Rus zaútočil autem na kino, patrně kvůli spornému historickému filmu

Jekatěrinburg - Film Matilda režiséra Alexeje Učitěle o románku mezi následníkem ruského trůnu, pozdějším posledním carem Mikulášem II., a petrohradskou baletkou Matildou Kšesinskou vyvolává v Rusku bouřlivé reakce. Jeden muž se rozzuřil natolik, že dnes ráno terénní dodávkou naloženou plynovými bombami a sudy s benzinem najel do kina v Jekatěrinburgu na Urale.

Vzniklý požár se hasičům podařilo během půlhodiny uhasit, nikdo nebyl zraněn, uvedly místní úřady. Policii se podařilo zadržet podezřelého (39), který se prý k pokusu o vypálení kina Kosmos již přiznal. Podle agentury Interfax jde o "duševně nemocného" muže.

"Není jasné, jak to hodnotit. Na jedné straně je to zjevně teroristický útok, ale nikdo nebyl zraněn, útočilo se proti prázdné budově," uvedl starosta Jevgenij Rojzman.

Snímek Matilda opírající se víceméně o historii vyvolal nevoli monarchistů, pravoslavného kléru i vladařů muslimských autonomních republik na ruském severním Kavkazu. V kampani proti filmu Matilda dokonce zazněly výhrůžky podpalování kin, která se jej odváží promítat.

Proti snímku, který se má na plátnech ruských kin objevit až 26. října, spustila kampaň někdejší krymská prokurátorka, nyní poslankyně vládní strany Jednotné Rusko Natalija Poklonská. Snímek podle ní uráží city věřících i památku posledního cara; pravoslavná církev totiž uznala Mikuláše II. a členy jeho rodiny, povražděné bolševiky, za svaté mučedníky.

Čečenský vládce Ramzan Kadyrov dříve žádal, aby se film v jeho regionu nepromítal. Stejnou žádost zaslal do Moskvy i sousední Dagestán.

Ministerstvo kultury nicméně promítání filmu povolilo. Jediným omezením je věková hranice: diváci musí být starší 16 let.

Související

Více souvisejících

Rusko film Matilda Kina Teroristické útoky v Rusku Církev Ramzan Kadyrov

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy