Znepokojivé ruské aktivity? Británie vysílá do Moskvy podivné signály

"Víme, co děláte"

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi Británie svůj dialog s Ruskem odkládala, poukazuje odbornice. Domnívá se, že tomu tak bylo částečně kvůli Ukrajině, ale dlouhodobé napětí mezi oběma státy pramenilo a odvíjelo se od otázky udělení azylu ruskému byznysmenovi Borisi Berezovskému ve Spojeném království v roce 2003 a vraždy Alexandra Litviněnka v Londýně v roce 2006.

Součástí cílů Johnsonovy cesty podle Lainové bylo osobní sdělení britského stanoviska ruskému vedení, že Londýn má zájem identifikovat společné zájmy v mezinárodních otázkách, jakými jsou Severní Korea, Írán a Sýrie, ale zároveň ho znepokojují některé ruské zahraniční aktivity. Cesta ostatně následovala po nezvykle otevřeném vzkazu Rusku z úst britské premiérky Theresy Mayové z listopadu letošního roku, naznačuje kontext expertka.

"Víme, co děláte. A nepodaří se vám to," cituje Lainová slova britské premiérky. Dodává, že Johnson nyní konkrétně zmínil ruské aktivity v kyberprostoru, vměšování se do voleb a rozdílné názory na dění na Ukrajině.

Někteří ruští politici nicméně mají pocit, že Británie vysílá smíšené zprávy, uvádí odbornice. Vysvětluje, že na jednu stranu prý nelze "běžně spolupracovat" - ačkoliv Mayová toto posunula na užitečnější přístup "obezřetného angažmá" -, na druhou stranu Johnson nyní hovoří o spolupráci v oblasti společných zájmů a posunu vzájemných vztahů kupředu, a byť jsou stále platné sankce snažící se ovlivnit ruské pozice vůči Ukrajině, britský ministr chce posílit bilaterální obchod.   

Ve skutečnosti nejsou takové věci zcela výjimečné a tvrzení ruských politiků o smíšených signálech může představovat pouze užitečný nástroj pro odmítání další spolupráce, domnívá se expertka. Odkazuje na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou, podle níž jsou veřejná prohlášení britských představitelů o výběru témat důležitých pro Británii z ruského pohledu nedostatečná a Moskva doufá v komplexnější dialog, možná i plíživý návrat k "běžné spolupráci".

Záleží jen na politické vůli

"Rusko ví, že toto není pro Spojené království momentálně politicky zvládnutelné," přiznává Lainová. Soudí, že pokud se Moskvě taková agenda nelíbí, měla by nabídnout vlastní prioritní oblasti dialogu a konkrétní kroky, na nichž má zájem, protože utřídění problémů je jedinou reálnou možností.   

Skutečný oboustranný kompromis v dohledné době zřejmě není schůdný ve velkých otázkách, jakými jsou Ukrajina či aktivity v kyberprostoru, konstatuje odbornice. Dodává, že bilaterální dialog pomůže určit, v jakých oblastech by byl prvotní progres nejméně kontroverzní.

Daný posun podle expertky začne v malých, společných problémech, například v bezpečnosti letecký dopravy či světového fotbalového šampionátu, jelikož hluboká vzájemná důvěra není nezbytná pro spolupráci v oblasti skutečně společných zájmů, pokud je taková spolupráce pro obě strany přijatelná.

"Klíčový další krok pro bilaterální spolupráci je udržitelnost," pokračuje Lainová. Připomíná poznámku ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že Spojené království preferuje veřejnou debatu na dálku o důvodu napětí namísto přímých rozhovorů.

Lavrov podle expertky vystihl podstatu věci. Jen trvalý přímý dialog totiž pomůže určit meze možného a nemožného, načež se spolupráce může začít odvíjet směrem ke konkrétním výsledkům, uvádí Lainová. Dodává, že záleží pouze na tom, zda Londýn a Moskva budou skutečně chtít.