Odpůrci koncesionářských poplatků prohráli. Švýcaři v referendu zrušení odmítli

Bern - Švýcaři dnes v referendu rozhodovali, zda zrušit poplatky za veřejnoprávní rozhlas a televizi, které vysílají ve čtyřech jazycích země. Nakonec se vyslovili pro zachování plateb. Domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, jež je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena.

Podle kritiků, kteří si pomocí iniciativy "No Billag" vymohli konání referenda, je částka příliš vysoká. Zastánci poplatků tvrdí, že by jejich zrušení mohlo omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Stanice, spojené pod jednou institucí SSR, by podle agentury AFP mohly i zaniknout, pokud na ně Švýcaři odmítnou platit. SSR, čítající dohromady 21 rozhlasových a 13 televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Proti zrušení poplatků hlasovalo 71,6 oprávněných voličů. Informovala o tom agentura ATS. Švýcaři zároveň odsouhlasili (84,1 procent hlasů) zachování daně z přidané hodnoty a přímé federální daně, jež jsou dvěma hlavními zdroji příjmů Švýcarské konfederace. Volební účast přesáhla 54 procent, což je výše než průměr posledních let (45 procent). V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Koncesionářské poplatky se vybírají ve 24 zemích Evropy. V některých z těchto zemí jsou z důvodu eliminace vysokého počtu neplatičů poplatky hrazeny společně s účty za elektřinu. Ve 20 evropských zemích se koncesionářské poplatky nevybírají. Veřejnoprávní vysílání je zde financováno ze státního rozpočtu, či také prostřednictvím příjmů z reklamy, nebo jsou poplatky zahrnuty do daní.

Země, v nichž jsou zavedeny koncesionářské poplatky

ALBÁNIE - V zemi se za veřejnoprávní vysílání vybírá poplatek ve výši 800 leků ročně (asi 154 Kč), vysílání je financováno z 58 procent prostřednictvím daní.

BOSNA A HERCEGOVINA - Koncesionářský poplatek za vysílání činí zhruba 46 eur ročně, země se v minulosti potýkala s vysokým počtem dlužníků, z tohoto důvodu Bosňané poplatek hradili společně s účtem za telefon, od srpna 2017 ho platí společně s účty za elektřinu.

BRITÁNIE - V současné době britské domácnosti platí ročně 147 liber (asi 4233 Kč), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Neuhrazení poplatku se považuje za daňový únik.

ČERNÁ HORA - Měsíční koncesionářský poplatek v zemi činí 3,5 eura.

ČESKÁ REPUBLIKA - Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní vysílání je v ČR rozdělen, výše televizního poplatku je od roku 2008 135 Kč, rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 Kč.

DÁNSKO - Poplatek za vysílání činí 332 eur ročně a patří k hlavním zdrojům financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.

FRANCIE - Roční poplatek za veřejnoprávní rozhlas a televizi je v zemi 137 eur.

CHORVATSKO - Celková roční výše koncesionářského poplatku je v zemi stanovena jako procentní podíl z průměrné čisté mzdy v předcházejícím roce, jedná se o zhruba 1,5 procenta ze mzdy, maximálně však 137 eur ročně.

IRSKO - Poplatek za vysílání činí v zemi 160 eur ročně, osoby starší sedmdesáti let mají vysílání zdarma.

ITÁLIE - Italské domácnosti platí ročně 100 eur, poplatek je hrazen s účtem za elektřinu.

MAKEDONIE - Koncesionářský poplatek činí přibližně 26 eur za rok, země se stále potýká s vysokým počtem dlužníků.

NĚMECKO - Domácnosti v Německu platí paušální částku 17,5 eura měsíčně bez ohledu na to, zda vlastní televizi nebo rádio.

NORSKO - Koncesionářský poplatek činí přibližně 318 eur ročně.

POLSKO - Roční koncesionářský poplatek v zemi činí 200 zlotých (1215 Kč), země se potýká s vysokým počtem neplatičů, vláda navrhuje, aby Poláci odváděli poplatky společně s daněmi.

PORTUGALSKO - V zemi byl v roce 1992 zrušen televizní poplatek, zůstal jen rozhlasový poplatek, který činí 33 eur ročně.

RAKOUSKO - V každé spolkové zemi je jiná výše poplatků, nejnižší roční poplatky jsou 251 eur za televizi a 71 eur za rozhlas ve Vorarlbersku, nejvíce platí domácnosti 321 eur za televizi a 89 eur za rozhlas ve Štýrsku.

RUMUNSKO - Koncesionářský poplatek činí v zemi v přepočtu asi 10,8 eura ročně a je hrazen jako součást účtu za elektřinu.

ŘECKO - Řekové platí za veřejnoprávní vysílání poplatek 36 eur ročně prostřednictvím účtu za elektřinu.

SLOVENSKO - Koncesionářský poplatek v zemi je ve výši 4,6 eura měsíčně.

SLOVINSKO - Roční poplatek za televizi a rozhlas činí 153 eur, nebo 45 eur jen za rozhlas.

SRBSKO - Koncesionářské poplatky jsou spojené s účty za elektřinu a činí v přepočtu 14,6 eura ročně.

ŠVÉDSKO - Koncesionářský poplatek je v zemi v současnosti v přepočtu 242 eur ročně.

ŠVÝCARSKO - Domácnosti posílají ročně 451,10 franku (9800 korun) společnosti Billag, která je pověřena vybíráním koncesionářských poplatků. O zrušení poplatků se bude rozhodovat 4. března v referendu. Pro zachování poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas se v průzkumu vyslovilo 59 procent respondentů.

TURECKO - Koncesionářský poplatek v zemi činí dvě procenta z účtu za elektřinu a osm až 16 procent z pořizovací ceny rozhlasového nebo televizního přijímače.

Země, v nichž koncesionářské poplatky nejsou zavedeny, nebo byly zrušeny:

ANDORRA - Veřejnoprávní vysílání je financováno příjmy z reklamy a vládních grantů.

BELGIE - Jednotlivé regiony poplatky zrušily a částečně zahrnuly do regionální daně.

BĚLORUSKO - Běloruská národní státní televize a rozhlas je financována ze státního rozpočtu.

BULHARSKO - Bulharská státní televize (BNT) a rozhlas (BNR) jsou téměř výhradně financovány ze státního rozpočtu.

ESTONSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu.

FINSKO - V zemi byly koncesionářské poplatky v roce 2013 nahrazeny progresivní daní ve výši od 50 do 140 eur ročně v závislosti na výši příjmu, daň se vztahuje na obyvatele starší osmnácti let. Lidé s velmi nízkými příjmy jsou od daně osvobozeny.

ISLAND - Poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou součástí daně z příjmu.

KYPR - Veřejnoprávní média na Kypru jsou financována prostřednictvím příjmů z reklamy a vládních grantů.

LICHTENŠTEJNSKO - V roce 2004 byla v zemi zestátněna do té doby soukromá rozhlasová stanice Radio Liechtenstein, která je financována příjmy z reklamy a státními dotacemi.

LITVA - Veřejnoprávní vysílání je financováno především ze státního rozpočtu.

LOTYŠSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu (70 procent) a příjmy z reklamy (30 procent).

LUCEMBURSKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

MAĎARSKO - Veřejnoprávní média jsou v zemi financována ze státního rozpočtu. Povinnost platit poplatek byla v zemi zrušena v roce 2002, protože se poplatky nedařilo efektivně vybírat.

MALTA - Koncesionářské poplatky byly v zemi v roce 2011 zrušeny.

MOLDAVSKO - Veřejnoprávní vysílání je financováno ze státního rozpočtu.

MONAKO - Nemá vlastní veřejnoprávní vysílání.

NIZOZEMSKO - Poplatky byly zrušeny v roce 2000, kvůli vysokým nákladům na jejich výběr. Veřejnoprávní vysílání je financováno prostřednictvím státních dotací a reklamy.

RUSKO - Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů a je financována ze státního rozpočtu.

ŠPANĚLSKO - Od roku 2010 je veřejnoprávní vysílání financováno státními dotacemi a z poplatků soukromých vysílatelů za využívaní televizních frekvencí.

UKRAJINA - Veřejnoprávní média v zemi jsou financována ze státního rozpočtu a z příjmů z reklamy.

Související

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

Více souvisejících

televizní poplatky ,  Švýcarsko ,  referendum

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy