Odpůrci koncesionářských poplatků prohráli. Švýcaři v referendu zrušení odmítli

Bern - Švýcaři dnes v referendu rozhodovali, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi, které vysílají ve čtyřech jazycích země. Nakonec se vyslovili pro zachování plateb. Domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, jež je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena.

Podle kritiků, kteří si pomocí iniciativy "No Billag" vymohli konání referenda, je částka příliš vysoká. Zastánci poplatků tvrdí, že by jejich zrušení mohlo omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Stanice, spojené pod jednou institucí SSR, by podle agentury AFP mohly i zaniknout, pokud na ně Švýcaři odmítnou platit. SSR, čítající dohromady 21 rozhlasových a 13 televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Proti zrušení poplatků hlasovalo 71,6 oprávněných voličů. Informovala o tom agentura ATS. Švýcaři zároveň odsouhlasili (84,1 procent hlasů) zachování daně z přidané hodnoty a přímé federální daně, jež jsou dvěma hlavními zdroji příjmů Švýcarské konfederace. Volební účast přesáhla 54 procent, což je výše než průměr posledních let (45 procent). V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Koncesionářské poplatky se vybírají ve 24 zemích Evropy. V některých z těchto zemí jsou z důvodu eliminace vysokého počtu neplatičů poplatky hrazeny společně s účty za elektřinu. Ve 20 evropských zemích se koncesionářské poplatky nevybírají. Veřejnoprávní vysílání je zde financováno ze státního rozpočtu, či také prostřednictvím příjmů z reklamy, nebo jsou poplatky zahrnuty do daní.

Země, v nichž jsou zavedeny koncesionářské poplatky

ALBÁNIE - V zemi se za veřejnoprávní vysílání vybírá poplatek ve výši 800 leků ročně (asi 154 Kč), vysílání je financováno z 58 procent prostřednictvím daní.

BOSNA A HERCEGOVINA - Koncesionářský poplatek za vysílání činí zhruba 46 eur ročně, země se v minulosti potýkala s vysokým počtem dlužníků, z tohoto důvodu Bosňané poplatek hradili společně s účtem za telefon, od srpna 2017 ho platí společně s účty za elektřinu.

BRITÁNIE - V současné době britské domácnosti platí ročně 147 liber (asi 4233 Kč), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Neuhrazení poplatku se považuje za daňový únik.

ČERNÁ HORA - Měsíční koncesionářský poplatek v zemi činí 3,5 eura.

ČESKÁ REPUBLIKA - Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní vysílání je v ČR rozdělen, výše televizního poplatku je od roku 2008 135 Kč, rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 Kč.

DÁNSKO - Poplatek za vysílání činí 332 eur ročně a patří k hlavním zdrojům financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.

FRANCIE - Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi je v zemi 137 eur.

CHORVATSKO - Celková roční výše koncesionářského poplatku je v zemi stanovena jako procentní podíl z průměrné čisté mzdy v předcházejícím roce, jedná se o zhruba 1,5 procenta ze mzdy, maximálně však 137 eur ročně.

IRSKO - Poplatek za vysílání činí v zemi 160 eur ročně, osoby starší sedmdesáti let mají vysílání zdarma.

ITÁLIE - Italské domácnosti platí ročně 100 eur, poplatek je hrazen s účtem za elektřinu.

MAKEDONIE - Koncesionářský poplatek činí přibližně 26 eur za rok, země se stále potýká s vysokým počtem dlužníků.

NĚMECKO - Domácnosti v Německu platí paušální částku 17,5 eura měsíčně bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio.

NORSKO - Koncesionářský poplatek činí přibližně 318 eur ročně.

POLSKO - Roční koncesionářský poplatek v zemi činí 200 zlotých (1215 Kč), země se potýká s vysokým počtem neplatičů, vláda navrhuje, aby Poláci odváděli poplatky společně s daněmi.

PORTUGALSKO - V zemi byl v roce 1992 zrušen televizní poplatek, zůstal jen rozhlasový poplatek, který činí 33 eur ročně.

RAKOUSKO - V každé spolkové zemi je jiná výše poplatků, nejnižší roční poplatky jsou 251 eur za televizi a 71 eur za rozhlas ve Vorarlbersku, nejvíce platí domácnosti 321 eur za televizi a 89 eur za rozhlas ve Štýrsku.

RUMUNSKO - Koncesionářský poplatek činí v zemi v přepočtu asi 10,8 eura ročně a je hrazen jako součást účtu za elektřinu.

ŘECKO - Řekové platí za veřejnoprávní vysílání poplatek 36 eur ročně prostřednictvím účtu za elektřinu.

SLOVENSKO - Koncesionářský poplatek v zemi je ve výši 4,6 eura měsíčně.

SLOVINSKO - Roční poplatek za televizi a rozhlas činí 153 eur, nebo 45 eur jen za rozhlas.

SRBSKO - Koncesionářské poplatky jsou spojené s účty za elektřinu a činí v přepočtu 14,6 eura ročně.

ŠVÉDSKO - Koncesionářský poplatek je v zemi v současnosti v přepočtu 242 eur ročně.

ŠVÝCARSKO - Domácnosti posílají ročně 451,10 franku (9800 korun) společnosti Billag, která je pověřena vybíráním koncesionářských poplatků. O zrušení poplatků se bude rozhodovat 4. března v referendu. Pro zachování poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas se v průzkumu vyslovilo 59 procent respondentů.

TURECKO - Koncesionářský poplatek v zemi činí dvě procenta z účtu za elektřinu a osm až 16 procent z pořizovací ceny rozhlasového nebo televizního přijímače.

Země, v nichž koncesionářské poplatky nejsou zavedeny, nebo byly zrušeny:

ANDORRA - Veřejnoprávní vysílání je financováno příjmy z reklamy a vládních grantů.

BELGIE - Jednotlivé regiony poplatky zrušily a částečně zahrnuly do regionální daně.

BĚLORUSKO - Běloruská národní státní televize a rozhlas je financována ze státního rozpočtu.

BULHARSKO - Bulharská státní televize (BNT) a rozhlas (BNR) jsou téměř výhradně financovány ze státního rozpočtu.

ESTONSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu.

FINSKO - V zemi byly koncesionářské poplatky v roce 2013 nahrazeny progresivní daní ve výši od 50 do 140 eur ročně v závislosti na výši příjmu, daň se vztahuje na obyvatele starší osmnácti let. Lidé s velmi nízkými příjmy jsou od daně osvobozeny.

ISLAND - Poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou součástí daně z příjmu.

KYPR - Veřejnoprávní média na Kypru jsou financována prostřednictvím příjmů z reklamy a vládních grantů.

LICHTENŠTEJNSKO - V roce 2004 byla v zemi zestátněna do té doby soukromá rozhlasová stanice Radio Liechtenstein, která je financována příjmy z reklamy a státními dotacemi.

LITVA - Veřejnoprávní vysílání je financováno především ze státního rozpočtu.

LOTYŠSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu (70 procent) a příjmy z reklamy (30 procent).

LUCEMBURSKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

MAĎARSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu. Povinnost platit poplatek byla v zemi zrušena v roce 2002, protože se poplatky nedařilo efektivně vybírat.

MALTA - Koncesionářské poplatky byly v zemi v roce 2011 zrušeny.

MOLDAVSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu.

MONAKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

NIZOZEMSKO - Poplatky byly zrušeny v roce 2000, kvůli vysokým nákladům na jejich výběr. Veřejnoprávní vysílání je financováno prostřednictvím státních dotací a reklamy.

RUSKO - Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů a je financována ze státního rozpočtu.

ŠPANĚLSKO - Od roku 2010 je veřejnoprávní vysílání financováno státními dotacemi a z poplatků soukromých vysílatelů za využívaní televizních frekvencí.

UKRAJINA - Veřejnoprávní média v zemi jsou financována ze státního rozpočtu a z příjmů z reklamy.

Související

Více souvisejících

televizní poplatky Švýcarsko referendum

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy