Nastala situace, které se někteří politici snažili zabránit a jiní naopak napomoci, soudí Igor Ivanov, bývalý ruský diplomat, který v letech 1998-2004 zastával post ministra zahraničí Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times rozebral vztah Ruska a USA poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon rozšiřující soubor protiruských sankcí.
Problém na dlouhou dobu
Zákon prošel jednomyslně oběma komorami amerického Kongresu, což je něco, k čemu v posledních letech nedochází příliš často, připomíná Ivanov. Dodává, že Rusko následně reagovalo rychle.
"Toto se stalo novou normou v americko-ruských vztazích a vypadá to, že budeme se s tím budeme muset žít a zápolit dlouhou dobu," soudí bývalý ruský ministr. Podotýká, že lze samozřejmě vést nekonečné debaty o tom, proč k tomu došlo a jakým způsobem šlo takovému vývoji zabránit, ale pokládá otázku, k čemu by to bylo dobré.
Ze současné situace není podle někdejšího šéfa ruské diplomacie cesty zpět ani pro jednu stranu. To je také důvod, proč je velmi důležité oprostit se od emocí, které nikdy nejsou dobrým rádcem, a naopak je nutné hodnotit současné události s jasnou hlavou a přemýšlet co dělat dál, deklaruje Ivanov.
Sankce nikdy nepřinesly nic dobrého, ale přesto není důvod propadat zoufalství, tvrdí exministr. Vysvětluje, že globální svět nakonec diktuje stejná pravidla všem - těm, kdo sankce uvalí, stejně jako těm, na kdo je postižen - a potýká se s množstvím problémů, které vyžadují mezinárodní spolupráci, přičemž jejich počet roste.
"Proto existuje víc než dost oblastí, kde Rusko a Spojené státy mohou a měly by vyvinout systém spolupráce založený na jejich objektivních zájmech," nabádá Ivanov. Soudí, že momentálně je imperativem tyto oblasti rychle identifikovat, aby nedošlo k promeškání příležitostí, které se možná sami nabízejí, byť v omezené míře.
Všechny státy dnešního světa - velké i malé, bohaté i chudé - zaměstnávají bezpečnostní otázky, konstatuje zkušený diplomat. Očekává, že 21. století se bude zřejmě odvíjet v podmínkách rostoucích rizik a výzev, bude stále méně ostrůvků stability, až nakonec skoro žádné nezbudou.
Každý den přicházejí z celého světa zprávy o nových teroristických útocích, které si vyžádaly desítky, ne-li stovky lidských životů a sebevražední útočníci jsou aktuálně ochotní k dosažení svých cílů používat konvenční výbušniny, píše Ivanov. Varuje, že to se děje v současnosti a neexistuje garance, že nezískají mnohem ničivější zbraně a je pouze otázkou času, než si mezinárodní společenství tuto hrozbu uvědomí a spojí se s cílem nastolit spolehlivá bezpečnostní opatření.
Putin a Trump chtějí spolupracovat
"Rusko a Spojené státy nejsou jen největší jaderné velmoci," pokračuje někdejší ministr zahraničí. Tvrdí, že objektivní okolnosti se poskládaly natolik, že Moskva a Washington jsou více než jakékoliv jiné mocnosti schopné vést svět směrem ke spolupráci, či naopak konfrontaci.
Skutečnost, že Washington nadále uplatňuje protiruské sankce a že Rusko zpravidla podniká odvetné kroky dává podle Ivanova tušit, že obě země se rozhodly pro dlouhodobé odloučení a v blízké budoucnosti proti sobě budou intrikovat.
"Pokud se vydáme touto cesto, pak se kuřata vrátí domů do kurníku velmi rychle," varuje eufemismem bývalý diplomat. Deklaruje, že byť to může znít na pozadí otevřeně nepřátelských a krátkozrakých akcí americké strany paradoxně, Rusko a Spojené státy nemají jinou možnost než hledat příležitosti ke spolupráci.
Během setkání v Hamburku se prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump vyslovili pro spolupráci, připomíná Ivanov s tím, že identifikovali mnoho konkrétních oblastí, kde by ke kooperaci mohlo docházet, jmenovitě Sýrii, Ukrajinu a také kyberprostor, jehož význam momentálně obzvláště narůstá.
Obě strany budou muset vynaložit velké množství úsilí, aby se jim podařilo uzavřít příslušné dohody, domnívá se bývalý šéf ruské diplomacie. Dodává, že jen tak bude možné pozvolna obnovit vzájemnou důvěru a teprve poté zmizí i sankce.
Související
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Igor Ivanov , Summit G20
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák