Odpůrci koncesionářských poplatků prohráli. Švýcaři v referendu zrušení odmítli

Bern - Švýcaři dnes v referendu rozhodovali, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi, které vysílají ve čtyřech jazycích země. Nakonec se vyslovili pro zachování plateb. Domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, jež je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena.

Podle kritiků, kteří si pomocí iniciativy "No Billag" vymohli konání referenda, je částka příliš vysoká. Zastánci poplatků tvrdí, že by jejich zrušení mohlo omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Stanice, spojené pod jednou institucí SSR, by podle agentury AFP mohly i zaniknout, pokud na ně Švýcaři odmítnou platit. SSR, čítající dohromady 21 rozhlasových a 13 televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Proti zrušení poplatků hlasovalo 71,6 oprávněných voličů. Informovala o tom agentura ATS. Švýcaři zároveň odsouhlasili (84,1 procent hlasů) zachování daně z přidané hodnoty a přímé federální daně, jež jsou dvěma hlavními zdroji příjmů Švýcarské konfederace. Volební účast přesáhla 54 procent, což je výše než průměr posledních let (45 procent). V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Koncesionářské poplatky se vybírají ve 24 zemích Evropy. V některých z těchto zemí jsou z důvodu eliminace vysokého počtu neplatičů poplatky hrazeny společně s účty za elektřinu. Ve 20 evropských zemích se koncesionářské poplatky nevybírají. Veřejnoprávní vysílání je zde financováno ze státního rozpočtu, či také prostřednictvím příjmů z reklamy, nebo jsou poplatky zahrnuty do daní.

Země, v nichž jsou zavedeny koncesionářské poplatky

ALBÁNIE - V zemi se za veřejnoprávní vysílání vybírá poplatek ve výši 800 leků ročně (asi 154 Kč), vysílání je financováno z 58 procent prostřednictvím daní.

BOSNA A HERCEGOVINA - Koncesionářský poplatek za vysílání činí zhruba 46 eur ročně, země se v minulosti potýkala s vysokým počtem dlužníků, z tohoto důvodu Bosňané poplatek hradili společně s účtem za telefon, od srpna 2017 ho platí společně s účty za elektřinu.

BRITÁNIE - V současné době britské domácnosti platí ročně 147 liber (asi 4233 Kč), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Neuhrazení poplatku se považuje za daňový únik.

ČERNÁ HORA - Měsíční koncesionářský poplatek v zemi činí 3,5 eura.

ČESKÁ REPUBLIKA - Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní vysílání je v ČR rozdělen, výše televizního poplatku je od roku 2008 135 Kč, rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 Kč.

DÁNSKO - Poplatek za vysílání činí 332 eur ročně a patří k hlavním zdrojům financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.

FRANCIE - Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi je v zemi 137 eur.

CHORVATSKO - Celková roční výše koncesionářského poplatku je v zemi stanovena jako procentní podíl z průměrné čisté mzdy v předcházejícím roce, jedná se o zhruba 1,5 procenta ze mzdy, maximálně však 137 eur ročně.

IRSKO - Poplatek za vysílání činí v zemi 160 eur ročně, osoby starší sedmdesáti let mají vysílání zdarma.

ITÁLIE - Italské domácnosti platí ročně 100 eur, poplatek je hrazen s účtem za elektřinu.

MAKEDONIE - Koncesionářský poplatek činí přibližně 26 eur za rok, země se stále potýká s vysokým počtem dlužníků.

NĚMECKO - Domácnosti v Německu platí paušální částku 17,5 eura měsíčně bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio.

NORSKO - Koncesionářský poplatek činí přibližně 318 eur ročně.

POLSKO - Roční koncesionářský poplatek v zemi činí 200 zlotých (1215 Kč), země se potýká s vysokým počtem neplatičů, vláda navrhuje, aby Poláci odváděli poplatky společně s daněmi.

PORTUGALSKO - V zemi byl v roce 1992 zrušen televizní poplatek, zůstal jen rozhlasový poplatek, který činí 33 eur ročně.

RAKOUSKO - V každé spolkové zemi je jiná výše poplatků, nejnižší roční poplatky jsou 251 eur za televizi a 71 eur za rozhlas ve Vorarlbersku, nejvíce platí domácnosti 321 eur za televizi a 89 eur za rozhlas ve Štýrsku.

RUMUNSKO - Koncesionářský poplatek činí v zemi v přepočtu asi 10,8 eura ročně a je hrazen jako součást účtu za elektřinu.

ŘECKO - Řekové platí za veřejnoprávní vysílání poplatek 36 eur ročně prostřednictvím účtu za elektřinu.

SLOVENSKO - Koncesionářský poplatek v zemi je ve výši 4,6 eura měsíčně.

SLOVINSKO - Roční poplatek za televizi a rozhlas činí 153 eur, nebo 45 eur jen za rozhlas.

SRBSKO - Koncesionářské poplatky jsou spojené s účty za elektřinu a činí v přepočtu 14,6 eura ročně.

ŠVÉDSKO - Koncesionářský poplatek je v zemi v současnosti v přepočtu 242 eur ročně.

ŠVÝCARSKO - Domácnosti posílají ročně 451,10 franku (9800 korun) společnosti Billag, která je pověřena vybíráním koncesionářských poplatků. O zrušení poplatků se bude rozhodovat 4. března v referendu. Pro zachování poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas se v průzkumu vyslovilo 59 procent respondentů.

TURECKO - Koncesionářský poplatek v zemi činí dvě procenta z účtu za elektřinu a osm až 16 procent z pořizovací ceny rozhlasového nebo televizního přijímače.

Země, v nichž koncesionářské poplatky nejsou zavedeny, nebo byly zrušeny:

ANDORRA - Veřejnoprávní vysílání je financováno příjmy z reklamy a vládních grantů.

BELGIE - Jednotlivé regiony poplatky zrušily a částečně zahrnuly do regionální daně.

BĚLORUSKO - Běloruská národní státní televize a rozhlas je financována ze státního rozpočtu.

BULHARSKO - Bulharská státní televize (BNT) a rozhlas (BNR) jsou téměř výhradně financovány ze státního rozpočtu.

ESTONSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu.

FINSKO - V zemi byly koncesionářské poplatky v roce 2013 nahrazeny progresivní daní ve výši od 50 do 140 eur ročně v závislosti na výši příjmu, daň se vztahuje na obyvatele starší osmnácti let. Lidé s velmi nízkými příjmy jsou od daně osvobozeny.

ISLAND - Poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou součástí daně z příjmu.

KYPR - Veřejnoprávní média na Kypru jsou financována prostřednictvím příjmů z reklamy a vládních grantů.

LICHTENŠTEJNSKO - V roce 2004 byla v zemi zestátněna do té doby soukromá rozhlasová stanice Radio Liechtenstein, která je financována příjmy z reklamy a státními dotacemi.

LITVA - Veřejnoprávní vysílání je financováno především ze státního rozpočtu.

LOTYŠSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu (70 procent) a příjmy z reklamy (30 procent).

LUCEMBURSKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

MAĎARSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu. Povinnost platit poplatek byla v zemi zrušena v roce 2002, protože se poplatky nedařilo efektivně vybírat.

MALTA - Koncesionářské poplatky byly v zemi v roce 2011 zrušeny.

MOLDAVSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu.

MONAKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

NIZOZEMSKO - Poplatky byly zrušeny v roce 2000, kvůli vysokým nákladům na jejich výběr. Veřejnoprávní vysílání je financováno prostřednictvím státních dotací a reklamy.

RUSKO - Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů a je financována ze státního rozpočtu.

ŠPANĚLSKO - Od roku 2010 je veřejnoprávní vysílání financováno státními dotacemi a z poplatků soukromých vysílatelů za využívaní televizních frekvencí.

UKRAJINA - Veřejnoprávní média v zemi jsou financována ze státního rozpočtu a z příjmů z reklamy.

Související

Více souvisejících

televizní poplatky Švýcarsko referendum

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 4 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 7 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

Střelci z Kostelce nad Černými lesy hrozí výjimečný trest. Oběti znal

Středočeská policie v pondělí potvrdila, že muž podezřelý z nedělní dvojnásobné vraždy v Kostelci nad Černými lesy znal své oběti. Jednou z nich byla jeho bývalá partnerka. Obviněnému hrozí u soudu až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy