
Během setkání v Hamburku se prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump vyslovili pro spolupráci, připomíná Ivanov s tím, že identifikovali mnoho konkrétních oblastí, kde by ke kooperaci mohlo docházet, jmenovitě Sýrii, Ukrajinu a také kyberprostor, jehož význam momentálně obzvláště narůstá.
Obě strany budou muset vynaložit velké množství úsilí, aby se jim podařilo uzavřít příslušné dohody, domnívá se bývalý šéf ruské diplomacie. Dodává, že jen tak bude možné pozvolna obnovit vzájemnou důvěru a teprve poté zmizí i sankce.
Související
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Igor Ivanov , Summit G20
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
před 1 hodinou
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
před 1 hodinou
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
před 2 hodinami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 3 hodinami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 6 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 6 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 7 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 8 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 9 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 10 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 10 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 11 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 12 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 13 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
včera
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
Německá letecká společnost Lufthansa ruší 20 000 evropských letů na krátké vzdálenosti během letní sezóny. Důvodem jsou prudce rostoucí ceny leteckého paliva, které činí mnoho spojů pro firmu ekonomicky nevýhodnými. Cena paliva se od začátku konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem zdvojnásobila, protože se zpomalila jeho produkce a doprava na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák