Odpůrci koncesionářských poplatků prohráli. Švýcaři v referendu zrušení odmítli

Bern - Švýcaři dnes v referendu rozhodovali, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi, které vysílají ve čtyřech jazycích země. Nakonec se vyslovili pro zachování plateb. Domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, jež je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena.

Podle kritiků, kteří si pomocí iniciativy "No Billag" vymohli konání referenda, je částka příliš vysoká. Zastánci poplatků tvrdí, že by jejich zrušení mohlo omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Stanice, spojené pod jednou institucí SSR, by podle agentury AFP mohly i zaniknout, pokud na ně Švýcaři odmítnou platit. SSR, čítající dohromady 21 rozhlasových a 13 televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Proti zrušení poplatků hlasovalo 71,6 oprávněných voličů. Informovala o tom agentura ATS. Švýcaři zároveň odsouhlasili (84,1 procent hlasů) zachování daně z přidané hodnoty a přímé federální daně, jež jsou dvěma hlavními zdroji příjmů Švýcarské konfederace. Volební účast přesáhla 54 procent, což je výše než průměr posledních let (45 procent). V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Koncesionářské poplatky se vybírají ve 24 zemích Evropy. V některých z těchto zemí jsou z důvodu eliminace vysokého počtu neplatičů poplatky hrazeny společně s účty za elektřinu. Ve 20 evropských zemích se koncesionářské poplatky nevybírají. Veřejnoprávní vysílání je zde financováno ze státního rozpočtu, či také prostřednictvím příjmů z reklamy, nebo jsou poplatky zahrnuty do daní.

Země, v nichž jsou zavedeny koncesionářské poplatky

ALBÁNIE - V zemi se za veřejnoprávní vysílání vybírá poplatek ve výši 800 leků ročně (asi 154 Kč), vysílání je financováno z 58 procent prostřednictvím daní.

BOSNA A HERCEGOVINA - Koncesionářský poplatek za vysílání činí zhruba 46 eur ročně, země se v minulosti potýkala s vysokým počtem dlužníků, z tohoto důvodu Bosňané poplatek hradili společně s účtem za telefon, od srpna 2017 ho platí společně s účty za elektřinu.

BRITÁNIE - V současné době britské domácnosti platí ročně 147 liber (asi 4233 Kč), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Neuhrazení poplatku se považuje za daňový únik.

ČERNÁ HORA - Měsíční koncesionářský poplatek v zemi činí 3,5 eura.

ČESKÁ REPUBLIKA - Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní vysílání je v ČR rozdělen, výše televizního poplatku je od roku 2008 135 Kč, rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 Kč.

DÁNSKO - Poplatek za vysílání činí 332 eur ročně a patří k hlavním zdrojům financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.

FRANCIE - Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi je v zemi 137 eur.

CHORVATSKO - Celková roční výše koncesionářského poplatku je v zemi stanovena jako procentní podíl z průměrné čisté mzdy v předcházejícím roce, jedná se o zhruba 1,5 procenta ze mzdy, maximálně však 137 eur ročně.

IRSKO - Poplatek za vysílání činí v zemi 160 eur ročně, osoby starší sedmdesáti let mají vysílání zdarma.

ITÁLIE - Italské domácnosti platí ročně 100 eur, poplatek je hrazen s účtem za elektřinu.

MAKEDONIE - Koncesionářský poplatek činí přibližně 26 eur za rok, země se stále potýká s vysokým počtem dlužníků.

NĚMECKO - Domácnosti v Německu platí paušální částku 17,5 eura měsíčně bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio.

NORSKO - Koncesionářský poplatek činí přibližně 318 eur ročně.

POLSKO - Roční koncesionářský poplatek v zemi činí 200 zlotých (1215 Kč), země se potýká s vysokým počtem neplatičů, vláda navrhuje, aby Poláci odváděli poplatky společně s daněmi.

PORTUGALSKO - V zemi byl v roce 1992 zrušen televizní poplatek, zůstal jen rozhlasový poplatek, který činí 33 eur ročně.

RAKOUSKO - V každé spolkové zemi je jiná výše poplatků, nejnižší roční poplatky jsou 251 eur za televizi a 71 eur za rozhlas ve Vorarlbersku, nejvíce platí domácnosti 321 eur za televizi a 89 eur za rozhlas ve Štýrsku.

RUMUNSKO - Koncesionářský poplatek činí v zemi v přepočtu asi 10,8 eura ročně a je hrazen jako součást účtu za elektřinu.

ŘECKO - Řekové platí za veřejnoprávní vysílání poplatek 36 eur ročně prostřednictvím účtu za elektřinu.

SLOVENSKO - Koncesionářský poplatek v zemi je ve výši 4,6 eura měsíčně.

SLOVINSKO - Roční poplatek za televizi a rozhlas činí 153 eur, nebo 45 eur jen za rozhlas.

SRBSKO - Koncesionářské poplatky jsou spojené s účty za elektřinu a činí v přepočtu 14,6 eura ročně.

ŠVÉDSKO - Koncesionářský poplatek je v zemi v současnosti v přepočtu 242 eur ročně.

ŠVÝCARSKO - Domácnosti posílají ročně 451,10 franku (9800 korun) společnosti Billag, která je pověřena vybíráním koncesionářských poplatků. O zrušení poplatků se bude rozhodovat 4. března v referendu. Pro zachování poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas se v průzkumu vyslovilo 59 procent respondentů.

TURECKO - Koncesionářský poplatek v zemi činí dvě procenta z účtu za elektřinu a osm až 16 procent z pořizovací ceny rozhlasového nebo televizního přijímače.

Země, v nichž koncesionářské poplatky nejsou zavedeny, nebo byly zrušeny:

ANDORRA - Veřejnoprávní vysílání je financováno příjmy z reklamy a vládních grantů.

BELGIE - Jednotlivé regiony poplatky zrušily a částečně zahrnuly do regionální daně.

BĚLORUSKO - Běloruská národní státní televize a rozhlas je financována ze státního rozpočtu.

BULHARSKO - Bulharská státní televize (BNT) a rozhlas (BNR) jsou téměř výhradně financovány ze státního rozpočtu.

ESTONSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu.

FINSKO - V zemi byly koncesionářské poplatky v roce 2013 nahrazeny progresivní daní ve výši od 50 do 140 eur ročně v závislosti na výši příjmu, daň se vztahuje na obyvatele starší osmnácti let. Lidé s velmi nízkými příjmy jsou od daně osvobozeny.

ISLAND - Poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou součástí daně z příjmu.

KYPR - Veřejnoprávní média na Kypru jsou financována prostřednictvím příjmů z reklamy a vládních grantů.

LICHTENŠTEJNSKO - V roce 2004 byla v zemi zestátněna do té doby soukromá rozhlasová stanice Radio Liechtenstein, která je financována příjmy z reklamy a státními dotacemi.

LITVA - Veřejnoprávní vysílání je financováno především ze státního rozpočtu.

LOTYŠSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu (70 procent) a příjmy z reklamy (30 procent).

LUCEMBURSKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

MAĎARSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu. Povinnost platit poplatek byla v zemi zrušena v roce 2002, protože se poplatky nedařilo efektivně vybírat.

MALTA - Koncesionářské poplatky byly v zemi v roce 2011 zrušeny.

MOLDAVSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu.

MONAKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

NIZOZEMSKO - Poplatky byly zrušeny v roce 2000, kvůli vysokým nákladům na jejich výběr. Veřejnoprávní vysílání je financováno prostřednictvím státních dotací a reklamy.

RUSKO - Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů a je financována ze státního rozpočtu.

ŠPANĚLSKO - Od roku 2010 je veřejnoprávní vysílání financováno státními dotacemi a z poplatků soukromých vysílatelů za využívaní televizních frekvencí.

UKRAJINA - Veřejnoprávní média v zemi jsou financována ze státního rozpočtu a z příjmů z reklamy.

Související

Více souvisejících

televizní poplatky ,  Švýcarsko ,  referendum

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 2 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 3 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

Počasí bude o víkendu chladné, objeví se ranní mrazíky

Česko o víkendu sevře chladné, avšak převážně slunečné počasí, které přinese ranní mrazíky a na některých místech také mlhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy