Jak mohla Skripalová přežít otravu smrtícím novičokem? Otrávený sovětský vědec zemřel po pěti letech, trpěl strašlivými bolestmi

Moskva - Kauza Skripal v posledních několika dnech nabrala zajímavé obraty. Otrávená dcera bývalého dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala, Julija, se uzdravila a byla propuštěna z nemocnice. I stav jejího otce se lepší. Tvůrcové látky přitom novičok, kterou měli být oba otráveni, přitom tvrdili, že prakticky není možné se uzdravit. Tato skutečnost je vodou na mlýn těm, kteří britské verzi událostí nevěří. Britský The Guardian ale upozorňuje na příběh ruského vědce, který byl otráven novičokem a přežil, nikoliv však bez následků, které zapříčinily jeho ranou smrt.

Tímto chemikem byl Andrej Zheleznjakov, který se otrávil dávkou plynového nervu během laboratorní nehody v roce 1987. Lékaři mu dali atropin, běžně užívaný protijed bojových otravných látek. Zheleznjakov přežil, celý svůj zbývající život se potýkal s obrovskými zdravotními problémy.

„Před očima se mi objevily kruhy: červený a oranžový. Zvonilo mu v uších, lapal jsem po dechu. A pocit strachu: jako by se mělo něco stát, "posla Zheleznjakov novinám Novoje Vremja v roce 1992. O rok později zemřel po vyčerpávajícím boji s cirhózou, toxickou hepatitidou, poškozením nervů a epilepsií.

Pro jeho bývalého kolegu, Vila Mirzajanova, spolutvůrce novičoku, je to důkaz smrtící povahy nervové látky. „Nebyl potom schopen fungovat normálně,“ podotýká Mirzajanov s tím, že s žoviálního, tvořivého muže se Zheleznjakov přeměnil na muže trpícího depresemi, neschopného koncentrace a s chronickou slabostí. Mirzajanov, který nyní žije v USA, je právě autorem onoho probíraného výroku, že oběti novičoku se nemají prakticky šanci se vyléčit.

Mirzajanov považuje Zheleznjakova za hrdinu za jeho veřejné komentování vývoje chemických zbraní. „předal veškeré informace – já jsem to v té době nemohl udělat,“ říká Mirzajanov, který sám byl po mediálních výstupech, ve kterých upozorňovala vývoj chemických látek uvězněn a obviněn z prozrazování státních tajemství. Obvinění byla ale později stažena. „ Neměl strach, protože věděl, že jeho dny jsou sečteny,“ tvrdí o Zheleznjakovy Mirzajanov.

Ruská vláda odmítá, že by SSSR a moderní Rusko vyvíjelo látku zvanou novičok. Ruský vědec Vladimir Uglev, který se podílel na vývoji látky spolu s Mirzajanovem, však tvrdí, že SSSR jej vyvíjela v rámci programu zvaném Foliant, jehož cílem bylo vytvořit sovětskou obdobu amerického nervově paralytického plynu VX.

Spletitá historie látky novičok

Podle zdrojů ruských liberálních a opozičních novin Novaja gazeta nemají být Skripal a Zheleznjakov jedinými oběti novičoku. Ten se měl vyrábět ještě v roce 1994, přestože Rusko přistoupilo k mezinárodní úmluvě o zničení chemických zbraní (minulý rok Rusko uvedlo, že se jim podařilo splnit svoji část úmluvy). Z laboratoří se měl dostat do rukou kriminálních živlů.

Dokladem těchto obchodů měla být úkladná vražda bankovního magnáta Ivana Kivelidiho. Vrah potřel novičokem sluchátko jeho telefonu. Zasažena byla i Kivelidiho sekretářka i vyšetřující policisté. V trestním spise číslo 238709, který má Novaja gazeta k dispozici, není novičok identifikován a píše se o něm jako o státním tajemství, podle dotázaných chemiků je však jasné, že se jedná o novičok. Spis dospívá k závěru, že tato látka byla dána nebo prodána násilným gangům v letech 1995 a 1996.

Ve spise je vyzpovídán Leonid Rink, někdejší vedoucí pracovník Institutu organické chemie a technologie v uzavřeném městě Šichan, o kterém jeho kolega řekl, že „ počet specialistů jeho kalibru můžete spočítat na prsech ruky.“ Rink v opakovaných výsleších, které probíhaly až do roku 2007, přiznal, že devět ampulí novičoku vynesl v propisovačkách z laboratoře ven a předal je gangsterům, kteří údajně měli být čečenského původu. Rink tvrdí, že mu tito kriminální elementy vyhrožovaly a ze strachu o svoji rodinu se rozhodl jim vyhovět.

  

Organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) zabývající se organizovaným zločinem ve východní Evropě, střední Asii a střední Americe, podotýká, že Rink v ranném rozhovoru pro ruskou zpravodajskou agenturu RIA Novosti řekl, že novičok není jedna substance, ale „celý systém používání chemických zbraní.“ Sověti používali novičok-5, jméno zrovna užívané substance bylo vždy doprovázeno číslicemi.

Tyto poznámky byly později odstraněny a nahrazeny absolutním odmítnutím toho, že by existoval projekt novičok. Rink v tom samém rozhovoru tvrdí, že Britové mohli Skripala otrávit sami, upozorňuje OCCRP. Podle Rinka díky Mirzajanovem vyneseným a nyní dostupným informacím mohli jakýkoliv profesionálové látku vyrobit.

Rink v rozhovoru nicméně přiznal, že na vývoji novičoku pracoval. Podle něj však za útokem nestála Moskva, protože jinak by byli Sergej a Julia Skripalovi ihned po smrti. Připustil, že látka mohla být špatně namíchána a proto přežili, případně, že ihned dostali náležitý protijed. V takovém případě by to ale naznačovalo, poznamenává Rink, že o tom, jaká je topoužitá látka, Britové ihned věděli - a tedy jsou možná sami viníky.  

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

Více souvisejících

Novičok (nervový plyn) Rusko Sergej Skripal Julije Skripalová

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy