Rok 2019 může být pro Ukrajinu krizový

Pokud se tak skutečně stane, pak vznikne v ukrajinské ekonomice obrovská díra, kterou Evropská unie ani Spojené státy nedokážou zaplnit. Západní mocnosti už nějakou dobu počítají s Ukrajinou jako se sférou svého bezpečnostního vlivu, a přesto předpokládají, že ekonomické vazby na Moskvu zůstanou neporušené.

To by mělo smysl ještě v 90. letech, kdy Rusko nemělo jinou možnost, než používat infrastrukturu Sovětského svazu. Bývalý prezident Viktor Janukovyč si byl dobře vědom důležitosti obchodních vztahů s Moskvou a byl ochoten ze prodloužení smlouvy udělat ledacos včetně dlouhodobého pronájmu přístavů na Krymu. Po válce na Ukrajině je všemu jinak, pro Rusko už Kyjev nepředstavuje výhodný obchod.

Pro Ukrajinu to nebude znamenat surovinovou krizi, protože je schopná nakupovat i z jiných zdrojů. Pro křehkou ekonomiku však i malé navýšení cen znamená obrovskou ránu. Konflikt na Ukrajině nepřestává a východní separatisté jsou stále rozhodní vybojovat si vlastní stát, nelze si však nepovšimnout, že boje se vyhýbají regionům, přes které vedou ruské plynovody. Pokud je obchod s Moskvou skutečně důvodem, proč se povstalci tomuto území vyhýbají, pak by ukončení dodávek plynu mohlo znamenat i nové rozšíření válečných polí.

Čím víc Ukrajina ztrácí zájem Moskvy, tím se upevňují rusko-turecké vztahy. Prezident Erdogan nemůže najít s Evropskou unií společnou řeč, ale s Vladimirem Putinem si rozumí velmi dobře. Nový plynovod by měl vést právě přes turecké území, což může být špatná zpráva pro Brusel. Pokud však Unie nechce připustit další krizi na Ukrajině, pak budou muset rychle připravit náhradní plán, jak díru na trhu zaplnit. Lhůta je přitom do roku 2019, pak už přes Ukrajinu nepoteče ani kapka plynu z Moskvy.