Nová ruská stíhačka Su-57 poprvé letěla s výzbrojí

Minulý měsíc jeden z 11 prototypů Su-57 poprvé letěl s novým, výkonnějším motorem. Letoun však dosud nezavršil program státních zkoušek, ani není jasné, kdy a v jakém počtu bude zařazen do výzbroje, poznamenala ruská redakce BBC. Výrobce sice loni na jaře ohlašoval, že první tucet sériových letounů by mělo letectvo dostat v roce 2018, ale program již několikrát nabral zpoždění. Například se počítalo s tím, že tato první ruská stíhačka páté generace se poprvé vznese do vzduchu v roce 2006, první let se ale nakonec odehrál až v lednu 2010.

Hlavním zadáním Su-57 je zajistit vzdušnou nadvládu, k čemuž má napomoci obtížná zjistitelnost radary a infračervenými čidly a schopnost dosahovat nadzvukové rychlosti bez přídavného spalování. Stroj se má také vyznačovat mimořádnou obratností, novou avionikou a radarem, umožňujícím útočit na vzdušné i pozemní cíle za jakéhokoli počasí a v jakékoli době. Ke startu i k přistání mu mají stačit poměrně krátké dráhy.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský stroj podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto strojů. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Ruský prezident Vladimir Putin během středeční návštěvy Ufy oznámil přijetí nového desetiletého programu přezbrojení ruských sil. Ten pro léta 2018 až 2027 počítá se stavbou jaderných ponorek třídy Borej-B, zařazením stíhaček Su-57 a MiG-35 do výzbroje, s modernizací bombardérů Tu-95, Tu-160 a Tu-22M3, s vývojem nové strategické rakety Sarmat, systému protivzdušné obrany S-500 a hypersonické rakety Cirkon (Zirkon), napsal list Kommersant a dodal, že na přezbrojení má stát utratit asi 19 bilionů rublů (asi sedm bilionů Kč).