Plat vyšší než jaký mají europoslanci a systém nahrávající tradičním stranám: Vše, co jste potřebovali vědět o italských volbách

Řím - Dnes se v Itálii budou konat parlamentní volby. Favoritem je populistické hnutí Pěti hvězd, oblíbené především mezi mladými, nespokojenými s ekonomickou situací země. Nicméně šanci mají i další strany. Do výsledku voleb může výrazně zasáhnout nový volební zákon, který tento rok bude poprvé implementován.

Deník Shopaholičky

Italské volby jsou zároveň senátními volbami. Podle nového zákona má 37% zákonodárců v obou komorách parlamentu být voleno na místní úrovni, přičemž místo bude přiřazeno kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů v jeho volebním obvodu. Zbývající místa jsou přidělena proporcionálně pomocí krátkých uzavřených seznamů a malé množství vybírají Italové žijící v zahraničí.

Tento systém má však také ustanovení, která poskytují výhody pro předvolební koalice. Díky tomu má šanci na vítězství ve volbách koalice euroskeptické Ligy severu s Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho (který nemůže být nicméně premiérem). Hnutí Pěti hvězd, které není žádné v koalici, oponovalo tomuto novému volebnímu systému zvanému "Rosatellum" po místopředsedovi Demokratické strany, který jej navrhl, s tím, že má zajistit dosavadní nadvládu „tradičních“ stran.

Problematickým bodem italského volebního systému jsou taktéž poněkud odlišné podmínky pro volbu do dolní a horní komory parlamentu. Do poslanecké sněmovny mohou občané hlasovat od 18 let, do Senátu jim ale musí být alespoň 25. Tento rozdíl přináší v obou komorách různé většiny, což dále komplikuje hlasování o důvěře vlády. Poslanecká sněmovna z 630 míst, pro většinu je potřeba 316 míst. Senát má 315 míst, pro většinu je potřeba 158.

Možné výsledky voleb

Následkem těchto specifičností italského volebního systému se politologové domnívají, že žádná strana či koalice nebude absolutním vítězem voleb a po volbách bude následovat složité vyjednávání. Stabilita těchto vlád bude velmi pochybná.

Podle průzkumů volebního mínění je v čele závodu hnutí Pět hvězd s 27% voličských hlasů. Demokratická strana, hlavní vládní strana, má okolo 21%. Vzhůru Itálie by mohla získat okolo 16% voličských hlasů a Liga severu 13%. Nově vzniklé levicové uskupení  Svobodní a rovní by mohlo získat 6,1%, Národně konzervativní a euroskeptické straně Bratři Itálie je přisuzováno okolo 5% hlasů. Ostatní strany celkově mohou usilovat až o 6% hlasů.

Podle serveru Politico uvádí pět možných scénářů toho, jak dopadnou volby. Jedná se o vítězství středopravicových stran; koalici Demokratické strany s Vzhůru Itálie a centrickými stranami; koalice Demokratické strany, Hnutí pět hvězd a krajní levice; koalici Hnutí pěti hvězd a Ligy severu; nebo koalici hnutí Pěti hvězd s krajní levicí.  

Volební témata

Hlavními tématy volební kampaně byla nepřekvapivě migrační krize. Itálie je v evropském kontextu jedním z největších příjemců migrantů a odpovídá za střežení evropských pobřežních hranic, což se výrazně podepisuje na její ekonomice. Ta se doposud nevzpamatovala z hospodářské krize z roku 2008, Itálii navíc trápí vysoký státní dluh dosahující více než 130% HDP. Ekonomické problémy hrají výraznou roli zvláště u mladých lidí, nevidících příliš perspektivě svoji budoucnost. Server The Atlantic upozorňuje, že právě oni patří mezi hlavní voliče Hnutí pěti hvězd.   

Politico též podotýká, že volební kampaň byla jedním velkým cirkusem. Strany se předháněly v tom učinit samy sebe co nejpřitažlivější v očích voličů a znemožnit své protivníky, včetně svých koaličních partnerů. V duchu hesla „slibem nezarmoutíš“ většina se zavázala k obtížně dosažitelným krokům jako je např. znovuotevření a zdanění domů lásky, vyšší penze a nižší důchody či bezplatné návštěvy veterináře. Kolektivně by jejich politické sliby stály podle italských sdělovacích prostředků přibližně 1 bilion eur. 72% voličů v průzkumech veřejného mínění nicméně uvádí, že těmto slibům nevěří, přesto tolik mnoho falešných nabídek by mohlo přilít olej do už tak doutnajícího voličského hněvu.

Tato usilovná snaha je do značné míry dána velmi vysokým platem, který pobírají italští poslanci. Celkově může přesáhnout až 13 000 eur (329 680 Kč) za měsíc. Pro srovnání, čistý měsíční plat europoslance je 6200 eur (157 232 Kč). Průměrná italská rodina má čistý příjem 30 000 eur (760 800 Kč).    

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie volby v Itálii Volby 2018 Hnutí pěti hvězd Vzhůru Itálie (Berlusconiho strana)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 57 minutami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 1 hodinou

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 1 hodinou

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 6 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 9 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér

Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že je "naprostá iluze" věřit, že by Rusko mohlo ve válce na Ukrajině prohrát. Jeho nedávné komentáře, které odhalují hluboké neshody mezi evropskými lídry, zazněly v pondělí na akci deníku La Libre. Premiér si stěžoval na "neuvěřitelný" tlak ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy