Moskva - Bitva u Stalingradu skončila kapitulací německých vojsk před 75 lety, 2. února 1943. To znamenalo obrat v do té doby převážně úspěšném tažení wehrmachtu Ruskem. Rudá armáda poté převzala iniciativu a zastavila se až v květnu 1945 v Berlíně.
Útok na Stalingrad (nyní Volgograd) byl součástí širší německé ofenzívy zahájené koncem června 1942. Do značné míry prestižní úkol obsadit město nesoucí jméno samotného ruské vládce Josifa Stalina byl svěřen 6. armádě vedené generálem Friedrichem Paulusem.
Aby si pojistil výhru, nechal Hitler ke Stalingradu povolat ještě 4. tankovou armádu generála Hermanna Hotha, jež se měla původně účastnit tažení na Kavkaz. Do bojů byly na německé straně nasazeny i italské, chorvatské a rumunské jednotky.
Boje kolem města, ze kterého sovětská generalita vytvořila centrum obrany, začaly 17. července 1942 a trvaly půl roku. Obránci Stalingradu pod velením generála Vasilije Čujkova byli nejprve zatlačováni stále hlouběji k řece Volze, za kterou nesměli podle Stalinova rozkazu ustoupit. V době největšího německého postupu držel Čujkov z celého města pouze malý pruh země, široký v nejužším místě jen několik set metrů.
V listopadu 1942 však Rudá armáda zaútočila na severní a jižní křídlo nepřátel a po čtyřech dnech tuhých bojů obklíčila německou 6. armádu. Její velitel Paulus nakonec 31. ledna 1943 kapituloval. Menší část jeho jednotek, jež byla odříznuta v severní části města, pokračovala v odporu ještě dva dny.
Během urputných bojů utrpěla Rudá armáda obrovské ztráty. Počet mrtvých, zraněných či nezvěstných podle všeho překročil jeden milion. Na straně agresora bylo přes 800.000 mrtvých, zraněných či zajatých.
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 1 hodinou
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 2 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
včera
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
včera
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
včera
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.
Zdroj: Libor Novák