Průlom v boji s islámským radikalismem? Největší podporovatel islámského fundamentalismu se stahuje z Evropy

Brusel/ Rijád - Saúdská Arábie je často napadána, že je největším vývozcem islámského fundamentalismu. Velmi přísný směr islámského myšlení, wahhábismus, je zde státní ideologií. Díky značným příjmům získaných z ropného bohatství a skutečnosti, že království spravuje dvě největší místa islámu, Mekku a Medínu, má Saúdská Arábie ekonomický i symbolický kapitál k tomu, aby účinně investovala v mešitách po celém světě a šířila svou verzi islámu. To se ale může brzy změnit. Saúdská Arábie souhlasila, že se vzdá vlivu v belgické největší mešitě, uvádí agentura Reuters.

Belgie pronajala velkou mešitu Rijádu v roce 1969. Saúdská Arábie výměnou za poskytnutí levnější ropy pro belgický průmysl získala přístup k ovlivnění belgické islámské komunity. Následkem vlny teroristických útoků po celé Evropě, donutily Brusel pod tlakem vlád v celé Evropě přehodnotit tuto dohodu.

Mešita je dlouhodobě obviňována z toho, že se v ní šíří extremistické názory. Ačkoliv to vedoucí mešity odmítají, skutečnost, že teroristické útoky v Paříží v roce 2015, které měly za následkem 130 mrtvých, byly naplánovány v Bruselu a že v roce 2016 zde došlo k teroristickému útoku čítajícího 32 mrtvých, se zdá svědčit o opaku.

Rychlost, s kterou Saúdská Arábie souhlasila s vzdáním se takto významného aktiva, naznačuje měnící se diplomatickou politiku království, v němž stále silnější roli hraje ambiciózní korunní princ a ministr obrany Mohamed bin Salmán, od něhož se očekává, že bude možná budoucím králem. Cílem prince je modernizace země jak z ekonomického hlediska, spočívající v diverzifikaci ekonomiky a menšího spoléhání se na nevyzpytatelný ropný průmysl, tak z hlediska kulturního a sociálního, projevující se v snaze přiblížit práva žen západním standardům a jejich většího využití v ekonomice země.

Součástí těchto reforem je i slib, že země transformuje svoji přísně fundamentalistickou verzi islámu na umírněnější podobu. Dohoda shoduje s novou saúdskou iniciativou, která nebyla veřejně oznámena, ale která byla popsána agentuře Reuters západními diplomaty, za ukončení podpory mešit a náboženských škol v zahraničí, obviňovaných ze šíření radikalismu.

Tyto kroky Saúdské Arábie vnímá belgický diplomat Dirk Achten, který v listopadu vedl delegaci vlády do Rijádu jako „okno příležitosti". Tvrdí, že Saúdové jsou připraveni k „dialogu bez tabu“, podotýká však, že někteří vůbec nebo sotva přiznávají, že jejich forma salafismu (fundamentalistický směr islámu, jehož je wahhábismus jednou z nejvilnějších větví) vede k džihádu.

Reuters též upozorňuje, že příklon k umírněnému islámu může vyvolat nepokoje na domácí půdě v Saúdské Arábii a případná prázdnota může být vyplněna jinými džihádistickými interpretacemi islámu.

Změna ve válce s islámským fundamentalismem?

Velká mešita byla před převzetím Saúdskou Arábií nepoužívanou památkou z Velké výstavy z roku 1880, součást orientálního pavilónu. Saúdská Arábii ji transformovala takovým způsobem, aby vyhověla náboženským potřebám migrantům z Maroka, kteří přišli do země za prací v uhelných dolech a továrnách země. Řídí ji Muslimská světová liga (MWL), misionářská společnost financovaná hlavně Saúdskou Arábií.

Obavy ohledně fungování mešity začaly růst poté, co vyšlo najevo, že potomci těchto migrantů z třetí generace, kteří se cítí být vyloučeni z belgické společnosti, jsou často úspěšně lákáni IS. Brusel poslal do Sýrie nejvíce zahraničních bojovníků ze všech evropských měst.

Klasifikovaná zpráva belgické bezpečnostní agentury OCAD / OCAM v roce 2016 prohlásila, že wahhábistická pobočka islámu propagovaná v mešitě vedla muslimskou mládež k radikálnějším myšlenkám, podle zdrojů s přístupem k této zprávě. „Mešita má vliv na šíření tohoto nenávistného softwaru," řekl vyšší belgický bezpečnostní zdroj. „Nikdo (tomu) nevěnoval pozornost po celá desetiletí."

Belgické bezpečnostní zdroje nicméně tvrdí, že nejsou žádné důkazy, že by imáni z Velké mešity  hlásali násilí nebo měli vazby na útoky. Poukazují na to, že belgičtí zahraniční bojovníci IS byly rekrutovány především online. Nicméně belgický parlament se shodl na tom, že wahhábismus kázaný v mešitě je „brána nebo dokonce predispozice k mnohem bojovnějšímu islámu, který je násilný" a v říjnu rozhodl přistoupit k ukončení saúdského pronájmu.

Belgičtí vůdci tvrdí, že chtějí, aby mešita kázala „evropský islám" lépe sladěný s evropskými hodnotami. Reuters však poukazuje na to, že není jasné, kdo bude provozovat rozsáhlý komplex mešit, který každoročně získává přibližně 5 milionů eur prostřednictvím MWL. Belgičtí představitelé nyní naznačují, že by správu mešity mohla na starost dostat Muslimské představenstvo Belgie, skupina, která je blízká marockému úřadu.

Podle pochybovačných hlasů je však pozdě na to, aby se dokázalo ze dne na den přeměnit muslimy vystavěných po desetiletí indoktrinaci islámským fundamentalismem ze strany MLW, na příznivce umírněného evropského islámu i za pomoci saúdské proměny. Stephane Lacroix, odborník na islám v Saúdské Arábii, je přesvědčen o tom, že změny přišly příliš pozdě, protože většina militantních skupin, které se vzešly ze saúdských sítí, se staly nezávislými.

Související

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.
Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

Více souvisejících

Saúdská Arábie Belgie Muslimové mešity islám

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy