Jak mohla Skripalová přežít otravu smrtícím novičokem? Otrávený sovětský vědec zemřel po pěti letech, trpěl strašlivými bolestmi

Moskva - Kauza Skripal v posledních několika dnech nabrala zajímavé obraty. Otrávená dcera bývalého dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala, Julija, se uzdravila a byla propuštěna z nemocnice. I stav jejího otce se lepší. Tvůrcové látky přitom novičok, kterou měli být oba otráveni, přitom tvrdili, že prakticky není možné se uzdravit. Tato skutečnost je vodou na mlýn těm, kteří britské verzi událostí nevěří. Britský The Guardian ale upozorňuje na příběh ruského vědce, který byl otráven novičokem a přežil, nikoliv však bez následků, které zapříčinily jeho ranou smrt.

Tímto chemikem byl Andrej Zheleznjakov, který se otrávil dávkou plynového nervu během laboratorní nehody v roce 1987. Lékaři mu dali atropin, běžně užívaný protijed bojových otravných látek. Zheleznjakov přežil, celý svůj zbývající život se potýkal s obrovskými zdravotními problémy.

„Před očima se mi objevily kruhy: červený a oranžový. Zvonilo mu v uších, lapal jsem po dechu. A pocit strachu: jako by se mělo něco stát, "posla Zheleznjakov novinám Novoje Vremja v roce 1992. O rok později zemřel po vyčerpávajícím boji s cirhózou, toxickou hepatitidou, poškozením nervů a epilepsií.

Pro jeho bývalého kolegu, Vila Mirzajanova, spolutvůrce novičoku, je to důkaz smrtící povahy nervové látky. „Nebyl potom schopen fungovat normálně,“ podotýká Mirzajanov s tím, že s žoviálního, tvořivého muže se Zheleznjakov přeměnil na muže trpícího depresemi, neschopného koncentrace a s chronickou slabostí. Mirzajanov, který nyní žije v USA, je právě autorem onoho probíraného výroku, že oběti novičoku se nemají prakticky šanci se vyléčit.

Mirzajanov považuje Zheleznjakova za hrdinu za jeho veřejné komentování vývoje chemických zbraní. „předal veškeré informace – já jsem to v té době nemohl udělat,“ říká Mirzajanov, který sám byl po mediálních výstupech, ve kterých upozorňovala vývoj chemických látek uvězněn a obviněn z prozrazování státních tajemství. Obvinění byla ale později stažena. „ Neměl strach, protože věděl, že jeho dny jsou sečteny,“ tvrdí o Zheleznjakovy Mirzajanov.

Ruská vláda odmítá, že by SSSR a moderní Rusko vyvíjelo látku zvanou novičok. Ruský vědec Vladimir Uglev, který se podílel na vývoji látky spolu s Mirzajanovem, však tvrdí, že SSSR jej vyvíjela v rámci programu zvaném Foliant, jehož cílem bylo vytvořit sovětskou obdobu amerického nervově paralytického plynu VX.

Spletitá historie látky novičok

Podle zdrojů ruských liberálních a opozičních novin Novaja gazeta nemají být Skripal a Zheleznjakov jedinými oběti novičoku. Ten se měl vyrábět ještě v roce 1994, přestože Rusko přistoupilo k mezinárodní úmluvě o zničení chemických zbraní (minulý rok Rusko uvedlo, že se jim podařilo splnit svoji část úmluvy). Z laboratoří se měl dostat do rukou kriminálních živlů.

Dokladem těchto obchodů měla být úkladná vražda bankovního magnáta Ivana Kivelidiho. Vrah potřel novičokem sluchátko jeho telefonu. Zasažena byla i Kivelidiho sekretářka i vyšetřující policisté. V trestním spise číslo 238709, který má Novaja gazeta k dispozici, není novičok identifikován a píše se o něm jako o státním tajemství, podle dotázaných chemiků je však jasné, že se jedná o novičok. Spis dospívá k závěru, že tato látka byla dána nebo prodána násilným gangům v letech 1995 a 1996.

Ve spise je vyzpovídán Leonid Rink, někdejší vedoucí pracovník Institutu organické chemie a technologie v uzavřeném městě Šichan, o kterém jeho kolega řekl, že „ počet specialistů jeho kalibru můžete spočítat na prsech ruky.“ Rink v opakovaných výsleších, které probíhaly až do roku 2007, přiznal, že devět ampulí novičoku vynesl v propisovačkách z laboratoře ven a předal je gangsterům, kteří údajně měli být čečenského původu. Rink tvrdí, že mu tito kriminální elementy vyhrožovaly a ze strachu o svoji rodinu se rozhodl jim vyhovět.

  

Organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) zabývající se organizovaným zločinem ve východní Evropě, střední Asii a střední Americe, podotýká, že Rink v ranném rozhovoru pro ruskou zpravodajskou agenturu RIA Novosti řekl, že novičok není jedna substance, ale „celý systém používání chemických zbraní.“ Sověti používali novičok-5, jméno zrovna užívané substance bylo vždy doprovázeno číslicemi.

Tyto poznámky byly později odstraněny a nahrazeny absolutním odmítnutím toho, že by existoval projekt novičok. Rink v tom samém rozhovoru tvrdí, že Britové mohli Skripala otrávit sami, upozorňuje OCCRP. Podle Rinka díky Mirzajanovem vyneseným a nyní dostupným informacím mohli jakýkoliv profesionálové látku vyrobit.

Rink v rozhovoru nicméně přiznal, že na vývoji novičoku pracoval. Podle něj však za útokem nestála Moskva, protože jinak by byli Sergej a Julia Skripalovi ihned po smrti. Připustil, že látka mohla být špatně namíchána a proto přežili, případně, že ihned dostali náležitý protijed. V takovém případě by to ale naznačovalo, poznamenává Rink, že o tom, jaká je topoužitá látka, Britové ihned věděli - a tedy jsou možná sami viníky.  

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

Více souvisejících

Novičok (nervový plyn) ,  Rusko ,  Sergej Skripal ,  Julije Skripalová

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy