Islámský stát má vliv i na Evropu. Jak mění nálady ve společnosti?

V posledních měsících a letech nebývale přibylo teroristických útoku, a to i v Evropě. Kontinent, který měl být díky Evropské unii a NATO považovaný za bezpečný, se změnil v nevyzpytatelný. Teroristické útoky také ovlivnily složení politických sil v jednotlivých zemích. Jak odstartovala nová éra nacionalismu?

Každý člověk v Paříži si dnes dobře pamatuje, co dělal v noci 13. listopadu 2015. Trvalo přesně 33 minut, než skupina osmi džihádistů proměnila město ve válečnou zónu. V ulicích města se střílelo, vybuchovali sebevražední atentátníci, až nakonec zemřelo 130 lidí a stovky dalších bylo zraněných.

9/11 je ve světě pamatován jako den, kdy se všechno změnilo. jenže pro Evropu zlom nastal právě až v roce 2015, kdy si lidé uvědomili, že kontinent zdaleka není bezpečný. Noc 13. listopadu si Francie bude připomínat jako nejhorší útok od dob 2. světové války a pro Evropu se noc stala největší ztrátou od roku 2005, když v Madridu zaútočila al-Kájda.

Evropa byla v šoku. Tři skupiny celkem osmi radikálů napojených na Islámský stát zaútočili na nejnavštěvovanějších místo v Evropě, centrum demokracie, svobody a západního stylu života. "Myslím, že ta noc probudila v každém zjištění, že terorismus může být kdekoliv na svět," řekl Raffaello Pantucci, odborník na mezinárodní bezpečnost.

Útok ze 13. listopadu nebyl prvním jednáním radikálů v Paříži, nicméně změnil celou Evropu a hlavně cítění lidí. Již předtím země truchlila kvůli útoku na redakci Charlie Hebdo nebo židovský trh, ale tahle noc byla jiná. Byla velmi dobře organizovaná, ale hlavně úspěšná v teroru civilního obyvatelstva.

Dá se říci, že ihned po útoku došlo k několika změnám, které budou nejspíš součástí našeho každodenního života ještě mnoho let. Jedním z nich je zvýšená přítomnost policie a příslušníků armády ve velkých městech. Vznikly antiteroristické zákony, ve městech se začaly objevovat bariéry. Stanice metra, synagogy i hojně navštěvovaná turistická místa byla pod 24 hodinovou ochranou.

Belgie, odkud většina teroristů pocházela, následovala příklad Paříže o několik měsíců později, kdy během března zažila hned tři sebevražedné bombové atentátníky. Německo i Rakousko se začaly vážně bavit o zvýšené ochraně a ke stejným prostředkům přistoupila i Velká Británie po útoku na London Bridge, kdy příznivci IS zabili celkem osm lidí.

Velký vliv to mělo samozřejmě i na turismus. Evropské aerolinky hlásí, že tržby v roce 2016 jim klesly o téměř 2,6 miliard eur kvůli tomu, že o dříve turisticky atraktivní města už není zájem. Lidé již méně jezdí do Bruselu, Paříži, ale třeba i letoviska Nice. Jenom v hlavním městě Francie klesl počet návštěvníků o 30 procent, roční ztráta pro město je zhruba 874 milionů eur.

Do popředí se taky začaly dostávat pochyby o tom, zda skutečně schengenský prostor má smysl udržovat. Většina teroristů byla belgicko-marockého původu, jeden z útočníků Abdelhamid Abaaoud se chlubil tím, že cestoval z Evropy do Sýrie a zpět, aniž by ho úřady zadržely, jiný zase údajně na falešnou identitu se dostal z Řecka do celé Evropy. Další terorista Salah Abdeslam bezprostředně po útoku utekl do Belgie, kde se skrýval čtyři měsíce, než ho dopadli.

Co se bude táhnout s Evropou ještě několik let, je vzestup populismu a pravice. Vrcholní politici se snaží trend posunu do prava zvrátit, výsledkem však je, že nyní Evropská unie je nejrozdělenější v historii 21. století. Po útocích v v Bruselu a paříži začali ve velké británii politici přemýšlet o odchodu země z EU, argumentovali hlavně bezpečností. Nápad se však rychle ujal mezi lidmi, což vyvolalo později referendum o brexitu.

Teroristé vyvolali ve společnosti anti-migrační, anti-islámské vlny, v Německu měli odpůrci i společného nepřítele, kancléřku Angelu Merkelovou, která v roce 2015 otevřela uprchlíkům hranice Evropy. Z Paříže pak čerpal i americký prezident Donald Trump, který tím omlouval svou zpřísněnou migrační politiku. Teroristům se tak podařilo mnohem více, než jen zabít lidí. V milionech Evropanů zaseli strach, ale také nenávist. Evropa už nikdy nebude stejná.

Související

Více souvisejících

islám Islámský stát (IS) EU (Evropská unie) nacionalismus evropa

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 43 minutami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 51 minutami

před 1 hodinou

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 6 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy