Gruzie v NATO? Medveděv varuje Západ před strašlivým konfliktem

Moskva/Tbilisi - Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes varoval před "potenciálním strašlivým konfliktem" v případě, že by Gruzie byla přijata do NATO. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili dnes obvinil Rusko z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.

"To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům," řekl dnes Medveděv při příležitosti desátého výročí krátké války s Gruzií o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie

"Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat," uvedl ruský premiér pro list Kommersant s tím, že Rusko chápe rozšiřování aliance jako své "absolutní ohrožení".

Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva "naprosto neodpovědná" a jde o "ohrožení míru", protože Gruzie hledí na "jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své". Přijetí země s nevyřešenými územními spory do aliance by mohlo "vyprovokovat strašlivý konflikt", a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo, anebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.

"Státy NATO, ať říkají naši kolegové z aliance cokoliv, stejně hledí na Rusko jako na potenciálního protivníka," míní ruský premiér. "A když se prstenec okolo naší země začíná svírat a množství zemí v NATO se stále zvětšuje a zvětšuje, nemůže nás to neznepokojovat. Protože v tomto případě jde nejen o strategické jaderné síly, ale i o taktické jaderné zbraně, které při přiblížení k ruským hranicím dostávají strategické kvality, jakož i o nejaderné prostředky, které v současnosti jsou vzhledem k vysoké přesnosti s to způsobit ohromné škody," vysvětlil šéf vlády.

Jižní Osetie se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhla na počátku 90. let. Prezident Margvelašvili při přijetí místopředsedy ukrajinské vlády a ministrů zahraničí Litvy, Lotyšska a Polska prohlásil, že "okupace" začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy "Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony".

"Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény - to, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem," citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax.

"Ani jedna země nemůže za pomoci síly měnit hranice jiné země. Jakékoli takové konání se musí posuzovat jako porušení mezinárodního práva a mezinárodních hodnot," zareagoval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Polsko ve společné prohlášení k desátému výročí "ruské vojenské agrese proti Gruzii" potvrdily podporu gruzínské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. 

Podle ruské verze událostí Gruzie v noci na 8. srpna 2008 podnikla pokus ovládnout Jižní Osetii silou, čemuž předcházelo ostřelování Cchinvali z děl a raketometů; proto prý bylo Rusko nuceno - na ochranu svých občanů a vojáků z mírových sil - vojensky zasáhnout, aby Gruzii donutilo k míru.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že přesun sil ruské 58. armády ze Severní do Jižní Osetie začal ještě v noci na 8. srpna. V bojích bylo podle různících se údajů 64 ruských vojáků zabito a 283 zraněno (podle jiné verze 48 mrtvých a 162 zraněných). O život přišlo také 162 obyvatel Jižní Osetie a 255 bylo zraněno. Gruzie oficiálně přiznala 179 zabitých a pohřešovaných vojáků a také 1964 zraněných.

Související

Protesty v Gruzii, ilustrační fotografie.

Volby v Gruzii ještě nemají definitivní výsledky. Komise oznámila další postup

Gruzínská volební komise oznámila, že přepočítá výsledky víkendových parlamentních voleb z přibližně 14 procent volebních místností. Opozice výsledky voleb zpochybňuje. Demonstranti v pondělí vypískali maďarského premiéra Viktora Orbána, který do Gruzie dorazil. Předtím poblahopřál vítězné proruské straně Gruzínský sen. 

Více souvisejících

Gruzie Dmitrij Medveděv NATO Jižní Osetie Rusko

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy