Jerevan se bouří proti novému premiérovi: Bitka před parlamentem, kolaps dopravy

Demonstranty vede opoziční poslanec Nikol Pašinjan. "Já a moji kolegové poslanci chceme do práce - a ostatní lidé půjdou se mnou," prohlásil Pašinjan před kordonem, bránícím demonstrantům v přístupu k parlamentu. Policie požadavek odmítla jako provokaci a demonstranti se poté rozhodli dostat se přes policisty silou, což vyvolalo potyčky, uvedl TASS.

"Nezapomínejte, že policisté jsou naši bratři. Nemáme v rukou kamení, ani zbraně, jdeme pokojně," nabádal Pašinjan podle agentury Interfax demonstranty, než se pokusili projít skrz policejní kordon. Do parlamentu jim podle Interfaxu zbývá asi 150 metrů.

Protest začal již ráno pokusem zablokovat dopravu v Jerevanu. "Lidé si lehají na asfalt, nepouštějí vozidla, včetně hromadné dopravy," vylíčil zpravodaj ruské agentury. "Doprava v centru města byla téměř zastavena," dodal. Poté ale policisté "začali čistit hlavní ulice od demonstrantů".

Policisté si při zásahu podle serveru Kavkazskij uzel počínali umírněně, což politologové objasňují obavami úřadů, aby se neopakovaly události z března 2008, kdy si potlačení pouličních protestů vyžádalo desítku mrtvých.

Policie přehradila demonstrantům přístupy k sídlu parlamentu, kde mají poslanci vládní strany dnes oficiálně Sargsjana navrhnout na premiéra. Vzhledem k přechodu země z prezidentského na parlamentní systém se v rukou nového šéfa vlády soustředí výkonná moc. Hlasovat o novém premiérovi má parlament v úterý.

V neděli vůdce protestů Pašinjan vyzval obyvatele Jerevanu k masovým akcím občanské neposlušnosti, zejména zablokování ulic, mostů, k vyřazení metra z provozu i vyprázdnění bankovních účtů, připomněl Interfax.

V Arménii 9. dubna převzal funkci nový prezident Armen Sarkisjan a dosavadní vláda premiéra Karena Karapetjana podala demisi. Současně dosavadní prezident Sargsjan ukončil svůj druhý pětiletý mandát. Kandidovat potřetí mu ústava nedovolovala.

Sargsjana, jehož Republikánská strana má většinu v parlamentu, opozice obviňuje, že přechod na nový systém vládnutí prosadil s cílem udržet se po vypršení prezidentského mandátu u moci. Nový premiér má být zvolen tento týden, vládu má po jmenování sestavit do pěti dnů.

Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.