O co jde mezi Ruskem a USA? Bývalý diplomat rozebral současné napjaté vztahy

Nastala situace, které se někteří politici snažili zabránit a jiní naopak napomoci, soudí Igor Ivanov, bývalý ruský diplomat, který v letech 1998-2004 zastával post ministra zahraničí Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times rozebral vztah Ruska a USA poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon rozšiřující soubor protiruských sankcí.

Problém na dlouhou dobu

Zákon prošel jednomyslně oběma komorami amerického Kongresu, což je něco, k čemu v posledních letech nedochází příliš často, připomíná Ivanov. Dodává, že Rusko následně reagovalo rychle.

"Toto se stalo novou normou v americko-ruských vztazích a vypadá to, že budeme se s tím budeme muset žít a zápolit dlouhou dobu," soudí bývalý ruský ministr. Podotýká, že lze samozřejmě vést nekonečné debaty o tom, proč k tomu došlo a jakým způsobem šlo takovému vývoji zabránit, ale pokládá otázku, k čemu by to bylo dobré.

Ze současné situace není podle někdejšího šéfa ruské diplomacie cesty zpět ani pro jednu stranu. To je také důvod, proč je velmi důležité oprostit se od emocí, které nikdy nejsou dobrým rádcem, a naopak je nutné hodnotit současné události s jasnou hlavou a přemýšlet co dělat dál, deklaruje Ivanov.

Sankce nikdy nepřinesly nic dobrého, ale přesto není důvod propadat zoufalství, tvrdí exministr. Vysvětluje, že globální svět nakonec diktuje stejná pravidla všem - těm, kdo sankce uvalí, stejně jako těm, na kdo je postižen - a potýká se s množstvím problémů, které vyžadují mezinárodní spolupráci, přičemž jejich počet roste.   

"Proto existuje víc než dost oblastí, kde Rusko a Spojené státy mohou a měly by vyvinout systém spolupráce založený na jejich objektivních zájmech," nabádá Ivanov. Soudí, že momentálně je imperativem tyto oblasti rychle identifikovat, aby nedošlo k promeškání příležitostí, které se možná sami nabízejí, byť v omezené míře.

Všechny státy dnešního světa - velké i malé, bohaté i chudé - zaměstnávají bezpečnostní otázky, konstatuje zkušený diplomat. Očekává, že 21. století se bude zřejmě odvíjet v podmínkách rostoucích rizik a výzev, bude stále méně ostrůvků stability, až nakonec skoro žádné nezbudou.

Každý den přicházejí z celého světa zprávy o nových teroristických útocích, které si vyžádaly desítky, ne-li stovky lidských životů a sebevražední útočníci jsou aktuálně ochotní k dosažení svých cílů používat konvenční výbušniny, píše Ivanov. Varuje, že to se děje v současnosti a neexistuje garance, že nezískají mnohem ničivější zbraně a je pouze otázkou času, než si mezinárodní společenství tuto hrozbu uvědomí a spojí se s cílem nastolit spolehlivá bezpečnostní opatření.

Putin a Trump chtějí spolupracovat      

"Rusko a Spojené státy nejsou jen největší jaderné velmoci," pokračuje někdejší ministr zahraničí. Tvrdí, že objektivní okolnosti se poskládaly natolik, že Moskva a Washington jsou více než jakékoliv jiné mocnosti schopné vést svět směrem ke spolupráci, či naopak konfrontaci.

Skutečnost, že Washington nadále uplatňuje protiruské sankce a že Rusko zpravidla podniká odvetné kroky dává podle Ivanova tušit, že obě země se rozhodly pro dlouhodobé odloučení a v blízké budoucnosti proti sobě budou intrikovat.

"Pokud se vydáme touto cesto, pak se kuřata vrátí domů do kurníku velmi rychle," varuje eufemismem bývalý diplomat. Deklaruje, že byť to může znít na pozadí otevřeně nepřátelských a krátkozrakých akcí americké strany paradoxně, Rusko a Spojené státy nemají jinou možnost než hledat příležitosti ke spolupráci.

Během setkání v Hamburku se prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump vyslovili pro spolupráci, připomíná Ivanov s tím, že identifikovali mnoho konkrétních oblastí, kde by ke kooperaci mohlo docházet, jmenovitě Sýrii, Ukrajinu a také kyberprostor, jehož význam momentálně obzvláště narůstá.

Obě strany budou muset vynaložit velké množství úsilí, aby se jim podařilo uzavřít příslušné dohody, domnívá se bývalý šéf ruské diplomacie. Dodává, že jen tak bude možné pozvolna obnovit vzájemnou důvěru a teprve poté zmizí i sankce.

Související

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

Více souvisejících

Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  Igor Ivanov ,  Summit G20

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 2 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

včera

Emmanuel Macron

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění

Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.

včera

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.

včera

Kim Čong-un

Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una

Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.

včera

Giorgia Meloniová

Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků

Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.

včera

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy