Nastala situace, které se někteří politici snažili zabránit a jiní naopak napomoci, soudí Igor Ivanov, bývalý ruský diplomat, který v letech 1998-2004 zastával post ministra zahraničí Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times rozebral vztah Ruska a USA poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon rozšiřující soubor protiruských sankcí.
Problém na dlouhou dobu
Zákon prošel jednomyslně oběma komorami amerického Kongresu, což je něco, k čemu v posledních letech nedochází příliš často, připomíná Ivanov. Dodává, že Rusko následně reagovalo rychle.
"Toto se stalo novou normou v americko-ruských vztazích a vypadá to, že budeme se s tím budeme muset žít a zápolit dlouhou dobu," soudí bývalý ruský ministr. Podotýká, že lze samozřejmě vést nekonečné debaty o tom, proč k tomu došlo a jakým způsobem šlo takovému vývoji zabránit, ale pokládá otázku, k čemu by to bylo dobré.
Ze současné situace není podle někdejšího šéfa ruské diplomacie cesty zpět ani pro jednu stranu. To je také důvod, proč je velmi důležité oprostit se od emocí, které nikdy nejsou dobrým rádcem, a naopak je nutné hodnotit současné události s jasnou hlavou a přemýšlet co dělat dál, deklaruje Ivanov.
Sankce nikdy nepřinesly nic dobrého, ale přesto není důvod propadat zoufalství, tvrdí exministr. Vysvětluje, že globální svět nakonec diktuje stejná pravidla všem - těm, kdo sankce uvalí, stejně jako těm, na kdo je postižen - a potýká se s množstvím problémů, které vyžadují mezinárodní spolupráci, přičemž jejich počet roste.
"Proto existuje víc než dost oblastí, kde Rusko a Spojené státy mohou a měly by vyvinout systém spolupráce založený na jejich objektivních zájmech," nabádá Ivanov. Soudí, že momentálně je imperativem tyto oblasti rychle identifikovat, aby nedošlo k promeškání příležitostí, které se možná sami nabízejí, byť v omezené míře.
Všechny státy dnešního světa - velké i malé, bohaté i chudé - zaměstnávají bezpečnostní otázky, konstatuje zkušený diplomat. Očekává, že 21. století se bude zřejmě odvíjet v podmínkách rostoucích rizik a výzev, bude stále méně ostrůvků stability, až nakonec skoro žádné nezbudou.
Každý den přicházejí z celého světa zprávy o nových teroristických útocích, které si vyžádaly desítky, ne-li stovky lidských životů a sebevražední útočníci jsou aktuálně ochotní k dosažení svých cílů používat konvenční výbušniny, píše Ivanov. Varuje, že to se děje v současnosti a neexistuje garance, že nezískají mnohem ničivější zbraně a je pouze otázkou času, než si mezinárodní společenství tuto hrozbu uvědomí a spojí se s cílem nastolit spolehlivá bezpečnostní opatření.
Putin a Trump chtějí spolupracovat
"Rusko a Spojené státy nejsou jen největší jaderné velmoci," pokračuje někdejší ministr zahraničí. Tvrdí, že objektivní okolnosti se poskládaly natolik, že Moskva a Washington jsou více než jakékoliv jiné mocnosti schopné vést svět směrem ke spolupráci, či naopak konfrontaci.
Skutečnost, že Washington nadále uplatňuje protiruské sankce a že Rusko zpravidla podniká odvetné kroky dává podle Ivanova tušit, že obě země se rozhodly pro dlouhodobé odloučení a v blízké budoucnosti proti sobě budou intrikovat.
"Pokud se vydáme touto cesto, pak se kuřata vrátí domů do kurníku velmi rychle," varuje eufemismem bývalý diplomat. Deklaruje, že byť to může znít na pozadí otevřeně nepřátelských a krátkozrakých akcí americké strany paradoxně, Rusko a Spojené státy nemají jinou možnost než hledat příležitosti ke spolupráci.
Během setkání v Hamburku se prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump vyslovili pro spolupráci, připomíná Ivanov s tím, že identifikovali mnoho konkrétních oblastí, kde by ke kooperaci mohlo docházet, jmenovitě Sýrii, Ukrajinu a také kyberprostor, jehož význam momentálně obzvláště narůstá.
Obě strany budou muset vynaložit velké množství úsilí, aby se jim podařilo uzavřít příslušné dohody, domnívá se bývalý šéf ruské diplomacie. Dodává, že jen tak bude možné pozvolna obnovit vzájemnou důvěru a teprve poté zmizí i sankce.
Související
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Igor Ivanov , Summit G20
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 58 minutami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 1 hodinou
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 2 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 3 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 4 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 5 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 6 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 6 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 7 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 8 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.
Zdroj: Libor Novák