Třaskavá dohoda s Řeckem? Makedonský prezident může vyvolat politickou krizi

Makedonská vláda rychle zahájila nesnadný proces realizace dohody, kterou v neděli na řecko-makedonské hranici podepsali ministři zahraničí obou zemí Nikola Dimitrov a Nikos Kotzias.

V Makedonii je ratifikace parlamentem pravděpodobná, ovšem prezident Ďorge Ivanov se zapřísahal, že dohodu nikdy nepodepíše. V Řecku se prozatím na první pohled zdá, že premiér Alexis Tsipras dostatečnou podporu v zákonodárném sboru pro "ano" nemá.

Návrh zákona o ratifikaci makedonská vláda po dnešním schválení postoupí parlamentu. Je téměř jisté, že sněmovna bude s normativním aktem souhlasit, protože k tomu stačí prostá většina hlasů, tedy většina hlasů přítomných poslanců, což je 31. Kvorum totiž tvoří 61 z celkového počtu 120 členů zákonodárného sboru.

Pokud následně, ve lhůtě sedmi dnů, ratifikaci odmítne podepsat prezident, bude o ní znovu hlasovat parlament. Tentokrát bude potřebná absolutní většina, tedy souhlas 61 zákonodárců. I při tomto hlasování se předpokládá schválení vzhledem k tomu, že vládní koalice má na své straně 69 poslanců. Otázka je, jak se potom zachová Ivanov - zda znovu podpis odmítne a způsobí tím ústavní krizi, protože základní zákon mu podpis v takovém případě ukládá.

Konečné slovo mají mít při schvalování dohody makedonští občané v referendu, které se předpokládá v září nebo v říjnu. Avšak i když dohoda projde i tímto všelidovým hlasováním, nebude mít Zaev vyhráno. Makedonský parlament totiž musí do konce roku schválit dojednané změny v ústavě, což je zásadní podmínka platnosti dohody. K tomu ale vláda potřebuje souhlas kvalifikované, tedy dvoutřetinové většiny, a tu v parlamentu nyní nemá.