Ztracenou ponorku hledá i ruská loď, její sondy se ponoří do hloubky 6000 metrů

Do pátrání po ztracené ponorce se 44 lidmi na palubě se už zapojily desítky zemí, zatím však neúspěšně. Šance na přežití posádky jsou už velmi malé, neboť podle expertů vzduch v této ponorce vydrží od posledního ponoření maximálně na deset dní. Ponorka při posledním kontaktu hlásila technickou poruchu, zřejmě problém s bateriemi.

Situace podle expertů, citovaných agenturou Reuters, odráží problémy s nedostatkem peněz i výcviku, kterým čelí ozbrojené síly od konce vojenské diktatury na počátku 80. let minulého století. Druhou největší ekonomikou Jižní Ameriky v posledních desetiletích zmítala jedna krize za druhou, a tak financování ozbrojených sil nebylo vládní prioritou.

Porušování lidských práv za diktatury přerušilo vazbu mezi společností a ozbrojenými silami - většina Argentinců se o ozbrojené síly vůbec nezajímá, a proto ani politici nemají valný zájem o jakoukoliv vojenskou či obrannou politiku.

Po prohře ve válce s Británií o Falklandy v roce 1982 a pádu diktatury v následujícím roce vojenské výdaje země klesly podle údajů Světové banky z 2,16 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,87 procenta v roce 2011. Loni činily 0,96 procenta HDP, což je méně než vynakládá Brazílie (1,3 procenta HDP) či Chile (1,9 procenta HDP).

Argentinské ponorky v roce 2014 strávily celkem jen 19 hodin pod vodou, zatímco pro provoz a výcvik by bylo zapotřebí 190 dnů, uvedla odborná publikace Jane's Sentinel. "Musí někdo zemřít, aby se věci změnily?" ptala se šéfa státu manželka jednoho námořníka.