ČR se nechce podílet na revoluci, píše respektovaný magazín. Chce patřit do Evropy

Že mezi členy skupiny panuje rozkol, naznačilo čtvrteční setkání. Ačkoliv se prezentovalo jako setkání ministrů zahraničí, přijeli jen z Maďarska a Polska. ČR a Slovensko vyslalo státní tajemníky. „Varovné zvony vyzvánějí, co se týče Visegrádské jednoty, ale situace je taková, že jsme stále zde,“ řekl ministr zahraničí Péter Szijjártó po setkání v Budapešti.

Jiným, snad ještě výmluvnější znamením byla cesta francouzského prezidenta do Rakouska, kde setkal s českým i slovenským premiérem, vynechal však Polsko a Maďarsko. Podle zdroje z Elysejského paláce se Macron rozhodl setkat se těmi představiteli zemí, které „přičítají největší význam svému evropskému ukotvení". Polsko a Maďarsko očividně mezi tyto země nepočítá, ačkoliv zvláště Polsko je jedním z hlavním aktérů Macronem kritizované pracovní migrace.

ČR a Slovensko daly jasně najevo, že se chtějí účastnit Francií a Německem prosazovanou vetší integraci Evropy. ČR plánuje požadovat status pozorovatele na schůzích ministrů financí eurozóny. Slovenský premiér Robert Fico zase řekl, že „základy" jeho politiky je být „blízko k jádru [EU], blízko Francii, Německu".

Tento postoj je v mnohém přímém protikladu k postoji Maďarska a Polska. „Orbán a Kaczyński by chtěli vidět Visegrád jako kulturní kontrarevoluci v EU ... procitánu liberální federalistické Evropě Německa a Francie,“ poukazuje Péter Krekó, ředitel budapešťského Institutu politického kapitálu. Slovensko a ČR se však dohodly jinak a Rakousko, Francie a Německo jejich rozhodnutí se pokusí co nejvíce podpořit a pokračovat na podkopávání soudržnosti skupiny, tvrdí.

Čeští diplomaté se začínají vyjadřovat v tom smyslu, že ČR je ochotna jít po vlastních stezkách bez ohledu na Visegrád. Petr Ježek, český poslanec Evropského parlamentu zastupující ANO, uvedl, že visegrádská skupina byla dlouhodobě „užitečným formátem pro regionální spolupráci," nicméně se obává „že vláda v Polsku a do jisté míry i ta v Maďarsku nejsou těmi, se kterými bychom se měli být příliš spojeny."

„Visegrád není jediným pilířem, na kterém Česká republika buduje svou středoevropskou politiku," uvedl Tomáš Kafka, ředitel středoevropského oddělení Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Těmito dalšími pilíři je strategický dialog země s Německem a spolupráce se Slovenskem a Rakouskem (tzv. Slavkov). „Všechny tři pilíře jsou stejně … užitečné pro nás," řekl.