Řím - I přestože podle statistik počet migrantů od roku 2015, kdy migrační vlna dosáhla svého vrcholu, se velmi snížil, migrace stále představuje jeden z nejpalčivějších problémů, které Evropa musí řešit. Zvláště Itálie tlačí na to, aby ostatní evropské státy jí pomohly s přicházejícími migranty. A právě v Itálii je nejvíce zřetelné, že migrace je velmi výnosný byznys pro kriminální sítě.
Itálie představuje první místo, kam většina migrantů ze severoafrických států přijede. Okolo 7000 většinou soukromě provozovaných nouzových přijímacích středisek je určeno k tomu, aby poskytly přístřešek nově přicházejícím lidem. Tyto centra jsou financovány EU i italskou vládou.
Podle investigavců ze stanice Al-Džazíra však pravým vládcem přijímajících středisek je lokální mafie. Svou moc se nebojí odhalit naplno. Např., když v přeplněném přijímacím středisku v Grisciano vypukly protesty ohledně zdejších podmínek, správce střediska přijel a střelil jednoho z protestujících. Reportéři Al- Džazíry zjistili, že středisko řídí lokální podnikal, který však neměl s žádnou sociální prací žádné zkušenosti, zato měl silné mafiánské pozadí.
Pro mafii představují migranti příslovečný zlatý důl. „Migranti jsou ziskovější než drogy,“ poukazuje italský poslanec Erasmo Palazzotto z komise zabývající se monitoringem fungování center na v Itálii nyní velmi rozšířené rčení. Reportéři Al-Džazíry mu dávají za pravdu, podle jejich propočtů se jedná o byznys v hodnotě více než 4 miliard eur ročně.
Každý migrant stojí asi 35 dolarů za den. Tyto peníze by měly být věnovány na různé služby nutné k jeho přežití a integraci (jídlo, jazykové kurzy, zdravotní služby aj.), nicméně, realita je často jiná, tvrdí Palazzotto. V masivním zátahu proti mafii zvaném operace Jonny italská policie zjistila, že např. přijímající středisko si objednalo jídlo pro 1000 migrantů, v samotném centru však bylo ubytováno jen 600 lidí. Tedy, bylo zaplaceno za 400 jídel, které nikdy nebyly servírovány.
Palazzotto se domnívá, že část problému leží v samotných prefekturách. Podle něj je systém kontroly v porovnání s celým rozsahem migrační krize v Itálii „zcela nedostatečný.“ Savina Macchiarellaová, zástupce prefekta ve městě Caserta, tvrdí, že se zvýšil počet inspekcí, okolo čtyř až pěti během týdne. Podle ní to vedlo ke zvýšení kvality center.
Nicméně, když jí reportéři konfrontovali s tím, že jídlo do přijímajících center dodává společnost La Fattoria obviněná z napojení na mafii, Macchiarellaová přiznala, že o tom neví. A když se jí reportéři zeptali, zda-li není paradox, že italská vláda takto financuje mafii, pouze rezignovaně odvětila „máte naprostou pravdu.“
Celoevropský problém
Migrační krize jako obrovský byznys pro mafii není jen problém v Itálii, ale zasahuje celou Evropu. Okolo 9 z 10 z milionu migrantů, kteří přišli v roce 2015 do Evropy, využilo přitom služeb pašeráků. „Při absenci legálních kanálů zůstávají pašeráci lodí jedinou alternativou. Tito pašeráci mají prakticky monopol na přepravu lidí po Středomoří, "řekl stanici CNBC Pal Nesse, vrchní poradce z Norské rady pro uprchlíky.
V současnosti je pro migranty levnější a rychlejší využít nelegální kanály než se pokoušet uskutečnit často pomalé, byrokracií zaplněné legální cesty. Nelegální migrace vedla mnohé státy k tomu, aby tyto legální procesy ještě ztížily, což učinilo neoficiální pašerácké cesty ještě přitažlivějšími, poukazuje Keane Shum, mluvčí Regionálního úřadu Organizace spojených národů pro uprchlíky v jihovýchodní Asii. Podle Shuma by řešením mohlo být rozšíření a usnadnění legálních cest pro migranty.
To se však nezdá, že by v současnosti bylo na programu. Migrační krize vedla k čtvrteční bruselské schůzce, při které došlo k dalšímu zpřísnění podmínek pro migranty. Lidé, kteří nemají nárok na azyl, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. „Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to, dostat se do Evropy, se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , migrace , Mafie , Itálie
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
před 1 hodinou
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
před 3 hodinami
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
před 4 hodinami
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
před 5 hodinami
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
před 7 hodinami
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
před 8 hodinami
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
před 9 hodinami
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
před 10 hodinami
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
před 12 hodinami
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
před 13 hodinami
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.
Zdroj: Libor Novák