Gruzie v NATO? Medveděv varuje Západ před strašlivým konfliktem

Moskva/Tbilisi - Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes varoval před "potenciálním strašlivým konfliktem" v případě, že by Gruzie byla přijata do NATO. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili dnes obvinil Rusko z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.

"To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům," řekl dnes Medveděv při příležitosti desátého výročí krátké války s Gruzií o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie

"Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat," uvedl ruský premiér pro list Kommersant s tím, že Rusko chápe rozšiřování aliance jako své "absolutní ohrožení".

Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva "naprosto neodpovědná" a jde o "ohrožení míru", protože Gruzie hledí na "jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své". Přijetí země s nevyřešenými územními spory do aliance by mohlo "vyprovokovat strašlivý konflikt", a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo, anebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.

"Státy NATO, ať říkají naši kolegové z aliance cokoliv, stejně hledí na Rusko jako na potenciálního protivníka," míní ruský premiér. "A když se prstenec okolo naší země začíná svírat a množství zemí v NATO se stále zvětšuje a zvětšuje, nemůže nás to neznepokojovat. Protože v tomto případě jde nejen o strategické jaderné síly, ale i o taktické jaderné zbraně, které při přiblížení k ruským hranicím dostávají strategické kvality, jakož i o nejaderné prostředky, které v současnosti jsou vzhledem k vysoké přesnosti s to způsobit ohromné škody," vysvětlil šéf vlády.

Jižní Osetie se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhla na počátku 90. let. Prezident Margvelašvili při přijetí místopředsedy ukrajinské vlády a ministrů zahraničí Litvy, Lotyšska a Polska prohlásil, že "okupace" začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy "Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony".

"Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény - to, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem," citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax.

"Ani jedna země nemůže za pomoci síly měnit hranice jiné země. Jakékoli takové konání se musí posuzovat jako porušení mezinárodního práva a mezinárodních hodnot," zareagoval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Polsko ve společné prohlášení k desátému výročí "ruské vojenské agrese proti Gruzii" potvrdily podporu gruzínské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. 

Podle ruské verze událostí Gruzie v noci na 8. srpna 2008 podnikla pokus ovládnout Jižní Osetii silou, čemuž předcházelo ostřelování Cchinvali z děl a raketometů; proto prý bylo Rusko nuceno - na ochranu svých občanů a vojáků z mírových sil - vojensky zasáhnout, aby Gruzii donutilo k míru.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že přesun sil ruské 58. armády ze Severní do Jižní Osetie začal ještě v noci na 8. srpna. V bojích bylo podle různících se údajů 64 ruských vojáků zabito a 283 zraněno (podle jiné verze 48 mrtvých a 162 zraněných). O život přišlo také 162 obyvatel Jižní Osetie a 255 bylo zraněno. Gruzie oficiálně přiznala 179 zabitých a pohřešovaných vojáků a také 1964 zraněných.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

Gruzie Dmitrij Medveděv NATO Jižní Osetie Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

před 16 minutami

Aktualizováno před 32 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Čerpací stanice, ilustrační fotografie.

Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny

Cena benzinu překročila 40 korun za litr, nafta je o více než korunu levnější. Navzdory zahájení motoristické sezóny se čeká první letošní výraznější zlevňování pohonných hmot. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, která se minulý týden prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. Nyní stojí méně než 84 dolarů. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu

Dnes slovenský premiér Robert Fico kritizoval Evropskou unii, že není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu a označil všechny schůzky státníků členských zemí EU za "válečné kabinety". Toto prohlášení učinil na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU. Fico také kritizoval zahraniční politiku EU a odmítl nový migrační pakt.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí

Příští týden se teploty v Česku ustálí. Ačkoliv se letní vedra nevrátí, naměříme po většinu týdne v maximech kolem 22 stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy