Odpůrci koncesionářských poplatků prohráli. Švýcaři v referendu zrušení odmítli

Bern - Švýcaři dnes v referendu rozhodovali, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi, které vysílají ve čtyřech jazycích země. Nakonec se vyslovili pro zachování plateb. Domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, jež je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena.

Podle kritiků, kteří si pomocí iniciativy "No Billag" vymohli konání referenda, je částka příliš vysoká. Zastánci poplatků tvrdí, že by jejich zrušení mohlo omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Stanice, spojené pod jednou institucí SSR, by podle agentury AFP mohly i zaniknout, pokud na ně Švýcaři odmítnou platit. SSR, čítající dohromady 21 rozhlasových a 13 televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Proti zrušení poplatků hlasovalo 71,6 oprávněných voličů. Informovala o tom agentura ATS. Švýcaři zároveň odsouhlasili (84,1 procent hlasů) zachování daně z přidané hodnoty a přímé federální daně, jež jsou dvěma hlavními zdroji příjmů Švýcarské konfederace. Volební účast přesáhla 54 procent, což je výše než průměr posledních let (45 procent). V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Koncesionářské poplatky se vybírají ve 24 zemích Evropy. V některých z těchto zemí jsou z důvodu eliminace vysokého počtu neplatičů poplatky hrazeny společně s účty za elektřinu. Ve 20 evropských zemích se koncesionářské poplatky nevybírají. Veřejnoprávní vysílání je zde financováno ze státního rozpočtu, či také prostřednictvím příjmů z reklamy, nebo jsou poplatky zahrnuty do daní.

Země, v nichž jsou zavedeny koncesionářské poplatky

ALBÁNIE - V zemi se za veřejnoprávní vysílání vybírá poplatek ve výši 800 leků ročně (asi 154 Kč), vysílání je financováno z 58 procent prostřednictvím daní.

BOSNA A HERCEGOVINA - Koncesionářský poplatek za vysílání činí zhruba 46 eur ročně, země se v minulosti potýkala s vysokým počtem dlužníků, z tohoto důvodu Bosňané poplatek hradili společně s účtem za telefon, od srpna 2017 ho platí společně s účty za elektřinu.

BRITÁNIE - V současné době britské domácnosti platí ročně 147 liber (asi 4233 Kč), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Neuhrazení poplatku se považuje za daňový únik.

ČERNÁ HORA - Měsíční koncesionářský poplatek v zemi činí 3,5 eura.

ČESKÁ REPUBLIKA - Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní vysílání je v ČR rozdělen, výše televizního poplatku je od roku 2008 135 Kč, rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 Kč.

DÁNSKO - Poplatek za vysílání činí 332 eur ročně a patří k hlavním zdrojům financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.

FRANCIE - Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi je v zemi 137 eur.

CHORVATSKO - Celková roční výše koncesionářského poplatku je v zemi stanovena jako procentní podíl z průměrné čisté mzdy v předcházejícím roce, jedná se o zhruba 1,5 procenta ze mzdy, maximálně však 137 eur ročně.

IRSKO - Poplatek za vysílání činí v zemi 160 eur ročně, osoby starší sedmdesáti let mají vysílání zdarma.

ITÁLIE - Italské domácnosti platí ročně 100 eur, poplatek je hrazen s účtem za elektřinu.

MAKEDONIE - Koncesionářský poplatek činí přibližně 26 eur za rok, země se stále potýká s vysokým počtem dlužníků.

NĚMECKO - Domácnosti v Německu platí paušální částku 17,5 eura měsíčně bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio.

NORSKO - Koncesionářský poplatek činí přibližně 318 eur ročně.

POLSKO - Roční koncesionářský poplatek v zemi činí 200 zlotých (1215 Kč), země se potýká s vysokým počtem neplatičů, vláda navrhuje, aby Poláci odváděli poplatky společně s daněmi.

PORTUGALSKO - V zemi byl v roce 1992 zrušen televizní poplatek, zůstal jen rozhlasový poplatek, který činí 33 eur ročně.

RAKOUSKO - V každé spolkové zemi je jiná výše poplatků, nejnižší roční poplatky jsou 251 eur za televizi a 71 eur za rozhlas ve Vorarlbersku, nejvíce platí domácnosti 321 eur za televizi a 89 eur za rozhlas ve Štýrsku.

RUMUNSKO - Koncesionářský poplatek činí v zemi v přepočtu asi 10,8 eura ročně a je hrazen jako součást účtu za elektřinu.

ŘECKO - Řekové platí za veřejnoprávní vysílání poplatek 36 eur ročně prostřednictvím účtu za elektřinu.

SLOVENSKO - Koncesionářský poplatek v zemi je ve výši 4,6 eura měsíčně.

SLOVINSKO - Roční poplatek za televizi a rozhlas činí 153 eur, nebo 45 eur jen za rozhlas.

SRBSKO - Koncesionářské poplatky jsou spojené s účty za elektřinu a činí v přepočtu 14,6 eura ročně.

ŠVÉDSKO - Koncesionářský poplatek je v zemi v současnosti v přepočtu 242 eur ročně.

ŠVÝCARSKO - Domácnosti posílají ročně 451,10 franku (9800 korun) společnosti Billag, která je pověřena vybíráním koncesionářských poplatků. O zrušení poplatků se bude rozhodovat 4. března v referendu. Pro zachování poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas se v průzkumu vyslovilo 59 procent respondentů.

TURECKO - Koncesionářský poplatek v zemi činí dvě procenta z účtu za elektřinu a osm až 16 procent z pořizovací ceny rozhlasového nebo televizního přijímače.

Země, v nichž koncesionářské poplatky nejsou zavedeny, nebo byly zrušeny:

ANDORRA - Veřejnoprávní vysílání je financováno příjmy z reklamy a vládních grantů.

BELGIE - Jednotlivé regiony poplatky zrušily a částečně zahrnuly do regionální daně.

BĚLORUSKO - Běloruská národní státní televize a rozhlas je financována ze státního rozpočtu.

BULHARSKO - Bulharská státní televize (BNT) a rozhlas (BNR) jsou téměř výhradně financovány ze státního rozpočtu.

ESTONSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu.

FINSKO - V zemi byly koncesionářské poplatky v roce 2013 nahrazeny progresivní daní ve výši od 50 do 140 eur ročně v závislosti na výši příjmu, daň se vztahuje na obyvatele starší osmnácti let. Lidé s velmi nízkými příjmy jsou od daně osvobozeny.

ISLAND - Poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou součástí daně z příjmu.

KYPR - Veřejnoprávní média na Kypru jsou financována prostřednictvím příjmů z reklamy a vládních grantů.

LICHTENŠTEJNSKO - V roce 2004 byla v zemi zestátněna do té doby soukromá rozhlasová stanice Radio Liechtenstein, která je financována příjmy z reklamy a státními dotacemi.

LITVA - Veřejnoprávní vysílání je financováno především ze státního rozpočtu.

LOTYŠSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu (70 procent) a příjmy z reklamy (30 procent).

LUCEMBURSKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

MAĎARSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu. Povinnost platit poplatek byla v zemi zrušena v roce 2002, protože se poplatky nedařilo efektivně vybírat.

MALTA - Koncesionářské poplatky byly v zemi v roce 2011 zrušeny.

MOLDAVSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu.

MONAKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

NIZOZEMSKO - Poplatky byly zrušeny v roce 2000, kvůli vysokým nákladům na jejich výběr. Veřejnoprávní vysílání je financováno prostřednictvím státních dotací a reklamy.

RUSKO - Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů a je financována ze státního rozpočtu.

ŠPANĚLSKO - Od roku 2010 je veřejnoprávní vysílání financováno státními dotacemi a z poplatků soukromých vysílatelů za využívaní televizních frekvencí.

UKRAJINA - Veřejnoprávní média v zemi jsou financována ze státního rozpočtu a z příjmů z reklamy.

Související

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

Více souvisejících

televizní poplatky Švýcarsko referendum

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 7 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy