Jak mohla Skripalová přežít otravu smrtícím novičokem? Otrávený sovětský vědec zemřel po pěti letech, trpěl strašlivými bolestmi

Tímto chemikem byl Andrej Zheleznjakov, který se otrávil dávkou plynového nervu během laboratorní nehody v roce 1987. Lékaři mu dali atropin, běžně užívaný protijed bojových otravných látek. Zheleznjakov přežil, celý svůj zbývající život se potýkal s obrovskými zdravotními problémy.

„Před očima se mi objevily kruhy: červený a oranžový. Zvonilo mu v uších, lapal jsem po dechu. A pocit strachu: jako by se mělo něco stát, "posla Zheleznjakov novinám Novoje Vremja v roce 1992. O rok později zemřel po vyčerpávajícím boji s cirhózou, toxickou hepatitidou, poškozením nervů a epilepsií.

Pro jeho bývalého kolegu, Vila Mirzajanova, spolutvůrce novičoku, je to důkaz smrtící povahy nervové látky. „Nebyl potom schopen fungovat normálně,“ podotýká Mirzajanov s tím, že s žoviálního, tvořivého muže se Zheleznjakov přeměnil na muže trpícího depresemi, neschopného koncentrace a s chronickou slabostí. Mirzajanov, který nyní žije v USA, je právě autorem onoho probíraného výroku, že oběti novičoku se nemají prakticky šanci se vyléčit.

Mirzajanov považuje Zheleznjakova za hrdinu za jeho veřejné komentování vývoje chemických zbraní. „předal veškeré informace – já jsem to v té době nemohl udělat,“ říká Mirzajanov, který sám byl po mediálních výstupech, ve kterých upozorňovala vývoj chemických látek uvězněn a obviněn z prozrazování státních tajemství. Obvinění byla ale později stažena. „ Neměl strach, protože věděl, že jeho dny jsou sečteny,“ tvrdí o Zheleznjakovy Mirzajanov.

Ruská vláda odmítá, že by SSSR a moderní Rusko vyvíjelo látku zvanou novičok. Ruský vědec Vladimir Uglev, který se podílel na vývoji látky spolu s Mirzajanovem, však tvrdí, že SSSR jej vyvíjela v rámci programu zvaném Foliant, jehož cílem bylo vytvořit sovětskou obdobu amerického nervově paralytického plynu VX.

Spletitá historie látky novičok

Podle zdrojů ruských liberálních a opozičních novin Novaja gazeta nemají být Skripal a Zheleznjakov jedinými oběti novičoku. Ten se měl vyrábět ještě v roce 1994, přestože Rusko přistoupilo k mezinárodní úmluvě o zničení chemických zbraní (minulý rok Rusko uvedlo, že se jim podařilo splnit svoji část úmluvy). Z laboratoří se měl dostat do rukou kriminálních živlů.

Dokladem těchto obchodů měla být úkladná vražda bankovního magnáta Ivana Kivelidiho. Vrah potřel novičokem sluchátko jeho telefonu. Zasažena byla i Kivelidiho sekretářka i vyšetřující policisté. V trestním spise číslo 238709, který má Novaja gazeta k dispozici, není novičok identifikován a píše se o něm jako o státním tajemství, podle dotázaných chemiků je však jasné, že se jedná o novičok. Spis dospívá k závěru, že tato látka byla dána nebo prodána násilným gangům v letech 1995 a 1996.

Ve spise je vyzpovídán Leonid Rink, někdejší vedoucí pracovník Institutu organické chemie a technologie v uzavřeném městě Šichan, o kterém jeho kolega řekl, že „ počet specialistů jeho kalibru můžete spočítat na prsech ruky.“ Rink v opakovaných výsleších, které probíhaly až do roku 2007, přiznal, že devět ampulí novičoku vynesl v propisovačkách z laboratoře ven a předal je gangsterům, kteří údajně měli být čečenského původu. Rink tvrdí, že mu tito kriminální elementy vyhrožovaly a ze strachu o svoji rodinu se rozhodl jim vyhovět.

Organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) zabývající se organizovaným zločinem ve východní Evropě, střední Asii a střední Americe, podotýká, že Rink v ranném rozhovoru pro ruskou zpravodajskou agenturu RIA Novosti řekl, že novičok není jedna substance, ale „celý systém používání chemických zbraní.“ Sověti používali novičok-5, jméno zrovna užívané substance bylo vždy doprovázeno číslicemi.

Tyto poznámky byly později odstraněny a nahrazeny absolutním odmítnutím toho, že by existoval projekt novičok. Rink v tom samém rozhovoru tvrdí, že Britové mohli Skripala otrávit sami, upozorňuje OCCRP. Podle Rinka díky Mirzajanovem vyneseným a nyní dostupným informacím mohli jakýkoliv profesionálové látku vyrobit.

Rink v rozhovoru nicméně přiznal, že na vývoji novičoku pracoval. Podle něj však za útokem nestála Moskva, protože jinak by byli Sergej a Julia Skripalovi ihned po smrti. Připustil, že látka mohla být špatně namíchána a proto přežili, případně, že ihned dostali náležitý protijed. V takovém případě by to ale naznačovalo, poznamenává Rink, že o tom, jaká je topoužitá látka, Britové ihned věděli - a tedy jsou možná sami viníky.