Ruský soud povolil otevřít kauzu masakru v Katyni

Soud vyhověl stížnosti Memorialu na moskevský městský soud. Tento soud v prosinci odmítl jednat o stížnosti organizace na vojenskou prokuraturu, která vyšetřování katyňského masakru zastavila.

Prokuratura důvody svého rozhodnutí zamlčela. Sdělila, že dokumenty o Katyni jsou tajné.

Moskevský soud nyní bude muset žádat od prokuratury doklady o ukončení vyšetřování masakru a zjistit, co v dokumentech může mít charakter utajení.

Šéf polské pobočky Memorialu Alexandr Gurjanov tvrdí, že jeho centrum má morální závazky vůči rodinám Poláků, které v katyňském lese dali postřílet pohlaváři sovětského režimu v čele s Josifem Stalinem. Potomci postřílených Poláků mají podle Gurjanova právo na to, aby je Rusko uznalo za oběti politických represí.

„Doufáme, že rozhodnutí Nejvyššího soudu kladně ovlivní rusko-polské vztahy. Odtajnění všech 180 svazků katyňských dokumentů je vážným milníkem na cestě překonání dědictví stalinismu,“ prohlásil.

Obdobnou stížnost řeší Evropský soud pro lidská práva. Ruští právníci Anna Stavickaja, Roman Karpinskij a skupina polských advokátů zastupujících zájmy příbuzných obětí katyňského masakru tam podali loni v květnu žalobu na Rusko. Chtějí, aby Rusko odtajnilo veškerou dokumentaci o Katyni.

Evropský soud si od Ruska vyžádal mimo jiné kopii rozhodnutí vojenské prokuratury o uzavření vyšetřování masakru a složky těch Poláků, jejichž příbuzní podali k evropskému soudu žalobu.

Ruská vláda na to měla odpovědět do 19. března letošního roku.

Po podpisu paktu Ribbentrop-Molotov, ve kterém se nacistické Německo a Sovětský svaz zavázaly, že na sebe nebudou útočit, se na sovětské území přesunulo na 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a kleriků, kteří byli u Katyně povražděni.

Masový hrob byl objeven v roce 1942, kdy se Katyň nacházela pod správou německé armády. Sovětská vláda dlouho tvrdila, že zodpovědnost za masakr neslo nacistické Německo. V roce 1990 však Rusko přiznalo, že polské vojáky zastřelili členové sovětské bezpečnosti NKVD.