Brusel - Včerejší Mezinárodní den migrantů a uprchlíků opět postavil před společnost i politiky otázku, jakým způsobem chtějí zvládat aktuální situaci, kdy do Evropy, ale i jiných částí světa, proudí mnoho migrantů, kteří hledají lepší budoucnost. Eurokomisař Johannes Hahn však vidí v uprchlické krizi i nebezpečí. Podle něj může číslo běženců narůst až na 25 milionů. Uvedl to srbský zpravodajský server Novosti.
Migranti utíkají před válkou, chudobou, ale také za věcí, kterou stvořil liberální kapitalismus, píše server, a tou je práce. Novým druhem migrace je ta související se změnami počasí.
Podle odhadů dnes kvůli klimatickým podmínkám utíká do Evropy 350 tisíc lidí. Zpravodajský portál míní, že by toto číslo mohlo vzrůst ke konci tohoto století až na 100 milionů.
V současnosti největší počet migrantů do Evropy proudí z Afriky a z válkami zasaženého Blízkého východu. Jejich počet je obtížné určit, protože mezi uprchlíky je rovněž velký počet nelegálních přistěhovalců.
Odhaduje se, že každý rok je v členských státech Evropské unie ze zemí třetího světa legálně přijato kolem 2,5 milionu lidí, přičemž každoročně je hlášeno více než milion žádostí o azyl.
Uprchlíci se rovněž nepřímo zasloužili o pád některých evropských vlád, jelikož situace s uprchlíky se nelíbila některým lidem, díky nimž posílila na politickém spektru krajní pravice.
Kladeny byly také otázky na západoevropské země, jimž byla často přisuzována vina za uprchlickou krizi, protože mnoho z těch zemí, které přijaly nejvíce migrantů, je angažováno ve vojenských konfliktech v zemích, odkud tito lidé pocházejí.
Podle Johannese Hahna, eurokomisaře pro evropskou sousedskou politiku, hrozí migrační vlna, která s sebou přinese na 25 milionů uprchlíků. Sám soudí, že problematika přistěhovalců bude největší výzvou 21. století.
Do roku 2050 totiž podle serveru populace v Africe vzroste na 2 miliardy a stejnou měrou by mělo narůst obyvatelstvo do konce tohoto století. Své statistiky zveřejnila i OSN. Podle ní je na světě téměř 260 milionů lidí, kteří žijí mimo své rodiště, což činí zhruba 3% celkové světové populace.
Související
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
evropa , migrace , uprchlíci , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Jak na bezpečné pálení čarodějnic? Hasiči vydali důležitá doporučení
před 1 hodinou
Bydlí v obecním bytě, chce legalizovat své černé stavby. Mrázová čelí výzvám k rezignaci, Babiš to neřeší
před 2 hodinami
Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá
před 3 hodinami
USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?
před 4 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?
před 5 hodinami
Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje
před 5 hodinami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 6 hodinami
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 7 hodinami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 9 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
Ursula von der Leyenová se ve svém dnešním projevu věnovala aktuální situaci v Rusku, které se v současnosti stále výrazněji potýká s tíživými dopady uvalených mezinárodních sankcí. Podle předsedkyně Evropské komise na tento nepříznivý ekonomický vývoj Kreml reaguje neobvyklým způsobem, který spočívá v postupném omezování svobodné komunikace.
Zdroj: Libor Novák