Gruzie v NATO? Medveděv varuje Západ před strašlivým konfliktem

Moskva/Tbilisi - Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes varoval před "potenciálním strašlivým konfliktem" v případě, že by Gruzie byla přijata do NATO. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili dnes obvinil Rusko z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie.

"To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům," řekl dnes Medveděv při příležitosti desátého výročí krátké války s Gruzií o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie

"Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat," uvedl ruský premiér pro list Kommersant s tím, že Rusko chápe rozšiřování aliance jako své "absolutní ohrožení".

Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva "naprosto neodpovědná" a jde o "ohrožení míru", protože Gruzie hledí na "jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své". Přijetí země s nevyřešenými územními spory do aliance by mohlo "vyprovokovat strašlivý konflikt", a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo, anebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.

"Státy NATO, ať říkají naši kolegové z aliance cokoliv, stejně hledí na Rusko jako na potenciálního protivníka," míní ruský premiér. "A když se prstenec okolo naší země začíná svírat a množství zemí v NATO se stále zvětšuje a zvětšuje, nemůže nás to neznepokojovat. Protože v tomto případě jde nejen o strategické jaderné síly, ale i o taktické jaderné zbraně, které při přiblížení k ruským hranicím dostávají strategické kvality, jakož i o nejaderné prostředky, které v současnosti jsou vzhledem k vysoké přesnosti s to způsobit ohromné škody," vysvětlil šéf vlády.

Jižní Osetie se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhla na počátku 90. let. Prezident Margvelašvili při přijetí místopředsedy ukrajinské vlády a ministrů zahraničí Litvy, Lotyšska a Polska prohlásil, že "okupace" začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy "Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony".

"Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény - to, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem," citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax.

"Ani jedna země nemůže za pomoci síly měnit hranice jiné země. Jakékoli takové konání se musí posuzovat jako porušení mezinárodního práva a mezinárodních hodnot," zareagoval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Polsko ve společné prohlášení k desátému výročí "ruské vojenské agrese proti Gruzii" potvrdily podporu gruzínské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. 

Podle ruské verze událostí Gruzie v noci na 8. srpna 2008 podnikla pokus ovládnout Jižní Osetii silou, čemuž předcházelo ostřelování Cchinvali z děl a raketometů; proto prý bylo Rusko nuceno - na ochranu svých občanů a vojáků z mírových sil - vojensky zasáhnout, aby Gruzii donutilo k míru.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že přesun sil ruské 58. armády ze Severní do Jižní Osetie začal ještě v noci na 8. srpna. V bojích bylo podle různících se údajů 64 ruských vojáků zabito a 283 zraněno (podle jiné verze 48 mrtvých a 162 zraněných). O život přišlo také 162 obyvatel Jižní Osetie a 255 bylo zraněno. Gruzie oficiálně přiznala 179 zabitých a pohřešovaných vojáků a také 1964 zraněných.

Související

Více souvisejících

Gruzie Dmitrij Medveděv NATO Jižní Osetie Rusko

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

před 4 hodinami

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 13 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 14 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 14 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 16 hodinami

včera

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy