Rusko zvažuje rehabilitaci obětí z Katyně

Deník cituje z prohlášení ruského velvyslance ve Varšavě Alexandra Alexejeva.

„V současné době se hledají možnosti rehabilitace zastřelených polských důstojníků. Jsem si jistý, že formulace, která bude vyhovovat jejich příbuzným, ale zároveň nebude odporovat ruským zákonům, bude nalezena,“ řekl Alexejev.

Téma Katyň odmítl označit za „nedořešené“. „Co je vůbec míněno nedořešeností katyňské otázky? Politické odsouzení tohoto zločinu? To už Rusko udělalo několikrát. Poslední a přesvědčivý příklad je nedávná deklarace Dumy, která získala v Polsku velký ohlas. Odtajnění trestního stíhání? Případ se řeší v přísném souladu s ruskými zákony. Polsku již bylo předáno 137 ze 183 svazků (o Katyni),“ řekl ruský diplomat.

Téma Katyně by podle velvyslance nemělo brzdit spolupráci mezi Polskem a Ruskem..

„Existuje neméně důležitý úkol, kterým je ponechání katyňské otázky historikům a ochráncům lidských práv, aby to nekomplikovalo naše politické vztahy a nelákalo ty, kteří nemají zájem na jejich rozvoji, používat Katyň jako brzdu,“ prohlásil Alexejev.

O možné rehabilitaci polských důstojníků zabitých u Katyně mluvil už loni v květnu šéfa zahraničního výboru ruského parlamentu Konstantin Kosačov.

V listopadu dolní komora ruského parlamentu schválila usnesení o zodpovědnosti sovětského vůdce Josifa Stalina a jeho režimu za smrt tisíců Poláků.

Katyň je jednou z nejtemnějších událostí polských dějin. Sověti zmasakrovali v Katyni na 22 000 polských vojáků poté, co Německo v roce 1939 obsadilo Polsko. Podle historiků se polští důstojníci dostali do sovětských rukou na základě paktu Molotov - Ribbentrop, který v 30. letech minulého století zajistil krátkodobé spojenectví mezi Adolfem Hitlerem a Stalinem.

Masové hroby v Katyni jako první objevili němečtí vojáci, kteří se ke Smolensku dostali, když nacistické Německo v létě 1941 zaútočilo na Sovětský svaz. Po válce sovětská propaganda označovala masakr za „zvěrstvo německých fašistů“. Zamlčela přitom, že polští důstojníci zemřeli již na jaře 1940, tedy rok před německým útokem.

Příkaz k hromadné popravě vydalo ve skutečnosti sovětské vedení na návrh tajné služby NKVD, která dospěla k názoru, že není žádoucí, aby se váleční zajatci, kteří zastávají nepřátelské postoje k Sovětskému svazu a ke komunismu vůbec, vrátili do svých domovů.

Sovětský svaz o masakru lhal půl století. Až v roce 1990 sovětský prezident Michail Gorbačov přiznal, že za masakr v Katyni jsou odpovědní Sověti.

Celosvětovou pozornost obrátila k masakru nehoda letounu polského prezidenta Lecha Kaczyńského v dubnu 2010. Letadlo se zřítilo u Smolensku, když prezident s doprovodem mířil do Katyně. Měl tam uctít památku povražděných Poláků.

Poláci ztrátu části své elity označili za „druhou Katyň“.