Nastala situace, které se někteří politici snažili zabránit a jiní naopak napomoci, soudí Igor Ivanov, bývalý ruský diplomat, který v letech 1998-2004 zastával post ministra zahraničí Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times rozebral vztah Ruska a USA poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon rozšiřující soubor protiruských sankcí.
Problém na dlouhou dobu
Zákon prošel jednomyslně oběma komorami amerického Kongresu, což je něco, k čemu v posledních letech nedochází příliš často, připomíná Ivanov. Dodává, že Rusko následně reagovalo rychle.
"Toto se stalo novou normou v americko-ruských vztazích a vypadá to, že budeme se s tím budeme muset žít a zápolit dlouhou dobu," soudí bývalý ruský ministr. Podotýká, že lze samozřejmě vést nekonečné debaty o tom, proč k tomu došlo a jakým způsobem šlo takovému vývoji zabránit, ale pokládá otázku, k čemu by to bylo dobré.
Ze současné situace není podle někdejšího šéfa ruské diplomacie cesty zpět ani pro jednu stranu. To je také důvod, proč je velmi důležité oprostit se od emocí, které nikdy nejsou dobrým rádcem, a naopak je nutné hodnotit současné události s jasnou hlavou a přemýšlet co dělat dál, deklaruje Ivanov.
Sankce nikdy nepřinesly nic dobrého, ale přesto není důvod propadat zoufalství, tvrdí exministr. Vysvětluje, že globální svět nakonec diktuje stejná pravidla všem - těm, kdo sankce uvalí, stejně jako těm, na kdo je postižen - a potýká se s množstvím problémů, které vyžadují mezinárodní spolupráci, přičemž jejich počet roste.
"Proto existuje víc než dost oblastí, kde Rusko a Spojené státy mohou a měly by vyvinout systém spolupráce založený na jejich objektivních zájmech," nabádá Ivanov. Soudí, že momentálně je imperativem tyto oblasti rychle identifikovat, aby nedošlo k promeškání příležitostí, které se možná sami nabízejí, byť v omezené míře.
Všechny státy dnešního světa - velké i malé, bohaté i chudé - zaměstnávají bezpečnostní otázky, konstatuje zkušený diplomat. Očekává, že 21. století se bude zřejmě odvíjet v podmínkách rostoucích rizik a výzev, bude stále méně ostrůvků stability, až nakonec skoro žádné nezbudou.
Každý den přicházejí z celého světa zprávy o nových teroristických útocích, které si vyžádaly desítky, ne-li stovky lidských životů a sebevražední útočníci jsou aktuálně ochotní k dosažení svých cílů používat konvenční výbušniny, píše Ivanov. Varuje, že to se děje v současnosti a neexistuje garance, že nezískají mnohem ničivější zbraně a je pouze otázkou času, než si mezinárodní společenství tuto hrozbu uvědomí a spojí se s cílem nastolit spolehlivá bezpečnostní opatření.
Putin a Trump chtějí spolupracovat
"Rusko a Spojené státy nejsou jen největší jaderné velmoci," pokračuje někdejší ministr zahraničí. Tvrdí, že objektivní okolnosti se poskládaly natolik, že Moskva a Washington jsou více než jakékoliv jiné mocnosti schopné vést svět směrem ke spolupráci, či naopak konfrontaci.
Skutečnost, že Washington nadále uplatňuje protiruské sankce a že Rusko zpravidla podniká odvetné kroky dává podle Ivanova tušit, že obě země se rozhodly pro dlouhodobé odloučení a v blízké budoucnosti proti sobě budou intrikovat.
"Pokud se vydáme touto cesto, pak se kuřata vrátí domů do kurníku velmi rychle," varuje eufemismem bývalý diplomat. Deklaruje, že byť to může znít na pozadí otevřeně nepřátelských a krátkozrakých akcí americké strany paradoxně, Rusko a Spojené státy nemají jinou možnost než hledat příležitosti ke spolupráci.
Během setkání v Hamburku se prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump vyslovili pro spolupráci, připomíná Ivanov s tím, že identifikovali mnoho konkrétních oblastí, kde by ke kooperaci mohlo docházet, jmenovitě Sýrii, Ukrajinu a také kyberprostor, jehož význam momentálně obzvláště narůstá.
Obě strany budou muset vynaložit velké množství úsilí, aby se jim podařilo uzavřít příslušné dohody, domnívá se bývalý šéf ruské diplomacie. Dodává, že jen tak bude možné pozvolna obnovit vzájemnou důvěru a teprve poté zmizí i sankce.
Související
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Igor Ivanov , Summit G20
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
před 1 hodinou
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
před 1 hodinou
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
před 2 hodinami
Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz
před 3 hodinami
Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové
před 3 hodinami
Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími
před 4 hodinami
Tragédie na českých horách. Lyžařka nepřežila srážku v Harrachově
před 4 hodinami
Zemřel seriálový herec Eric Dane. Hvězda Chirurgů podlehla nemoci ALS
před 5 hodinami
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
před 6 hodinami
Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor
před 6 hodinami
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
před 7 hodinami
Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou
před 8 hodinami
Počasí: Mrazy končí, jaro se blíží. Příští týden se citelně oteplí
včera
Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná
včera
Slováci mohou po Pekingu získat další olympijskou hokejovou medaili. Poperou se o ni i USA a Finsko
včera
Původní cla platí, oznámil Trump a obratem zavedl další. Soudce označil za hlupáky
včera
Babiš vyřešil střet zájmů. Vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust
včera
„Vítězství amerického lidu.“ Rozhodnutí soudu oslavují demokraté i republikáni
včera
Nejvyšší soud Spojených států zrušil Trumpova cla
včera
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Krakov, který byl dlouhá léta přezdíván „hlavním městem smogu v Polsku“, se stal důkazem, že razantní politická rozhodnutí mohou zachraňovat životy. Podle aktuálního hodnocení odborníků z European Clean Air Centre vedl pokles hladiny sazí od roku 2013 k odvrácení téměř 6 000 předčasných úmrtí během uplynulého desetiletí. Klíčovým momentem bylo oznámení zákazu spalování uhlí a dřeva v domácnostech, který město začalo prosazovat už před více než deseti lety.
Zdroj: Libor Novák