Plat vyšší než jaký mají europoslanci a systém nahrávající tradičním stranám: Vše, co jste potřebovali vědět o italských volbách

Řím - Dnes se v Itálii budou konat parlamentní volby. Favoritem je populistické hnutí Pěti hvězd, oblíbené především mezi mladými, nespokojenými s ekonomickou situací země. Nicméně šanci mají i další strany. Do výsledku voleb může výrazně zasáhnout nový volební zákon, který tento rok bude poprvé implementován.

Italské volby jsou zároveň senátními volbami. Podle nového zákona má 37% zákonodárců v obou komorách parlamentu být voleno na místní úrovni, přičemž místo bude přiřazeno kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů v jeho volebním obvodu. Zbývající místa jsou přidělena proporcionálně pomocí krátkých uzavřených seznamů a malé množství vybírají Italové žijící v zahraničí.

Tento systém má však také ustanovení, která poskytují výhody pro předvolební koalice. Díky tomu má šanci na vítězství ve volbách koalice euroskeptické Ligy severu s Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho (který nemůže být nicméně premiérem). Hnutí Pěti hvězd, které není žádné v koalici, oponovalo tomuto novému volebnímu systému zvanému "Rosatellum" po místopředsedovi Demokratické strany, který jej navrhl, s tím, že má zajistit dosavadní nadvládu „tradičních“ stran.

Problematickým bodem italského volebního systému jsou taktéž poněkud odlišné podmínky pro volbu do dolní a horní komory parlamentu. Do poslanecké sněmovny mohou občané hlasovat od 18 let, do Senátu jim ale musí být alespoň 25. Tento rozdíl přináší v obou komorách různé většiny, což dále komplikuje hlasování o důvěře vlády. Poslanecká sněmovna z 630 míst, pro většinu je potřeba 316 míst. Senát má 315 míst, pro většinu je potřeba 158.

Možné výsledky voleb

Následkem těchto specifičností italského volebního systému se politologové domnívají, že žádná strana či koalice nebude absolutním vítězem voleb a po volbách bude následovat složité vyjednávání. Stabilita těchto vlád bude velmi pochybná.

Podle průzkumů volebního mínění je v čele závodu hnutí Pět hvězd s 27% voličských hlasů. Demokratická strana, hlavní vládní strana, má okolo 21%. Vzhůru Itálie by mohla získat okolo 16% voličských hlasů a Liga severu 13%. Nově vzniklé levicové uskupení  Svobodní a rovní by mohlo získat 6,1%, Národně konzervativní a euroskeptické straně Bratři Itálie je přisuzováno okolo 5% hlasů. Ostatní strany celkově mohou usilovat až o 6% hlasů.

Podle serveru Politico uvádí pět možných scénářů toho, jak dopadnou volby. Jedná se o vítězství středopravicových stran; koalici Demokratické strany s Vzhůru Itálie a centrickými stranami; koalice Demokratické strany, Hnutí pět hvězd a krajní levice; koalici Hnutí pěti hvězd a Ligy severu; nebo koalici hnutí Pěti hvězd s krajní levicí.  

Volební témata

Hlavními tématy volební kampaně byla nepřekvapivě migrační krize. Itálie je v evropském kontextu jedním z největších příjemců migrantů a odpovídá za střežení evropských pobřežních hranic, což se výrazně podepisuje na její ekonomice. Ta se doposud nevzpamatovala z hospodářské krize z roku 2008, Itálii navíc trápí vysoký státní dluh dosahující více než 130% HDP. Ekonomické problémy hrají výraznou roli zvláště u mladých lidí, nevidících příliš perspektivě svoji budoucnost. Server The Atlantic upozorňuje, že právě oni patří mezi hlavní voliče Hnutí pěti hvězd.   

Politico též podotýká, že volební kampaň byla jedním velkým cirkusem. Strany se předháněly v tom učinit samy sebe co nejpřitažlivější v očích voličů a znemožnit své protivníky, včetně svých koaličních partnerů. V duchu hesla „slibem nezarmoutíš“ většina se zavázala k obtížně dosažitelným krokům jako je např. znovuotevření a zdanění domů lásky, vyšší penze a nižší důchody či bezplatné návštěvy veterináře. Kolektivně by jejich politické sliby stály podle italských sdělovacích prostředků přibližně 1 bilion eur. 72% voličů v průzkumech veřejného mínění nicméně uvádí, že těmto slibům nevěří, přesto tolik mnoho falešných nabídek by mohlo přilít olej do už tak doutnajícího voličského hněvu.

Tato usilovná snaha je do značné míry dána velmi vysokým platem, který pobírají italští poslanci. Celkově může přesáhnout až 13 000 eur (329 680 Kč) za měsíc. Pro srovnání, čistý měsíční plat europoslance je 6200 eur (157 232 Kč). Průměrná italská rodina má čistý příjem 30 000 eur (760 800 Kč).    

Související

Více souvisejících

Itálie volby v Itálii Volby 2018 Hnutí pěti hvězd Vzhůru Itálie (Berlusconiho strana)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 9 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 9 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 12 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 13 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 16 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy