Pašeráků lidí je nejvíce od roku 2015. Většinou pochází z Evropy

V září 2015, v době vrcholu migrační krize, Europol vedl záznamy o 30 000 podezřelých pašerácích. Na konci roku 2016 byl počet okolo 55 000 lidí. Že pašeráctví lidí je lukrativní byznys, dosvědčil nárůst o dalších 10 000 v roce v roce 2017.

63% těchto pašeráků pochází národnostně z Evropy, z toho 45% je z balkánských zemí. 14% pochází z Blízkého východu, 13% z Afriky, 9% z východní Asie a jedno 1% z USA.

Fabrice Leggeri, šéf agentury EU pro hranice Frontex, též se zmínil o stále větším počtu pašeráckých aktivit, zvláště v oblasti západního Balkánu. Pašeráky označil za více „flexibilní“. Nová, Itálií vedená pobřežní operace Frontexu zvaná Themis táhnoucí se od západní strany Sardinie až po Jaderské moře, má snížit počet pašeráckých aktivit.

Mezi největší námořní projekty EU patří operace Sofia, sestávající z flotily vojenských lodí, jejímž úkolem je potlačit pašeráky z Libye. Sofia od roku 2015 zadržela 137 podezřelých pašeráků a obchodníků s lidmi a neutralizovala 537 plavidel.

Pokles příchozích do Evropy byl z významné části zajištěn italskou dohodou s Libyí o zadržení migrantů. Podle Leggeriho ale k snížení počtu migrantů došlo i díky tomu, že libyjské pašerácké sítě nebyly schopné operovat tak volně jako v Libyi.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by EU a Libye měli více sdílet informace ve svém boji proti pašeráckých gangům. Europol od minulého roku funguje pod právním rámcem omezujícím informace, které může sdílet s zeměmi mimo EU.

Většímu propojení s Libyí brání její problematický postoj směrem k migrantům. Humanitární pracovníci poukazují na hrozivé podmínky, kterým jsou zde uprchlíci vystavěni. Robert Crepinko, ředitel centra Europolu pro boj proti pašování migrantů, tvrdí, že pokud nebudou tyto humanitární záležitosti náležitě adresovány ze strany afrických vlád, nelze přistoupit k další spolupráci.

Nicméně, agentura zmínila nedávné úspěchy ve spolupráci, včetně uskutečnění rozpadu gangu, který posílal mladé nigerijské ženy do španělských měst, kde prostituovaly. Libye poté oznámila zatčení 205 osob včetně příslušníků libyjských bezpečnostních služeb a členů afrických zemí, kteří se zabývali pašováním lidí.

Libye zůstává hlavním místem, odkud lidé ze severoafrického pobřeží cestují do Evropy. Následuje Tunisko, odkud odchází asi 20% všech těchto migrantů. V opačném směru jsou do Libye pašovány zbraně ze Srbska, případně i ropné zásilky registrované na Maltskou firmu, jak ukázala zpráva Rady bezpečnosti OSN.

Vincent Cochetel, zvláštní vyslanec OSN pro uprchlíky, napomáhají peníze získaných z těchto činností milicím napojeným na pašování lidí v Libyi. Podle něj by EU měla následovat příkladu amerického ministerstva financí, které na pašeráky paliv ukládá tvrdé sankce a nechává zmrazit majetky participujících společností.

Eugenio Ambrosi, šéf Evropské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tvrdí, že EU se až příliš zaměřuje na uzavření hranic a opomíjí nutnost bojovat s tím sektorem trhu v Evropě, který využívá obchodu s lidmi.

Podle britské Národní kriminální agentury v Británii došlo v roce 2017 k nárůstu počtu obětí obchodu s lidmi a moderního otroctví o 35%. Z 5 145 podezřelých obětí ze 116 zemí, 2 118 bylo nezletilých. Většina případů zahrnovala nucenou práci nebo sexuální zneužívání. Poprvé byly britští občané největší národní skupinou.