Řím - I přestože podle statistik počet migrantů od roku 2015, kdy migrační vlna dosáhla svého vrcholu, se velmi snížil, migrace stále představuje jeden z nejpalčivějších problémů, které Evropa musí řešit. Zvláště Itálie tlačí na to, aby ostatní evropské státy jí pomohly s přicházejícími migranty. A právě v Itálii je nejvíce zřetelné, že migrace je velmi výnosný byznys pro kriminální sítě.
Itálie představuje první místo, kam většina migrantů ze severoafrických států přijede. Okolo 7000 většinou soukromě provozovaných nouzových přijímacích středisek je určeno k tomu, aby poskytly přístřešek nově přicházejícím lidem. Tyto centra jsou financovány EU i italskou vládou.
Podle investigavců ze stanice Al-Džazíra však pravým vládcem přijímajících středisek je lokální mafie. Svou moc se nebojí odhalit naplno. Např., když v přeplněném přijímacím středisku v Grisciano vypukly protesty ohledně zdejších podmínek, správce střediska přijel a střelil jednoho z protestujících. Reportéři Al- Džazíry zjistili, že středisko řídí lokální podnikal, který však neměl s žádnou sociální prací žádné zkušenosti, zato měl silné mafiánské pozadí.
Pro mafii představují migranti příslovečný zlatý důl. „Migranti jsou ziskovější než drogy,“ poukazuje italský poslanec Erasmo Palazzotto z komise zabývající se monitoringem fungování center na v Itálii nyní velmi rozšířené rčení. Reportéři Al-Džazíry mu dávají za pravdu, podle jejich propočtů se jedná o byznys v hodnotě více než 4 miliard eur ročně.
Každý migrant stojí asi 35 dolarů za den. Tyto peníze by měly být věnovány na různé služby nutné k jeho přežití a integraci (jídlo, jazykové kurzy, zdravotní služby aj.), nicméně, realita je často jiná, tvrdí Palazzotto. V masivním zátahu proti mafii zvaném operace Jonny italská policie zjistila, že např. přijímající středisko si objednalo jídlo pro 1000 migrantů, v samotném centru však bylo ubytováno jen 600 lidí. Tedy, bylo zaplaceno za 400 jídel, které nikdy nebyly servírovány.
Palazzotto se domnívá, že část problému leží v samotných prefekturách. Podle něj je systém kontroly v porovnání s celým rozsahem migrační krize v Itálii „zcela nedostatečný.“ Savina Macchiarellaová, zástupce prefekta ve městě Caserta, tvrdí, že se zvýšil počet inspekcí, okolo čtyř až pěti během týdne. Podle ní to vedlo ke zvýšení kvality center.
Nicméně, když jí reportéři konfrontovali s tím, že jídlo do přijímajících center dodává společnost La Fattoria obviněná z napojení na mafii, Macchiarellaová přiznala, že o tom neví. A když se jí reportéři zeptali, zda-li není paradox, že italská vláda takto financuje mafii, pouze rezignovaně odvětila „máte naprostou pravdu.“
Celoevropský problém
Migrační krize jako obrovský byznys pro mafii není jen problém v Itálii, ale zasahuje celou Evropu. Okolo 9 z 10 z milionu migrantů, kteří přišli v roce 2015 do Evropy, využilo přitom služeb pašeráků. „Při absenci legálních kanálů zůstávají pašeráci lodí jedinou alternativou. Tito pašeráci mají prakticky monopol na přepravu lidí po Středomoří, "řekl stanici CNBC Pal Nesse, vrchní poradce z Norské rady pro uprchlíky.
V současnosti je pro migranty levnější a rychlejší využít nelegální kanály než se pokoušet uskutečnit často pomalé, byrokracií zaplněné legální cesty. Nelegální migrace vedla mnohé státy k tomu, aby tyto legální procesy ještě ztížily, což učinilo neoficiální pašerácké cesty ještě přitažlivějšími, poukazuje Keane Shum, mluvčí Regionálního úřadu Organizace spojených národů pro uprchlíky v jihovýchodní Asii. Podle Shuma by řešením mohlo být rozšíření a usnadnění legálních cest pro migranty.
To se však nezdá, že by v současnosti bylo na programu. Migrační krize vedla k čtvrteční bruselské schůzce, při které došlo k dalšímu zpřísnění podmínek pro migranty. Lidé, kteří nemají nárok na azyl, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. „Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to, dostat se do Evropy, se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu.
Související
Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák