Jerevan - V centru arménské metropole Jerevanu se dnes znovu sešly tisíce lidí na demonstraci za odstoupení nově jmenovaného premiéra Serže Sargsjana.
Opoziční vůdce Nikol Pašinjan na mítinku vyzval Armény, aby blokovali činnost vládních úřadů a paralyzovali fungování státního aparátu. Demonstrace jsou rovněž hlášeny z měst Gjumri a Vanadzor.
Protesty v hlavním městě trvají od počátku týdne, dnes se podle místních novinářů na centrálním jerevanském náměstí Republiky shromáždilo asi 15.000 lidí. Policie proti demonstrantům nezasáhla silou, k potyčkám nedocházelo. Několik desítek osob pokoušejících se blokovat dopravu bylo podle agentury Aysor zadrženo, ale zakrátko byli propuštěni. Rezidenci premiéra Sargsjana chrání silné policejní kordony.
"Slyší mě dnes celá země. Vyzývám všechny, aby se dostavili k vládním budovám, pronikali do kanceláří úředníků a paralyzovali práci celého státního aparátu," prohlásil Pašinjan z improvizované tribuny. Obyvatelé měst i venkova by se podle něj měli postarat o to, aby se státní úředníci přidali na stranu opozice.
Policie dnes vydala prohlášení, v němž vyzývá k ukončení demonstrací, jež označila za nezákonné. Bezpečnostní složky si vyhrazují právo shromáždění rozehnat a upozorňují, že odpovědnost za následky ponesou organizátoři demonstrací, uvádí se v prohlášení.
Nepokoje v Jerevanu a dalších městech vyvolaly ústavní změny, v jejichž důsledku se u moci udržel bývalý prezident Sargsjan. Třiašedesátiletý politik působil v prezidentské funkci od roku 2008 dvě pětiletá období a potřetí už kandidovat nemohl. Podle opozice právě z tohoto důvodu prosadil zrušení prezidentského systému a zavedení parlamentní správy země, aby mohl pokračovat v ovládání arménské politiky z pozice předsedy vlády.
Do čela protestů se postavil vůdce strany Občanská smlouva Pašinjan, který v úterý na demonstraci v Jerevanu ohlásil počátek "sametové revoluce". Nový premiér Sargsjan vyzval obyvatele hlavního města ke klidu a dodržování zákonů.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
arménie , Demonstrace , vládní krize , Serž Sargsjan , politici
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák