Plat vyšší než jaký mají europoslanci a systém nahrávající tradičním stranám: Vše, co jste potřebovali vědět o italských volbách

Řím - Dnes se v Itálii budou konat parlamentní volby. Favoritem je populistické hnutí Pěti hvězd, oblíbené především mezi mladými, nespokojenými s ekonomickou situací země. Nicméně šanci mají i další strany. Do výsledku voleb může výrazně zasáhnout nový volební zákon, který tento rok bude poprvé implementován.

Italské volby jsou zároveň senátními volbami. Podle nového zákona má 37% zákonodárců v obou komorách parlamentu být voleno na místní úrovni, přičemž místo bude přiřazeno kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů v jeho volebním obvodu. Zbývající místa jsou přidělena proporcionálně pomocí krátkých uzavřených seznamů a malé množství vybírají Italové žijící v zahraničí.

Tento systém má však také ustanovení, která poskytují výhody pro předvolební koalice. Díky tomu má šanci na vítězství ve volbách koalice euroskeptické Ligy severu s Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho (který nemůže být nicméně premiérem). Hnutí Pěti hvězd, které není žádné v koalici, oponovalo tomuto novému volebnímu systému zvanému "Rosatellum" po místopředsedovi Demokratické strany, který jej navrhl, s tím, že má zajistit dosavadní nadvládu „tradičních“ stran.

Problematickým bodem italského volebního systému jsou taktéž poněkud odlišné podmínky pro volbu do dolní a horní komory parlamentu. Do poslanecké sněmovny mohou občané hlasovat od 18 let, do Senátu jim ale musí být alespoň 25. Tento rozdíl přináší v obou komorách různé většiny, což dále komplikuje hlasování o důvěře vlády. Poslanecká sněmovna z 630 míst, pro většinu je potřeba 316 míst. Senát má 315 míst, pro většinu je potřeba 158.

Možné výsledky voleb

Následkem těchto specifičností italského volebního systému se politologové domnívají, že žádná strana či koalice nebude absolutním vítězem voleb a po volbách bude následovat složité vyjednávání. Stabilita těchto vlád bude velmi pochybná.

Podle průzkumů volebního mínění je v čele závodu hnutí Pět hvězd s 27% voličských hlasů. Demokratická strana, hlavní vládní strana, má okolo 21%. Vzhůru Itálie by mohla získat okolo 16% voličských hlasů a Liga severu 13%. Nově vzniklé levicové uskupení  Svobodní a rovní by mohlo získat 6,1%, Národně konzervativní a euroskeptické straně Bratři Itálie je přisuzováno okolo 5% hlasů. Ostatní strany celkově mohou usilovat až o 6% hlasů.

Podle serveru Politico uvádí pět možných scénářů toho, jak dopadnou volby. Jedná se o vítězství středopravicových stran; koalici Demokratické strany s Vzhůru Itálie a centrickými stranami; koalice Demokratické strany, Hnutí pět hvězd a krajní levice; koalici Hnutí pěti hvězd a Ligy severu; nebo koalici hnutí Pěti hvězd s krajní levicí.  

Volební témata

Hlavními tématy volební kampaně byla nepřekvapivě migrační krize. Itálie je v evropském kontextu jedním z největších příjemců migrantů a odpovídá za střežení evropských pobřežních hranic, což se výrazně podepisuje na její ekonomice. Ta se doposud nevzpamatovala z hospodářské krize z roku 2008, Itálii navíc trápí vysoký státní dluh dosahující více než 130% HDP. Ekonomické problémy hrají výraznou roli zvláště u mladých lidí, nevidících příliš perspektivě svoji budoucnost. Server The Atlantic upozorňuje, že právě oni patří mezi hlavní voliče Hnutí pěti hvězd.   

Politico též podotýká, že volební kampaň byla jedním velkým cirkusem. Strany se předháněly v tom učinit samy sebe co nejpřitažlivější v očích voličů a znemožnit své protivníky, včetně svých koaličních partnerů. V duchu hesla „slibem nezarmoutíš“ většina se zavázala k obtížně dosažitelným krokům jako je např. znovuotevření a zdanění domů lásky, vyšší penze a nižší důchody či bezplatné návštěvy veterináře. Kolektivně by jejich politické sliby stály podle italských sdělovacích prostředků přibližně 1 bilion eur. 72% voličů v průzkumech veřejného mínění nicméně uvádí, že těmto slibům nevěří, přesto tolik mnoho falešných nabídek by mohlo přilít olej do už tak doutnajícího voličského hněvu.

Tato usilovná snaha je do značné míry dána velmi vysokým platem, který pobírají italští poslanci. Celkově může přesáhnout až 13 000 eur (329 680 Kč) za měsíc. Pro srovnání, čistý měsíční plat europoslance je 6200 eur (157 232 Kč). Průměrná italská rodina má čistý příjem 30 000 eur (760 800 Kč).    

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie volby v Itálii Volby 2018 Hnutí pěti hvězd Vzhůru Itálie (Berlusconiho strana)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

před 1 hodinou

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

před 2 hodinami

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

před 4 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

před 5 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

před 7 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 13 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině

Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy