Islámský stát má vliv i na Evropu. Jak mění nálady ve společnosti?

Každý člověk v Paříži si dnes dobře pamatuje, co dělal v noci 13. listopadu 2015. Trvalo přesně 33 minut, než skupina osmi džihádistů proměnila město ve válečnou zónu. V ulicích města se střílelo, vybuchovali sebevražední atentátníci, až nakonec zemřelo 130 lidí a stovky dalších bylo zraněných.

9/11 je ve světě pamatován jako den, kdy se všechno změnilo. jenže pro Evropu zlom nastal právě až v roce 2015, kdy si lidé uvědomili, že kontinent zdaleka není bezpečný. Noc 13. listopadu si Francie bude připomínat jako nejhorší útok od dob 2. světové války a pro Evropu se noc stala největší ztrátou od roku 2005, když v Madridu zaútočila al-Kájda.

Evropa byla v šoku. Tři skupiny celkem osmi radikálů napojených na Islámský stát zaútočili na nejnavštěvovanějších místo v Evropě, centrum demokracie, svobody a západního stylu života. "Myslím, že ta noc probudila v každém zjištění, že terorismus může být kdekoliv na svět," řekl Raffaello Pantucci, odborník na mezinárodní bezpečnost.

Útok ze 13. listopadu nebyl prvním jednáním radikálů v Paříži, nicméně změnil celou Evropu a hlavně cítění lidí. Již předtím země truchlila kvůli útoku na redakci Charlie Hebdo nebo židovský trh, ale tahle noc byla jiná. Byla velmi dobře organizovaná, ale hlavně úspěšná v teroru civilního obyvatelstva.

Dá se říci, že ihned po útoku došlo k několika změnám, které budou nejspíš součástí našeho každodenního života ještě mnoho let. Jedním z nich je zvýšená přítomnost policie a příslušníků armády ve velkých městech. Vznikly antiteroristické zákony, ve městech se začaly objevovat bariéry. Stanice metra, synagogy i hojně navštěvovaná turistická místa byla pod 24 hodinovou ochranou.

Belgie, odkud většina teroristů pocházela, následovala příklad Paříže o několik měsíců později, kdy během března zažila hned tři sebevražedné bombové atentátníky. Německo i Rakousko se začaly vážně bavit o zvýšené ochraně a ke stejným prostředkům přistoupila i Velká Británie po útoku na London Bridge, kdy příznivci IS zabili celkem osm lidí.

Velký vliv to mělo samozřejmě i na turismus. Evropské aerolinky hlásí, že tržby v roce 2016 jim klesly o téměř 2,6 miliard eur kvůli tomu, že o dříve turisticky atraktivní města už není zájem. Lidé již méně jezdí do Bruselu, Paříži, ale třeba i letoviska Nice. Jenom v hlavním městě Francie klesl počet návštěvníků o 30 procent, roční ztráta pro město je zhruba 874 milionů eur.

Do popředí se taky začaly dostávat pochyby o tom, zda skutečně schengenský prostor má smysl udržovat. Většina teroristů byla belgicko-marockého původu, jeden z útočníků Abdelhamid Abaaoud se chlubil tím, že cestoval z Evropy do Sýrie a zpět, aniž by ho úřady zadržely, jiný zase údajně na falešnou identitu se dostal z Řecka do celé Evropy. Další terorista Salah Abdeslam bezprostředně po útoku utekl do Belgie, kde se skrýval čtyři měsíce, než ho dopadli.

Co se bude táhnout s Evropou ještě několik let, je vzestup populismu a pravice. Vrcholní politici se snaží trend posunu do prava zvrátit, výsledkem však je, že nyní Evropská unie je nejrozdělenější v historii 21. století. Po útocích v v Bruselu a paříži začali ve velké británii politici přemýšlet o odchodu země z EU, argumentovali hlavně bezpečností. Nápad se však rychle ujal mezi lidmi, což vyvolalo později referendum o brexitu.

Teroristé vyvolali ve společnosti anti-migrační, anti-islámské vlny, v Německu měli odpůrci i společného nepřítele, kancléřku Angelu Merkelovou, která v roce 2015 otevřela uprchlíkům hranice Evropy. Z Paříže pak čerpal i americký prezident Donald Trump, který tím omlouval svou zpřísněnou migrační politiku. Teroristům se tak podařilo mnohem více, než jen zabít lidí. V milionech Evropanů zaseli strach, ale také nenávist. Evropa už nikdy nebude stejná.