Plat vyšší než jaký mají europoslanci a systém nahrávající tradičním stranám: Vše, co jste potřebovali vědět o italských volbách

Italské volby jsou zároveň senátními volbami. Podle nového zákona má 37% zákonodárců v obou komorách parlamentu být voleno na místní úrovni, přičemž místo bude přiřazeno kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů v jeho volebním obvodu. Zbývající místa jsou přidělena proporcionálně pomocí krátkých uzavřených seznamů a malé množství vybírají Italové žijící v zahraničí.

Tento systém má však také ustanovení, která poskytují výhody pro předvolební koalice. Díky tomu má šanci na vítězství ve volbách koalice euroskeptické Ligy severu s Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho (který nemůže být nicméně premiérem). Hnutí Pěti hvězd, které není žádné v koalici, oponovalo tomuto novému volebnímu systému zvanému "Rosatellum" po místopředsedovi Demokratické strany, který jej navrhl, s tím, že má zajistit dosavadní nadvládu „tradičních“ stran.

Problematickým bodem italského volebního systému jsou taktéž poněkud odlišné podmínky pro volbu do dolní a horní komory parlamentu. Do poslanecké sněmovny mohou občané hlasovat od 18 let, do Senátu jim ale musí být alespoň 25. Tento rozdíl přináší v obou komorách různé většiny, což dále komplikuje hlasování o důvěře vlády. Poslanecká sněmovna z 630 míst, pro většinu je potřeba 316 míst. Senát má 315 míst, pro většinu je potřeba 158.

Možné výsledky voleb

Následkem těchto specifičností italského volebního systému se politologové domnívají, že žádná strana či koalice nebude absolutním vítězem voleb a po volbách bude následovat složité vyjednávání. Stabilita těchto vlád bude velmi pochybná.

Podle průzkumů volebního mínění je v čele závodu hnutí Pět hvězd s 27% voličských hlasů. Demokratická strana, hlavní vládní strana, má okolo 21%. Vzhůru Itálie by mohla získat okolo 16% voličských hlasů a Liga severu 13%. Nově vzniklé levicové uskupení  Svobodní a rovní by mohlo získat 6,1%, Národně konzervativní a euroskeptické straně Bratři Itálie je přisuzováno okolo 5% hlasů. Ostatní strany celkově mohou usilovat až o 6% hlasů.

Podle serveru Politico uvádí pět možných scénářů toho, jak dopadnou volby. Jedná se o vítězství středopravicových stran; koalici Demokratické strany s Vzhůru Itálie a centrickými stranami; koalice Demokratické strany, Hnutí pět hvězd a krajní levice; koalici Hnutí pěti hvězd a Ligy severu; nebo koalici hnutí Pěti hvězd s krajní levicí.  

Volební témata

Hlavními tématy volební kampaně byla nepřekvapivě migrační krize. Itálie je v evropském kontextu jedním z největších příjemců migrantů a odpovídá za střežení evropských pobřežních hranic, což se výrazně podepisuje na její ekonomice. Ta se doposud nevzpamatovala z hospodářské krize z roku 2008, Itálii navíc trápí vysoký státní dluh dosahující více než 130% HDP. Ekonomické problémy hrají výraznou roli zvláště u mladých lidí, nevidících příliš perspektivě svoji budoucnost. Server The Atlantic upozorňuje, že právě oni patří mezi hlavní voliče Hnutí pěti hvězd.   

Politico též podotýká, že volební kampaň byla jedním velkým cirkusem. Strany se předháněly v tom učinit samy sebe co nejpřitažlivější v očích voličů a znemožnit své protivníky, včetně svých koaličních partnerů. V duchu hesla „slibem nezarmoutíš“ většina se zavázala k obtížně dosažitelným krokům jako je např. znovuotevření a zdanění domů lásky, vyšší penze a nižší důchody či bezplatné návštěvy veterináře. Kolektivně by jejich politické sliby stály podle italských sdělovacích prostředků přibližně 1 bilion eur. 72% voličů v průzkumech veřejného mínění nicméně uvádí, že těmto slibům nevěří, přesto tolik mnoho falešných nabídek by mohlo přilít olej do už tak doutnajícího voličského hněvu.

Tato usilovná snaha je do značné míry dána velmi vysokým platem, který pobírají italští poslanci. Celkově může přesáhnout až 13 000 eur (329 680 Kč) za měsíc. Pro srovnání, čistý měsíční plat europoslance je 6200 eur (157 232 Kč). Průměrná italská rodina má čistý příjem 30 000 eur (760 800 Kč).